article Error Rate in Books on Nature for Children as an Obstacle to the Development
of Science Literacy
Kateřina Jančaříková
information
year: 2021
issue: 2
fulltext: PDF
online publishing date: 30/8/2021
DOI: 10.14712/25337556.2021.2.4
ISSN (Online): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstract
This paper presents and discusses the results of a short qualitative survey on the error rate in children‘s books on nature, which I conducted among members of the Facebook group Přírodovědný kvíz (Science Quiz) in April 2020. From the research, it emerged that there are truly many errors in children‘s books on nature. The discovered errors can be categorized as wrong names (the name of species or genus does not correspond to the illustration or photo), wrong classification or grouping, wrong occurrence or wrong co-occurrence of more organisms, wrong behaviour patterns (especially in regards to food), wrong body shape or part, and wrong orientation of body parts. The use of such books on nature with errors interferes with the development of scientific literacy, especially the development of scientific language. It also affects the behaviour of children who want to imitate the heroes of children‘s books and, who, for example, subsequently carry hedgehogs home and feed them milk. Pre-school teachers and parents without a background in scientific education usually have trouble identifying such mistakes. Thus, pupils enter primary schools having learnt incorrect names of a great deal of species, as well as various misconceptions, which in some cases persist into adulthood.
keywords
preschool children, books about nature, misconceptions, error, error rate, science literacy, scientific language
fulltext (PDF )
References
BARAK, J., SHEVA, B., GORODETSKY, M., & GURION, B. (1999). As „process“ as it can get: students‘ understanding of biological processes. International Journal of Science Education, 21(12), 1281-1292. https://doi.org/10.1080/095006999290075
van BOMMEL, J., LILJEKVIST, Y., OLIN-SCHELLER, C. (2018). Capturing, Managing and Analyzing Teachers‘ Informal Professional Development on Social Media (Working Papers in Mathematics Education).
BROWN, B. A., & RYOO, K. (2008). Teaching science as a language: A „content-first“ approach to science teaching. Journal of Research in Science Teaching, 45(5), 529-553. https://doi.org/10.1002/tea.20255
Česká školní inspekce (2019). Tematická zpráva – rozvoj gramotnosti ve školním roce 2016/2017. Praha, 2019 [on-line]. [Citace 4. 4. 2019]. Dostupné na: http://www.csicr.cz/html/2018/TZ_rozvoj_prirodovedne_gramotnosti/html5/index.html?&locale=CSY – 9. ročník ZŠ (a odpovídající ročník osmiletých gymnázií) a 3. ročník gymnázií a SŠ.
JANČAŘÍK, A., JANČAŘÍKOVÁ, K., NOVOTNÁ, J. (2013). „Good“ Questions in Teaching. Procedia – Social and Behavioral Sciences. Volume 93(21), October 2013, p. 964-968. 3rd World Conference on Learning, Teaching and Educational Leadership. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2013.09.311
JANČAŘÍKOVÁ, K. (2019). Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání předškolních dětí a mladších žáků. 2. rozšířené vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
ÖSTERLIND, K. (2005). Concept formation in environmental education: 14‐year olds‘ work on the intensified greenhouse effect and the depletion of the ozone layer. International Journal of Science Education, 27: 891-908. https://doi.org/10.1080/09500690500038264
PIAGET, J., INHELDEROVÁ, B. (1997). Psychologie dítěte. 2. vyd. Praha: Portál.
PAVLASOVÁ, L., NĚMEČKOVÁ, L. (2019). Pedagogická praxe studentů učitelství biologie z pohledu hospitačních rozhovorů. Scientia in educatione, 10(2), 2019, p. 20-43. https://doi.org/10.14712/18047106.1564
POUPOVÁ, J. (2019). Jazykovědný pohled na nomenklaturu: přínos pro výuku přírodních věd. Biologie, chemie, zeměpis, 28(1). https://doi.org/10.14712/25337556.2019.1.1
PROSSER, M. (1994). First-Year University Students‘ Understanding of Photosynthesis, Their Study Strategies & Learning Context. The American Biology Teacher, 56: 274-279. https://doi.org/10.2307/4449820
ROCHOW, F. E. (1797). Materialien zum Frühunterricht in Bürger und Industrieschulen. 1. Nicolai. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=rMRZAAAAcAAJ&pg=PA7&lpg=PA7&dq=Materialien+zum+Fr%C3%BChunterricht+in+B%C3%BCr-ger+und+Industrieschulen&source=bl&ots=QrwgACO8SM&sig=ACfU3U14DfvRqsBuOsP8SrLqrl42fFh-
SCHMITT, H. (2001). Vernunft fürs Volk. Friedrich Eberhard von Rochow 1734-1805 im Aufbruch Preußens. Berlin: Henschel.
STRAUSS, A., CORBIN, J. (1998). Basics of Qualitative Research: Techniques and Procedures for Developing Grounded Theory. 2. vyd. London: SAGE Publications.
STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Podané ruce. ISBN 80-85834-60-X.
DOULÍK, P., ŠKODA, J. (2010). Prekoncepce a miskoncepce jako součást dětských pojetí a jejich psychogeneze. In DOULÍK, P., ŠKODA, J. a kol. (2010). Prekoncepce a miskoncepce v oborových didaktikách. Ústí n. Labem: Univerzita J. E. P., 2010. s. 8-29. ISBN 978-80-7414-290-1.
VYGOTSKIJ, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN.
VYGOTSKIJ, L. S. (2017). Psychologie myšlení a řeči. Vydání druhé, upravené (jako komentovaný výbor, celkově v češtině čtvrté). Praha: Portál.