článek

Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu VII (chov vodoucha stříbřitého)

Lubomír Hanel

informace

ročník: 29
rok: 2020
číslo: 3
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 1. 10. 2020
DOI: 10.14712/25337556.2020.3.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je jediný pavouk na světě, který žije trvale pod vodou. Na souši je zbarven hnědě až tmavě hnědě, zadeček je pokryt tmavě šedým hustým porostem krátkých chloupků. Pod vodou je zadeček stříbřitý díky vrstvě vzduchu, která ulpívá na zadečku. Vodouch v akváriu potřebuje hustou spleť vodních rostlin, kde si staví pavučinový zvon, který postupně naplní vzduchem. Samci jsou v průměru větší (do 18,7 mm) než samice (do 13,1 mm), což je u pavouků nezvyklé. Samci jsou také mnohem aktivnější v lovu potravy, samice číhají na kořist v pavučinovém zvonu, až se k ní kořist přiblíží na malou vzdálenost. Po kopulaci samice vytváří kokon s 30–100 vajíčky. Malí pavoučci opouštějí pavučinový zvon, až když se jim vytvoří hustý porost chloupků na zadečku, který může zachytit vrstvu vzduchu. K chovu stačí i menší akvárium (10–20 litrů) s dostatečným množstvím rostlin, které dosahují až k hladině. Ke krmení používáme drobnou živou potravu složenou z různých vodních bezobratlých (perloočky, berušky vodní, larvy hmyzu). V článku jsou uvedeny některé náměty na pozorování a pokusy s vodouchem ve školním akváriu.


klíčová slova

pavouci, vodouch stříbřitý, Argyroneta aquatica, školní akvárium, chov

plný text (PDF )

PDF

Reference

Andrle M. 2018: Věda se stala krásnou. Již po osmé. Živa, 1: 40–42.

Buchar J., Kůrka A. 1998: Naši pavouci. Academia Praha, 155 str.

De Bakker D., Baetens K., Van Nimmen E., Gellynck K., Mertens J., Van Langenhove L., Kiekens P. 2006: Description of the structure of different silk threads produced by the water spider Argyroneta aquatica (Clerck, 1757) (Araneae: Cybaeidae). Belgian Journal of Zoology, 136: 137–143.

Bromhall C. 1988: Argyroneta aquatica (Clerck) over-wintering behaviour and super-cooling point. Bulletin of British Arachnological Society, 7, 8: 225–228.

Foelix F. R. 2011: Biology of spiders. Oxford University Press, 419 pp.

Furst P. T. 1970: The aqualung spider – birth to death under water. Terra 9, 2: 22–30.

Hanel L. 1997: Vodouch stříbřitý v akváriu. Akvárium terárium, 6: 13.

Hanel L. 1998: Nález vodoucha stříbřitého na Vlašimsku. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 147–148.

Hanel L. 2018: Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu III (potravní chování vodních živočichů). Biologie, chemie, zeměpis, 4: 19–29. https://doi.org/10.14712/25337556.2018.4.3

Hudec K., Kolibáč J., Laštůvka Z., Peňáz M. a kol. 2007: Příroda České republiky. Průvodce faunou. Academia Praha, 440 s.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. 2015: Pavouci České republiky. Academia Praha.

Machač O. 2011: Vodouch stříbřitý ve Štramberku. Pavouk, zpravodaj České arachnologické společnosti, 31: 9.

Masumoto T., Masumoto T., Yoshida M., Nishikawa Y. 1998: Time budget of activity in the water spider Argyroneta aquatica (Aranae, Argyronetidae) under rearing conditions. Acta Arachnologica, 47: 125–131. https://doi.org/10.2476/asjaa.47.125

Merrett P., Murphy J. A. 2000: A revised check list of British spiders. Bulletin of British Arachnological Society 11, 9: 345–358.

Míková K., Jedličková H., Řezáč M., Macík S. 2015: Kousnutí pavoukem v ČR a ve světě. Česká dermatovenerologie, 2: 107–112.

Niedobová J., Hula V., Košulič O. 2013: Prázdné ulity plžů a tajemství, která skrývají. Živa, 1: 26–28.

Novák B. 1956: K etologii vodoucha stříbřitého (Argyroneta aquatica). Sborník vysoké školy pedagogické v Olomouci, Přírodní vědy, 2: 119–128. 

Paepke H.-J. 1985: Das Tümpelaquarium. Vivaristik Ratgeber 11, Neumann Verlag Leipzig, Radebeul. 88 pp.

Proctor H. C., Smith I. M., Cook D. R., Smith B. P. 2015: Subphylum Chelicerata, Class Arachnida. In: Thorp, J., Rogers, D. C. (Eds.), Ecology and General Biology: Thorp and Covich´s Freshwater Invertebrates, Academic Press, 599–660. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-385026-3.00025-5

Řezáč M. 2020: Mapa rozšíření Argyroneta aquatica v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Citováno 09. 04. 2020. Dostupné na: <https: www.biolib.cz/cz/taxonmap/id195/>

Řezáč M., Kůrka A., Růžička V., Heneberg P. 2015: Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. Biologia, 70, 5: 645–666. https://doi.org/10.1515/biolog-2015-0079

Seamour R. S., Hetz S. K. 2011: The diving bell and the spider: the physical gill of Argyroneta aquatica. The Journal of Experimental Biology, 214, 2175–2181. https://doi.org/10.1515/biolog-2015-0079

Selden P. A. 2002: Missing links between Argyroneta and Cybaeidae revealed by fossil spiders. The Journal of Arachnology, 30: 189–200. https://doi.org/10.1636/0161-8202(2002)030[0189:MLBAAC]2.0.CO;2

Seyyar O., Demir H., Kar M., Duman F. 2010: Argyroneta aquatica (CLERCK, 1757) (Araneaе: Cybaeidae) as a Biological Indicator for Environmental Pollution of Sultan Marsh National Park, Turkey. Acta Zoologica Bulgarica, 62, 1: 107–112.

Schütz D., Taborsky M. 2003: Adaptations to an aquatic life may be responsible for the reversed sexual size dimorphism in the water spider, Argyroneta aquatica. Evolutionary Ecology Research, 5: 105–117.

Schütz D., Taborsky M. 2005: Mate choice and sexual conflict in the size dimorphic water spider, Argyroneta aquatica. The Journal of Arachnology, 33, 3: 767–775. https://doi.org/10.1636/S03-56.1

Schütz D., Taborsky M., Drapela T. 2007: Air bells of water spiders are an extended phenotype modified in response to gas composition. Journal of Experimental Zoology, Part A, Ecological Genetics and Physiology, 307A(10): 549–555. https://doi.org/10.1002/jez.410

Schütz D., Taborsky M. 2011: Sexual Selection in the Water Spider: Female Choice and Male–Male Competition. Ethology, 1001–1010. https://doi.org/10.1111/j.1439-0310.2011.01965.x

Weiß O. 1907: Regeneration und Autotomie bei der Wasserspinne (Argyroneta aquatica Cl.). Archiv für Entwicklungsmechanik der Organismen 23, 643–645. https://doi.org/10.1007/BF02288318


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací