Science-Oriented Courses of the University of the Third Age from the Perspective of Their Participants
Factors affecting the motivation to study natural sciences are intensively researched. However, most authors focus on younger age groups of the population, especially primary and secondary school students. In this study, in contrast, we focused on seniors. Their interest-based education at retirement age is becoming more and more important, as the population in the Czech Republic is aging overall. Our main aim was to discover what motivates seniors to begin studying at university, which we did by conducting semi-structured interviews with eight participants in University of the Third Age (U3A) science-oriented courses at the Faculty of Science, Charles University. In the first part of the study, we look at how the seniors view their lives, including their school years, which helps us understand why they want to begin university studies now. The majority of respondents reported that they were very happy and positive during their school years. In the second part, we take a look at their current studies of Third Age university courses. Among the most frequently-mentioned factors that motivated participants to study U3A courses were: an active way of spending free time, interest in current information, expanding what is already known (hobbies), creating new communication topics, a reason to leave the comfort of home, the opportunity to visit interesting places (excursions), the pleasant atmosphere at U3A, and home preparation for courses.
seniors, University of the Third Age, U3A, motivation of seniors, qualitative research, science
Adamec, P., Dan, J., Hašková, B. (2010). Přínos univerzit třetího věku ke kvalitě života seniorů, Škola a zdraví 21, Brno: Munipress, 359-364 s.
Adamec, P. & Kryštof, D. (2011). Univerzity třetího věku na vysokých školách. Brno, Masarykova univerzita.
Auerbach, A. J., Charles, K. K., Coile, C. C., Gale, W., Goldman, D., Lee, R., Lucas, Ch. M., Orszag, P. R., Sheiner, L. M., Tysinger, B., Weil, D. N., Wolfers, J. & Wong, R. (2017). How the Growing Gap in Life Expectancy May Affect Retirement Benefits and Reforms, National bureau of economic research, 2329(4), 1-30. https://doi.org/10.1057/s41288-017-0057-0
Baram-Tsabari, A., Ricky J. Seithi, R. J., Bry, L., Yarden, A. (2010). Identifying účastníks‘ Interests in Biology Using a Decade of Self-Generated Questions. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, vol. 6, no. 1, p, s. 63-75. https://doi.org/10.12973/ejmste/75228
Bernard, L. (2013). Cizinci jako obtížně dosažitelná populace, SDA Info 2013, 7(1), 57-80 s. https://doi.org/10.13060/1802-8152.2013.7.1.3
Boelens, C., Hekman, E. E. G. & Verkerke, G. J. (2013). Risk factors for falls of older citizens, Technology and health care, 21(6), 521-533 s. https://doi.org/10.3233/THC-130748
czso.cz (2021). Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? | ČSÚ v Ústí nad Labem. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. Dostupné z:
Butler, R. N. (2017). The Life Review: An Interpretation of Reminiscence in the Aged, Psychiatry, 2747(9), 65-76 s.v https://doi.org/10.1080/00332747.1963.11023339
Dicicco-Bloom, B. & Crabtree, B. F. (2006). Making sense of qualitative research. The qualitative research interview, Medical education, 40(11), 314-321 s. https://doi.org/10.1111/j.1365-2929.2006.02418.x
Disman, M. (2000). Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum. 123-125 s.
Eurostat (2015). People in the EU: Who Are We and How Do We Live? http://bookshop.europa.eu/uri?target=EUB:NOTICE:KS0415567:EN:HTML
Ayllón, S. (2015). Youth poverty, employment and leaving the parental home in Europe, Review of Income and Wealth, 61(4), 651-676 s. https://doi.org/10.1111/roiw.12122
Gubrium, F. & Holstein, J. (2002). Handbook of interview research: context and method. Thousand Oaks: Sage Publications. 83-85 s. https://doi.org/10.4135/9781452218403
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál, 183-186 s.
Holmén, K. & Furukawa, H. (2002). Loneliness, health and social network among elderly people, a follow-up study, Archives of Gerontology and Geriatrics, 35(5), 261-274 s. https://doi.org/10.1016/S0167-4943(02)00049-3
Hori, S. & Cusack, S. (2006). Third-age education in Canada and Japan: Attitudes towards aging and participation in later life. Educational Gerontology, 32(6), 463-481 s. https://doi.org/10.1080/03601270600685677
Huang, C. S. (2006). The University of the Third Age in the UK: An interpretive and critical study. Educational Gerontology, 32(10), 825-842 s. https://doi.org/10.1080/03601270600846428
Jaeggi, S. M., Buschkuehl, M., Jonides, J. & Perrig, W. J. (2008). Improving fluid intelligence with training on working memory, PNAS Direct Submission, 105(19), 6829-6833 s. https://doi.org/10.1073/pnas.0801268105
Janík, T., Stuchlíková, I. (2010). Oborové didaktiky na vzestupu: přehled aktuálních vývojových tendencí. Scientia in educatione, 1(1), s. 5-32. https://doi.org/10.14712/18047106.3
Jedlička, T. (2019). Osobnostní charakteristika a motivace studentů univerzity třetího věku, Diplomová práce, PřF UK.
Jeřábek, H. (1993). Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 75-76 s.
Kern, H. (1999). Přehled psychologie. Praha: Portál, 127-140 s. https://doi.org/10.1515/9783486801743-009
Krause, N. (2004). Lifetime trauma, emotional support, and life satisfaction among older adults, The Gerontologist, 44(5), 615-623 s. https://doi.org/10.1093/geront/44.5.615
Kubiatko, M., Švandová, K., Šibor, J. & Škoda, J. (2012). Vnímání chemie žáky druhého stupně základních škol. Pedagogická orientace, 22(1), 82-96 s. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-1-82
Laslett, P. (1989). A fresh map of life: the emergence of the third age. London: Weidenfeld and Nicolson, 150-152 s.
Mackowicz, J. & Wnek-Gozdek, J. (2016). It‘s never too late to learn – How does the Polish U3A change the quality of life for seniors? Educational Gerontology, 1277(5), 186-197 s. https://doi.org/10.1080/03601277.2015.1085789
Maniecka-Bryła, I., Gajewska, O., Burzyńska, M., Bryła, M. (2013). Factors associated with self-rated health (SRH) of a University of the Third Age (U3A) class participants. Archives of Gerontology and Geriatrics, 57(6), 156-161 s. https://doi.org/10.1016/j.archger.2013.03.006
Markle, D. T., West, R. E. & Rich, P. J. (2011). Beyond transcription: technology, change, and refinement of method. Forum Qualitative Sozialforschung, 12(3), 1-21 s.
Midwinter, E. (2004). 500 beacons: The U3A story. Ageing and society, 25(4), 988-990 s.
Muhlpachr, P. (2001). Vzdělávání dospělých. Pedagogická orientace, 2, 90-110 s.
Niedzielska, E., Guszkowska, M., Kozdroń, E., Leś, A., Krynicki, B. & Piotrowska, J. (2017). Quality of life and its correlates in students of a university of the third age. Polish Journal of Sport and Tourism, 24(1), 35-4. https://doi.org/10.1515/pjst-2017-0005
Oksanen, T., Vahtera, J., Westerlund, H., Pentti, J., Sjösten, N., Virtanen, M., Kawachi, I. & Kivimäki, M. (2011) Is retirement beneficial for mental health? Antidepressant use before and after retirement. Epidemiology, 22(4): 553-559 s. https://doi.org/10.1097/EDE.0b013e31821c41bd
Opdenakker, R. (2006). Advantages and Disadvantages of Four Interview Techniques in Qualitative Research. Qualitative Social Research, 7(4), 1-13 s.
Picton, C. & Yuen, C. (1998). Educational interests and motivations of older adult learners: A comparative study between Australia and China. Ageing International, 2(8), 24-45 s. https://doi.org/10.1007/s12126-998-1003-z
Prokop, P., Komorníková, M. (2007). Postoje k prírodopisu u ziakov druhého stupňa základných škol. Pedagogika, roč. 57, č. 1, s. 37-46.
Prokop, P., Prokop, M. & Tunnicliffe, S. D. (2007). Is biology boring? Student attitudes toward biology. Journal of Biological Education, 42(1), 36-39 s. https://doi.org/10.1080/00219266.2007.9656105
Prokop, P., Tuncer, G. & Chudá, J. (2007). Slovakian students‘ attitudes toward biology. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, 3(4), 287-295 s. https://doi.org/10.12973/ejmste/75409
Rabušic, L. (2006). Vzdělávání dospělých v předseniorském a v seniorském věku. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity, 80-99 s.
Radvanová, R. (2006). Univerzita třetího věku Masarykovy univerzity z pohledu jejích účastníků. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Brno.
Russell, C. (2007). What do older women and men want? Current sociology, 55(4), 173-192 s. https://doi.org/10.1177/0011392107073300
Ryan, G. W. & Bernard, H. R. (2003). Techniques to identify themes. Field Methods, 15(1), 85-109 s. https://doi.org/10.1177/1525822X02239569
Sak, P. & Kolesárová, K. (2012). Sociologie stáří a seniorů. Praha, Grada Publishing, a. s.
Skálová, J. (2015). Spokojenost českých seniorů s životem v důchodu. Acta FF ZČU, 7(1), 139-155 s.
Staníček, P. (2002). Sociální pedagogika, Geragogika jako legitimní pedagogická subdisciplína. Pedagogická orientace, 4(4), 91-95 s.
Svobodová, K. (2010). Příprava na stáří a odchod do důchodu. Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita (sborník), 1-15 s.
Šemberová, J. (2003). Univerzita třetího věku jako součást celoživotního učení. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV: Sborník referátů.
Šerák, M. (2015). Vzdělávání seniorů v České republice – současnost a budoucnost. Současná role celoživotního učení v životě seniorů z multidisciplinární perspektivy: ke konferenci konané u příležitosti 25. výročí založení Univerzity třetího věku na Masarykově univerzitě dne 16. září 2015, 25, 91-99.
Škoda, J., Doulík, P. (2009). Vývoj paradigmat přírodovědného vzdělávání. Pedagogická orientace, roč. 19, č. 3, s. 24-44.
Špatenková, N. & Smékalová, L. (2015). Edukace seniorů. Geragogika a gerontodidaktika. Praha, Grada Publishing.
Švaříček, R. & Šeďová, K. et al. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 159-170 s. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.265
Tilburg, T. & Dykstra, P. A. (2006). The Cambridge handbook of personal relationships. Cambridge, UK: Cambridge university press, 485-499 s. https://doi.org/10.1017/CBO9780511606632.027
Tilley, S. A., Powick, K. D. (2002). Distanced data: transcribing other people research tapes. Canadian journal of education, 27(2), 291-310 s. https://doi.org/10.2307/1602225
Vellas, P. (1997). Genesis and aims of the Universities of the Third Age. European Network Bulletin, 1, 9-12 s.
Vogel, E., Ludwig, A., & Börsch-Supan, A. (2017). Aging and pension reform: extending the retirement age and human capital formation. Journal of Pension Economics & Finance, 16(1), 81-107.
Więczkowska, H. Z. (2017). Correlations between satisfaction with life and selected personal resources among students of Universities of the Third Age. Clinical Interventions in Aging, 31(7), 1391-1399 s. https://doi.org/10.2147/CIA.S141576
Wilińska, M. (2016). Proud to be a woman: Womanhood, old age, and emotions. Journal of Women and Aging, 2841(5), 1-12 s. https://doi.org/10.1080/08952841.2015.1017431
Zielin, H., Muszalik, M. & Kedziora, K. (2012). The analysis of aging and elderly age quality in empirical research: Data based on University of the Third Age (U3A) students. Gerontology and Geriatrics, 55(7), 195-199 s. https://doi.org/10.1016/j.archger.2011.07.011