článek

PŘÍRODOVĚDNĚ ZAMĚŘENÉ KURZY UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU Z POHLEDU JEJICH ÚČASTNÍKŮ

Tomáš Jedlička, Jan Mourek

informace

ročník: 32
rok: 2023
číslo: 1
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 26. 6. 2023
DOI: 10.14712/25337556.2023.1.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Faktory ovlivňující motivaci ke studiu přírodovědných oborů jsou intenzivně zkoumány. Většina autorů se ale věnuje mladším věkovým skupinám populace, především žákům základních a středních škol. V tomto příspěvku jsme se naopak zaměřili na seniory. Jejich zájmové vzdělávání v důchodovém věku nabývá stále většího významu, protože populace v České republice celkově stárne. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi účastníky přírodovědně zaměřených kurzů univerzity třetího věku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy se snažíme zjistit faktory, které seniory motivují ke studiu. V první části rozhovorů se věnujeme pohledu seniorů na jejich život včetně školních let. To nám pomáhá lépe pochopit důvody navštěvování univerzity, například pomocí jejich vztahu ke studiu v mladším věku, který byl v drtivé většině případů velice pozitivní. Ve druhé části se již zabýváme přímo jejich současným studiem kurzů univerzity třetího věku. Mezi nejčastěji zmiňovanými faktory, které účastníky motivovaly ke studiu kurzů U3V, patřily: aktivní trávení volného času, zájem o aktuální informace, rozšiřování již známého (koníčky), vytváření nových komunikačních témat, důvod opustit pohodlí domova, možnost navštívit zajímavá místa (exkurze), příjemná atmosféra na U3V a domácí příprava na kurzy.


klíčová slova

senior, univerzita třetího věku, U3V, motivace seniorů, kvalitativní výzkum, přírodní vědy

plný text (PDF )

PDF

Reference

Adamec, P., Dan, J., Hašková, B. (2010). Přínos univerzit třetího věku ke kvalitě života seniorů, Škola a zdraví 21, Brno: Munipress, 359-364 s.

Adamec, P. & Kryštof, D. (2011). Univerzity třetího věku na vysokých školách. Brno, Masarykova univerzita.

Auerbach, A. J., Charles, K. K., Coile, C. C., Gale, W., Goldman, D., Lee, R., Lucas, Ch. M., Orszag, P. R., Sheiner, L. M., Tysinger, B., Weil, D. N., Wolfers, J. & Wong, R. (2017). How the Growing Gap in Life Expectancy May Affect Retirement Benefits and Reforms, National bureau of economic research, 2329(4), 1-30. https://doi.org/10.1057/s41288-017-0057-0

Baram-Tsabari, A., Ricky J. Seithi, R. J., Bry, L., Yarden, A. (2010). Identifying účastníks‘ Interests in Biology Using a Decade of Self-Generated Questions. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, vol. 6, no. 1, p, s. 63-75. https://doi.org/10.12973/ejmste/75228

Bernard, L. (2013). Cizinci jako obtížně dosažitelná populace, SDA Info 2013, 7(1), 57-80 s. https://doi.org/10.13060/1802-8152.2013.7.1.3

Boelens, C., Hekman, E. E. G. & Verkerke, G. J. (2013). Risk factors for falls of older citizens, Technology and health care, 21(6), 521-533 s. https://doi.org/10.3233/THC-130748

czso.cz (2021). Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? | ČSÚ v Ústí nad Labem. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. Dostupné z:

Butler, R. N. (2017). The Life Review: An Interpretation of Reminiscence in the Aged, Psychiatry, 2747(9), 65-76 s.v https://doi.org/10.1080/00332747.1963.11023339

Dicicco-Bloom, B. & Crabtree, B. F. (2006). Making sense of qualitative research. The qualitative research interview, Medical education, 40(11), 314-321 s. https://doi.org/10.1111/j.1365-2929.2006.02418.x

Disman, M. (2000). Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum. 123-125 s.

Eurostat (2015). People in the EU: Who Are We and How Do We Live? http://bookshop.europa.eu/uri?target=EUB:NOTICE:KS0415567:EN:HTML

Ayllón, S. (2015). Youth poverty, employment and leaving the parental home in Europe, Review of Income and Wealth, 61(4), 651-676 s. https://doi.org/10.1111/roiw.12122

Gubrium, F. & Holstein, J. (2002). Handbook of interview research: context and method. Thousand Oaks: Sage Publications. 83-85 s. https://doi.org/10.4135/9781452218403

Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál, 183-186 s.

Holmén, K. & Furukawa, H. (2002). Loneliness, health and social network among elderly people, a follow-up study, Archives of Gerontology and Geriatrics, 35(5), 261-274 s. https://doi.org/10.1016/S0167-4943(02)00049-3

Hori, S. & Cusack, S. (2006). Third-age education in Canada and Japan: Attitudes towards aging and participation in later life. Educational Gerontology, 32(6), 463-481 s. https://doi.org/10.1080/03601270600685677

Huang, C. S. (2006). The University of the Third Age in the UK: An interpretive and critical study. Educational Gerontology, 32(10), 825-842 s. https://doi.org/10.1080/03601270600846428

Jaeggi, S. M., Buschkuehl, M., Jonides, J. & Perrig, W. J. (2008). Improving fluid intelligence with training on working memory, PNAS Direct Submission, 105(19), 6829-6833 s. https://doi.org/10.1073/pnas.0801268105

Janík, T., Stuchlíková, I. (2010). Oborové didaktiky na vzestupu: přehled aktuálních vývojových tendencí. Scientia in educatione, 1(1), s. 5-32. https://doi.org/10.14712/18047106.3

Jedlička, T. (2019). Osobnostní charakteristika a motivace studentů univerzity třetího věku, Diplomová práce, PřF UK.

Jeřábek, H. (1993). Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 75-76 s.

Kern, H. (1999). Přehled psychologie. Praha: Portál, 127-140 s. https://doi.org/10.1515/9783486801743-009

Krause, N. (2004). Lifetime trauma, emotional support, and life satisfaction among older adults, The Gerontologist, 44(5), 615-623 s. https://doi.org/10.1093/geront/44.5.615

Kubiatko, M., Švandová, K., Šibor, J. & Škoda, J. (2012). Vnímání chemie žáky druhého stupně základních škol. Pedagogická orientace, 22(1), 82-96 s. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-1-82

Laslett, P. (1989). A fresh map of life: the emergence of the third age. London: Weidenfeld and Nicolson, 150-152 s.

Mackowicz, J. & Wnek-Gozdek, J. (2016). It‘s never too late to learn – How does the Polish U3A change the quality of life for seniors? Educational Gerontology, 1277(5), 186-197 s. https://doi.org/10.1080/03601277.2015.1085789

Maniecka-Bryła, I., Gajewska, O., Burzyńska, M., Bryła, M. (2013). Factors associated with self-rated health (SRH) of a University of the Third Age (U3A) class participants. Archives of Gerontology and Geriatrics, 57(6), 156-161 s. https://doi.org/10.1016/j.archger.2013.03.006

Markle, D. T., West, R. E. & Rich, P. J. (2011). Beyond transcription: technology, change, and refinement of method. Forum Qualitative Sozialforschung, 12(3), 1-21 s.

Midwinter, E. (2004). 500 beacons: The U3A story. Ageing and society, 25(4), 988-990 s.

Muhlpachr, P. (2001). Vzdělávání dospělých. Pedagogická orientace, 2, 90-110 s.

Niedzielska, E., Guszkowska, M., Kozdroń, E., Leś, A., Krynicki, B. & Piotrowska, J. (2017). Quality of life and its correlates in students of a university of the third age. Polish Journal of Sport and Tourism, 24(1), 35-4. https://doi.org/10.1515/pjst-2017-0005

Oksanen, T., Vahtera, J., Westerlund, H., Pentti, J., Sjösten, N., Virtanen, M., Kawachi, I. & Kivimäki, M. (2011) Is retirement beneficial for mental health? Antidepressant use before and after retirement. Epidemiology, 22(4): 553-559 s. https://doi.org/10.1097/EDE.0b013e31821c41bd

Opdenakker, R. (2006). Advantages and Disadvantages of Four Interview Techniques in Qualitative Research. Qualitative Social Research, 7(4), 1-13 s.

Picton, C. & Yuen, C. (1998). Educational interests and motivations of older adult learners: A comparative study between Australia and China. Ageing International, 2(8), 24-45 s. https://doi.org/10.1007/s12126-998-1003-z

Prokop, P., Komorníková, M. (2007). Postoje k prírodopisu u ziakov druhého stupňa základných škol. Pedagogika, roč. 57, č. 1, s. 37-46.

Prokop, P., Prokop, M. & Tunnicliffe, S. D. (2007). Is biology boring? Student attitudes toward biology. Journal of Biological Education, 42(1), 36-39 s. https://doi.org/10.1080/00219266.2007.9656105

Prokop, P., Tuncer, G. & Chudá, J. (2007). Slovakian students‘ attitudes toward biology. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, 3(4), 287-295 s. https://doi.org/10.12973/ejmste/75409

Rabušic, L. (2006). Vzdělávání dospělých v předseniorském a v seniorském věku. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity, 80-99 s.

Radvanová, R. (2006). Univerzita třetího věku Masarykovy univerzity z pohledu jejích účastníků. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Brno.

Russell, C. (2007). What do older women and men want? Current sociology, 55(4), 173-192 s. https://doi.org/10.1177/0011392107073300

Ryan, G. W. & Bernard, H. R. (2003). Techniques to identify themes. Field Methods, 15(1), 85-109 s. https://doi.org/10.1177/1525822X02239569

Sak, P. & Kolesárová, K. (2012). Sociologie stáří a seniorů. Praha, Grada Publishing, a. s.

Skálová, J. (2015). Spokojenost českých seniorů s životem v důchodu. Acta FF ZČU, 7(1), 139-155 s.

Staníček, P. (2002). Sociální pedagogika, Geragogika jako legitimní pedagogická subdisciplína. Pedagogická orientace, 4(4), 91-95 s.

Svobodová, K. (2010). Příprava na stáří a odchod do důchodu. Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita (sborník), 1-15 s.

Šemberová, J. (2003). Univerzita třetího věku jako součást celoživotního učení. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV: Sborník referátů.

Šerák, M. (2015). Vzdělávání seniorů v České republice – současnost a budoucnost. Současná role celoživotního učení v životě seniorů z multidisciplinární perspektivy: ke konferenci konané u příležitosti 25. výročí založení Univerzity třetího věku na Masarykově univerzitě dne 16. září 2015, 25, 91-99.

Škoda, J., Doulík, P. (2009). Vývoj paradigmat přírodovědného vzdělávání. Pedagogická orientace, roč. 19, č. 3, s. 24-44.

Špatenková, N. & Smékalová, L. (2015). Edukace seniorů. Geragogika a gerontodidaktika. Praha, Grada Publishing.

Švaříček, R. & Šeďová, K. et al. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 159-170 s. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.265

Tilburg, T. & Dykstra, P. A. (2006). The Cambridge handbook of personal relationships. Cambridge, UK: Cambridge university press, 485-499 s. https://doi.org/10.1017/CBO9780511606632.027

Tilley, S. A., Powick, K. D. (2002). Distanced data: transcribing other people research tapes. Canadian journal of education, 27(2), 291-310 s. https://doi.org/10.2307/1602225

Vellas, P. (1997). Genesis and aims of the Universities of the Third Age. European Network Bulletin, 1, 9-12 s.

Vogel, E., Ludwig, A., & Börsch-Supan, A. (2017). Aging and pension reform: extending the retirement age and human capital formation. Journal of Pension Economics & Finance, 16(1), 81-107.

Więczkowska, H. Z. (2017). Correlations between satisfaction with life and selected personal resources among students of Universities of the Third Age. Clinical Interventions in Aging, 31(7), 1391-1399 s. https://doi.org/10.2147/CIA.S141576

Wilińska, M. (2016). Proud to be a woman: Womanhood, old age, and emotions. Journal of Women and Aging, 2841(5), 1-12 s. https://doi.org/10.1080/08952841.2015.1017431

Zielin, H., Muszalik, M. & Kedziora, K. (2012). The analysis of aging and elderly age quality in empirical research: Data based on University of the Third Age (U3A) students. Gerontology and Geriatrics, 55(7), 195-199 s. https://doi.org/10.1016/j.archger.2011.07.011


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací