článek

Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu XVIII (chov síťokřídlých, Neuroptera)

Lubomír Hanel

informace

ročník: 32
rok: 2023
číslo: 4
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 13. 3. 2024
DOI: 10.14712/25337556.2023.4.1
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

V rámci síťokřídlého ​​hmyzu (řád Neuroptera) najdeme u našich druhů vodní larvy ve dvou čeledích, a to u strumičníkovitých (Osmylidae) a vodnářkovitých (Sisyridae). Strumičník zlatooký (Osmylus fulvicephalus) je jediným naším druhem strumičníkovitých. Dospělci létají za dne nebo soumraku, živí se malými bezobratlými a pylem. Vajíčka dospělci kladou na vlhká místa, obvykle v blízkosti tekoucích vod. Imaga mají průhledná skvrnitá křídla, tenká tykadla jsou krátká. Mají dvě složené oči a mezi nimi tři očka (ocelli). Larvy mají zvláštní ústní ústrojí, které vypadá jako tenké na konci ven ohnuté kleště. Tělo je protáhlé a štíhlé a je zakončeno dvěma výběžky s drobnými háčky; používají je k pohybu a k uchopení kořisti. Larvy žijí na březích vod a jsou obojživelné. Loví drobné bezobratlé, ze kterých sají tělní tekutiny ústním ústrojím. Larvy strumičníka se nejlépe sbírají prohrabáváním mechů a kamenů podél okrajů potoků. Přední křídla dospělých vodnářek (Sisyridae) mají rozpětí 4–10 milimetrů, křídla mají našedlá nebo nahnědlá, střechovitě složená. Dospělci kladou vajíčka jednotlivě nebo ve skupinách na předměty, které přečnívají nad vodu. Vodní larvy vodnářek mají protáhlé nohy na mohutném hrudníku, dlouhá tykadla a ohebné, nitkovité ústní ústrojí. Druhý a třetí instar nese pod břichem sedm párů kloubových, pohyblivých tracheálních žaber. Larvy vodnářek se pohybují pomocí svého pružného ústního ústrojí. Předpokládá se, že se živí sladkovodními houbami či mechovkami. Vzrostlé larvy se přesunují ke břehu, přichytí se k předmětům v blízkosti vody a spřádají dvouvrstvé kokony, ve kterých se kuklí. Chov larev vodnářek v akváriu může být komplikovaný kvůli potížím s udržením živé houby jako zdroje potravy. Larvy vodnářek lze získat ručním sběrem z hub např. pomocí měkké pinzety nebo je sbíráme i s kusem houby, na kterém larvu zpozorujeme. V článku jsou uvedena některá pozorování larev strumičníků a vodnářek ve školním akváriu.


klíčová slova

školní akvárium, síťokřídlí (Neuroptera), vodnářka (Sisyra), strumičník zlatooký (Osmylus fulvicephalus), pozorování

plný text (PDF )

PDF

Reference

Forteath G. N. R., Osborn A. W. 2012: Biology, ecology and voltinism of the Australian spongillafly Sisyra pedderensis Smithers (Neuroptera: Sisyridae). Papers and Proceedings of the Royal Society of Tasmania 146: 25-35. https://doi.org/10.26749/rstpp.146.25

Iwanami T., Yu P., Hayashi F. 2021: Defensive spray by a semiaquatic osmylid larva (Insecta: Neuroptera) for both aquatic and terrestrial predators. Journal of Ethology 39: 369-377. https://doi.org/10.1007/s10164-021-00714-1

Beutel R. G., Zimmermann D., Krauß M., Randolf S., Wipfler B. 2010: Head morphology of Osmylus fulvicephalus (Osmylidae, Neuroptera) and its phylogenetic implications. Organisms Diversity and Evolution 10: 311-329. https://doi.org/10.1007/s13127-010-0024-0

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. 1995: Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha, 288 str.

Cover M. R., Bogan M. T. 2015: Minor insect orders. Chapter 41, 1059-1072. In: Thorp J. H., Rogers D. C. (eds.): Ecology and General Biology. Thorp and Covich's Freshwater Invertebrates. Vol. 1., 4th ed. Academic Press, Elsevier, Amsterdam, Boston, Heidelberg, London, New York, Oxford, Paris, San Diego, San Francisco, Singapore, Sydney, Tokyo, 1118 pp. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-385026-3.00041-3

https:// aboutfishtank.com/freshwater-sponge-aquarium/

https://koiusa.com/freshwater-sponges-aquarium/

Hůrka K., Čepická A. 1978: Rozmnožování a vývoj hmyzu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 224 str.

Chandler J. P. 1956: Aquatic Neuroptera, Family Sisyridae: 234-236. In Usinger R. L.: Aquatic Insects of California, with keys to North American genera and California species. University of California Press, Berkeley, California, USA. https://doi.org/10.1525/9780520320390-012

Jandausch K., Beutel R. G., Bellstedt R. 2019: The larval morphology of the spongefly Sisyra nigra (Retzius,1783) (Neuroptera: Sisyridae). Journal of Morphology 280: 1742-1758. https://doi.org/10.1002/jmor.21060

Kolář V., Špaček J. 2021: Vodnářkovití – přehlížená skupina našich síťokřídlých. Živa 6: 326-328.

Lellák J., Kořínek V., Fott J., Kořínková J., Punčochář P. 1972: Biologie vodních živočichů. Skriptum Univerzity Karlovy v Praze, Fakulty přírodovědecké. SPN, Praha, 220 str.

Poirrier M. A., Francis J. C., LaBiche R. A. 1981: A continous-flow system for growing fresh-water sponges in the laboratory. Hydrobiologica 79: 255-259. https://doi.org/10.1007/BF00006321

Weissenfels, N. 1984: Bau und Funktion des Süßwasserschwamms Ephydatia fluviatilis (Porifera). Zoomorphology 104: 292-297. https://doi.org/10.1007/BF00312010

Weissenfels N., Langenbruch P. F. 1985: Langzeitkulturen von Süßwasserschwämmen (Porifera, Spongillidae) unter Laborbedingungen. Zoomorphology 105: 12-15. https://doi.org/10.1007/BF00312068

Zelený J. 1970: Řád síťokřídých – Neuroptera. In: Rozkošný R.: Klíč vodních larev hmyzu. Československá akademie věd, Praha.

Zelený J. 2005: Neuroptera (síťokřídlí), 163-165. In: Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 str.

Žáková Z., Opravilová V., Marvan P. 2005: Výskyt sladkovodních hub (Porifera: Spongillidae) a dalších organismů, které jsou na ně vázány, v soustavě nádrží Dalešice – Mohelno. Acta Rerum Naturalium 1: 157-173.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací