článek

Badatelské praktikum – rozsivky ve forenzní praxi

Eva Hejduková, Jan Mourek

informace

ročník: 29
rok: 2020
číslo: 3
elektronická příloha

datum elektronické publikace: 1. 10. 2020
DOI: 10.14712/25337556.2020.3.1
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Tematika forenzní vědy se v posledních desetiletích těší velké oblibě ze strany široké veřejnosti díky množství televizních seriálů s kriminálními náměty a je neméně přitažlivá také pro žáky středních škol. Praktická cvičení a workshopy zaměřené na forenzní tematiku tak přispívají ke zvyšování povědomí o reálných možnostech a limitech použitých metod. Nedávné studie naznačují, že badatelsky zaměřená výuka přispívá ke zlepšení vztahu žáků k přírodovědným předmětům. Průzkumy mezi samotnými žáky navíc naznačují, že dávají přednost výuce simulující reálné vědecké postupy, kde je vysoká míra činnosti a odpovědnosti na nich samých. Proto jsme připravili návrh praktického cvičení, které simuluje forenzní analýzu za použití vzorků rozsivek. Rozsivky jsou jednobuněčné řasy charakteristické tvorbou ornamentovaných křemičitých schránek. Díky možnosti dlouhodobého zachování těchto schránek, relativně snadné determinaci a rozsáhlému výskytu se využívají k posuzování přírodního prostředí. Analýzy rozsivek se používají nejen ve vědě, například při zkoumání změny klimatu, ale také v praxi: při biomonitoringu nebo při forenzním vyšetřování v případech utonutí. Porovnání vzorků rozsivek získaných z tělních tkání (plíce, kostní dřeň) utonulého a z původní lokality, kde došlo k utonutí, pomohlo v minulosti objasnit mnoho případů. V článku přinášíme návrh badatelsky orientovaného forenzního cvičení s využitím rozsivek „Rozsivky ve forenzní praxi aneb kde utonul nebožtík?“ Bylo realizováno a testováno na střední škole a následně vyhodnoceno. Zpětná vazba byla získána pomocí anonymního dotazníkového šetření. Žáci i jejich vyučující hodnotili cvičení jako zajímavé a zábavné.


klíčová slova

praktické cvičení, rozsivky, forenzní vědy, badatelsky orientovaná výuka, stanovení přírodních podmínek

Reference

Abrahams, I., & Millar, R. (2008). Does practical work really work? A study of the effectiveness of practical work as a teaching and learning method in school science. International Journal of Science Education, 30, 1945–1969. https://doi.org/10.1080/09500690701749305

Abrahams, I., & Reiss, M. J. (2012). Practical work: Its effectiveness in primary and secondary schools in England. Journal of Research in Science Teaching, 49, 1035–1055. https://doi.org/10.1002/tea.21036

Areepattamannil, S., Freeman, J. G., & Klinger, D. A. (2011). Influence of motivation, self-beliefs, and instructional practices on science achievement of adolescents in Canada. Social Psychology of Education, 14, 233–259. https://doi.org/10.1007/s11218-010-9144-9

Banchi, H., & Bell, R. (2008). The many levels of inquiry. Science and Children, 46, 26.

Bartko, D., Guensberger, E., & Černáček, J. (1975). Moderná psychohygiena. Obzor, Bratislava.

Battarbee R. W. (2000). Paleolimnological approaches to climate change, with special regard to the biological record. Quaternary Science Reviews, 19, 107–124. https://doi.org/10.1016/S0277-3791(99)00057-8

Battarbee R. W., Jones V. J., Flower R. J., Cameron N. G., Bennion H., Carvalho L., Juggins S. (2001). Diatoms. In Smol J. P., Birks H. J. B., & Last W. M. (Eds.), Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 3: Terrestrial, Algal, and Siliceous Indicators (155–202). Kluwer Academic Publishers, Dordrecht. https://doi.org/10.1007/0-306-47668-1_8

Birks, H. J. B., Line, J. M., Juggins, S., Stevenson, A. C., & Ter Braak, C. J. F. (1990). Diatoms and pH reconstruction. Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 327, 263–278. https://doi.org/10.1098/rstb.1990.0062

Dixit, S. S., Smol, J. P., Kingston, J. C., & Charles, D. F. (1992). Diatoms: powerful indicators of environmental change. Environmental Science & Technology, 26, 22–33. https://doi.org/10.1021/es00025a002

Ebenezer, J. V., & Zoller, U. (1993). Grade 10 students' perceptions of and attitudes toward science teaching and school science. Journal of Research in Science Teaching, 30, 175–186. https://doi.org/10.1002/tea.3660300205

Guillard, R. R., & Lorenzen, C. J. (1972). Yellow-green algae with chlorophyllide c. Journal of Phycology, 8, 10–14. https://doi.org/10.1111/j.1529-8817.1972.tb03995.x

Harwood, D. M. (1999). Diatomite. In Smol, J. P., & Stoermer, E. F. (Eds.), The Diatoms: Applications for the Environmental and Earth Sciences (436–443). Cambridge University Press, Cambridge. https://doi.org/10.1017/CBO9780511613005.024

Haury, D. L. (1993). Teaching Science through Inquiry. ERIC/CSMEE Digest.

Hodgson D. A., & Smol J. P. (2008). High-latitude paleolimnology. In Vincent, W. F. & Laybourn-Parry, J. (Eds.), Polar lakes and rivers: Limnology of Arctic and Antarctic aquatic ecosystems (43–64). Oxford University Press, Oxford. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199213887.003.0003

Janštová, V. (2015). What is actually taught in high school biology practical courses. ICERI2015 Proceedings, 1501–1507.

John, J. (2012). A beginner's guide to diatoms. Gantner. Ruggell.

Julius, M. L., & Theriot, E. C. (2010). The diatoms: a primer. In Smol, J. P., & Stoermer, E. F. (Eds.), The Diatoms: Applications for the Environmental and Earth Sciences. Cambridge University Press, Cambridge.

Kale, A., & Karthick, B. (2015). The Diatoms. Resonance, 20, 919–930. https://doi.org/10.1007/s12045-015-0256-6

Křísa, B., & Prášil, K. (1989). Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu (26–31). Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.

Krstic, S., Duma, A., Janevska, B., Levkov, Z., Nikolova, K., & Noveska, M. (2002). Diatoms in forensic expertise of drowning – a Macedonian experience. Forensic Science International, 127, 198–203. https://doi.org/10.1016/S0379-0738(02)00125-1

Lee, R. E. (2008). Phycology (382–384). Cambridge University Press, Cambridge.

Lunetta, P., Penttilä, A., & Hällfors, G. (1998). Scanning and transmission electron microscopical evidence of the capacity of diatoms to penetrate the alveolo-capillary barrier in drowning. International Journal of Legal Medicine, 111, 229–237. https://doi.org/10.1007/s004140050159

Macháček, T., Mikešová, K., Turjanicová, L., & Hampl, V. (2016). Proměny vyšší systematiky eukaryot a její odraz ve středoškolské biologii. Živa, 1, 27–30.

Mann, D. G. (1999). The species concept in diatoms. Phycologia, 38, 437–495. https://doi.org/10.2216/i0031-8884-38-6-437.1

Mann, D. G., & Vanormelingen, P. (2013). An inordinate fondness? The number, distributions, and origins of diatom species. Journal of Eukaryotic Microbiology, 60, 414–420. https://doi.org/10.1111/jeu.12047

Medlin, L. K., Kooistra, W. H., Gersonde, R., & Wellbrock, U. (1996). Evolution of the diatoms (Bacillariophyta). II. Nuclear-encoded small-subunit rRNA sequence comparisons confirm a paraphyletic origin for the centric diatoms. Molecular Biology and Evolution, 13, 67–75. https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a025571

Medlin, L. K., & Kaczmarska, I. (2004). Evolution of the diatoms: V. Morphological and cytological support for the major clades and a taxonomic revision. Phycologia, 43, 245–270. https://doi.org/10.2216/i0031-8884-43-3-245.1

Ornstein, A. (2006). The frequency of hands-on experimentation and student attitudes toward science: A statistically significant relation (2005-51-Ornstein). Journal of Science Education and Technology, 15, 285–297. https://doi.org/10.1007/s10956-006-9015-5

Parmar, P., Rathod, G. B., Rathod, S., & Parikh, A. (2014). Nature helps to solve the crime – Diatoms study in case of drowning death. International Archives of Integrated Medicine, 1, 58–65.

Peabody, A. J. (1977). Diatoms in forensic science. Journal of the Forensic Science Society, 17, 81–87. https://doi.org/10.1016/S0015-7368(77)71130-2

Peabody, A. J. (1999). Forensic science and diatoms. In Smol, J. P., & Stoermer, E. F. (Eds.), The Diatoms: Applications for the Environmental and Earth Sciences (413–418). Cambridge University Press, Cambridge. https://doi.org/10.1017/CBO9780511613005.021

Pinkr, T., Janštová, V. & Černý, J. (2013). Forensic – Biology Workshop. In Costa, M. F., Dorrío, B. V, & Kireš, M. (Ed.), Proceedings of the 10th International Conference on Hands-on Science. Pavol Jozef Šafárik University, Košice, 282–288.

Pinkr, T. & Janštová, V. (2016). Attractiveness of selected tasks from forensic biology viewed by teachers and pupils. In: Rusek, M. (Ed.), Project-based Education in Science Education XIII.: 29.–30. 10. 2015. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 38–42.

Pollanen, M. S. (1998). Diatoms and homicide. Forensic Science International, 91, 29–34. https://doi.org/10.1016/S0379-0738(97)00162-X

Rott, E., Hofmann, G., Pall, K., Pfister, P., & Pipp, E. (1997). Indikationslisten für Aufwuchsalgen Teil 1: Saprobielle indikation. Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft. Wien.

Rott, E., Pipp, E., Pfister, P., Van Dam, H., Orther, K., & Binder, N. (1999). Indikationslisten für Aufwuchsalgen in Österreichischen Fliessgewassern. Teil 2: Trophieindikation. Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft. Wien.

Round, F. E., Crawford, R. M., & Mann, D. G. (1990). Diatoms: biology and morphology of the genera. Cambridge University Press, Cambridge.

Sasidharan, A., & Resmi, S. (2014). Forensic diatomology. Health Sciences, 1, 1–16.

Sládeček, V. (1986). Diatoms as Indicators of Organic Pollution. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 14, 555–566. https://doi.org/10.1002/aheh.19860140519

Staer, H., Goodrum, D., & Hackling, M. (1998). High school laboratory work in Western Australia: Openness to inquiry. Research in Science Education, 28, 219–228. https://doi.org/10.1007/BF02462906

Vanormelingen, P., Verleyen, E., & Vyverman, W. (2008). The diversity and distribution of diatoms: from cosmopolitanism to narrow endemism. Biodiversity and Conservation, 17, 393–405. https://doi.org/10.1007/s10531-007-9257-4

Vinayak, V., Mishra, V., & Goyal, M. K. (2013). Diatom fingerprinting to ascertain death in drowning cases. Journal of Forensic Research, 4, 207.

Vojíř, K. (2017). Příprava pleuraxu pro tvorbu trvalých rozsivkových preparátů. Biologie Chemie Zeměpis, 26, 23–28. https://doi.org/10.14712/25337556.2017.1.2

Zarobe, Y. R., & Catalán, R. M. J. (2009). Content and language integrated learning: evidence from research in Europe. Multilingual Matters, Bristol.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací