článek Chybovost v knihách o přírodě pro děti jako překážka rozvoje
přírodovědné gramotnosti
Kateřina Jančaříková
informace
rok: 2021
číslo: 2
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 30. 8. 2021
DOI: 10.14712/25337556.2021.2.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
V příspěvku jsou představeny a diskutovány výsledky krátkého kvalitativního šetření na téma chybovost v knihách o přírodě pro děti, které jsem uskutečnila mezi členy Facebookové skupiny Přírodovědný kvíz v dubnu 2020. Ukázalo se, že v knihách pro děti o přírodě se vyskytuje skutečně velké množství chyb. Objevené chyby lze kategorizovat jako chybné názvy (název druhu či rodu neodpovídá ilustraci či fotografii), chybné zařazení do skupiny, chybný výskyt či chybné spolu-vyskytování více organismů, chybné chování, především potravní, chybný tvar těla nebo jeho části, chybná orientace části těla. Používání knih o přírodě s chybami narušuje rozvíjení přírodovědné gramotnosti, a to zvlášť rozvíjení přírodovědného jazyka. Narušuje také chování dětí, které chtějí napodobovat hrdiny dětských knih, a následně nosí domů ježky a krmí je mlékem. Učitelky a učitelé dětí předškolního věku a rodiče bez přírodovědného vzdělání mají obvykle problém chyby identifikovat. Na základní školy nastupují žáci se zažitými nesprávnými názvy druhů a rodů (pojmy) i s různými miskoncepty, které v některých případech přetrvávají do dospělého věku.
klíčová slova
předškolní děti, knihy o přírodě, miskoncepty, chyba, chybovost, přírodovědná gramotnost, přírodovědecký jazyk
plný text (PDF )
Reference
BARAK, J., SHEVA, B., GORODETSKY, M., & GURION, B. (1999). As „process“ as it can get: students‘ understanding of biological processes. International Journal of Science Education, 21(12), 1281-1292. https://doi.org/10.1080/095006999290075
van BOMMEL, J., LILJEKVIST, Y., OLIN-SCHELLER, C. (2018). Capturing, Managing and Analyzing Teachers‘ Informal Professional Development on Social Media (Working Papers in Mathematics Education).
BROWN, B. A., & RYOO, K. (2008). Teaching science as a language: A „content-first“ approach to science teaching. Journal of Research in Science Teaching, 45(5), 529-553. https://doi.org/10.1002/tea.20255
Česká školní inspekce (2019). Tematická zpráva – rozvoj gramotnosti ve školním roce 2016/2017. Praha, 2019 [on-line]. [Citace 4. 4. 2019]. Dostupné na: http://www.csicr.cz/html/2018/TZ_rozvoj_prirodovedne_gramotnosti/html5/index.html?&locale=CSY – 9. ročník ZŠ (a odpovídající ročník osmiletých gymnázií) a 3. ročník gymnázií a SŠ.
JANČAŘÍK, A., JANČAŘÍKOVÁ, K., NOVOTNÁ, J. (2013). „Good“ Questions in Teaching. Procedia – Social and Behavioral Sciences. Volume 93(21), October 2013, p. 964-968. 3rd World Conference on Learning, Teaching and Educational Leadership. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2013.09.311
JANČAŘÍKOVÁ, K. (2019). Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání předškolních dětí a mladších žáků. 2. rozšířené vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
ÖSTERLIND, K. (2005). Concept formation in environmental education: 14‐year olds‘ work on the intensified greenhouse effect and the depletion of the ozone layer. International Journal of Science Education, 27: 891-908. https://doi.org/10.1080/09500690500038264
PIAGET, J., INHELDEROVÁ, B. (1997). Psychologie dítěte. 2. vyd. Praha: Portál.
PAVLASOVÁ, L., NĚMEČKOVÁ, L. (2019). Pedagogická praxe studentů učitelství biologie z pohledu hospitačních rozhovorů. Scientia in educatione, 10(2), 2019, p. 20-43. https://doi.org/10.14712/18047106.1564
POUPOVÁ, J. (2019). Jazykovědný pohled na nomenklaturu: přínos pro výuku přírodních věd. Biologie, chemie, zeměpis, 28(1). https://doi.org/10.14712/25337556.2019.1.1
PROSSER, M. (1994). First-Year University Students‘ Understanding of Photosynthesis, Their Study Strategies & Learning Context. The American Biology Teacher, 56: 274-279. https://doi.org/10.2307/4449820
ROCHOW, F. E. (1797). Materialien zum Frühunterricht in Bürger und Industrieschulen. 1. Nicolai. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=rMRZAAAAcAAJ&pg=PA7&lpg=PA7&dq=Materialien+zum+Fr%C3%BChunterricht+in+B%C3%BCr-ger+und+Industrieschulen&source=bl&ots=QrwgACO8SM&sig=ACfU3U14DfvRqsBuOsP8SrLqrl42fFh-
SCHMITT, H. (2001). Vernunft fürs Volk. Friedrich Eberhard von Rochow 1734-1805 im Aufbruch Preußens. Berlin: Henschel.
STRAUSS, A., CORBIN, J. (1998). Basics of Qualitative Research: Techniques and Procedures for Developing Grounded Theory. 2. vyd. London: SAGE Publications.
STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Podané ruce. ISBN 80-85834-60-X.
DOULÍK, P., ŠKODA, J. (2010). Prekoncepce a miskoncepce jako součást dětských pojetí a jejich psychogeneze. In DOULÍK, P., ŠKODA, J. a kol. (2010). Prekoncepce a miskoncepce v oborových didaktikách. Ústí n. Labem: Univerzita J. E. P., 2010. s. 8-29. ISBN 978-80-7414-290-1.
VYGOTSKIJ, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN.
VYGOTSKIJ, L. S. (2017). Psychologie myšlení a řeči. Vydání druhé, upravené (jako komentovaný výbor, celkově v češtině čtvrté). Praha: Portál.