článek Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu
VIII (chov vodomila černého a příbuzných druhů)
Lubomír Hanel, Vojtěch Kolář
informace
rok: 2020
číslo: 4
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 1. 12. 2020
DOI: 10.14712/25337556.2020.4.1
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Vodomil černý (Hydrophilus piceus) je největší z vodních brouků na světě. Jeho anglický název Silver Water Beetle je odvozen od spodní strany těla, která je hustě porostlá chloupky a po ponoření je pokryta vrstvou vzduchu se stříbřitým vzezřením. Zásobu vzduchu si obnovuje tím, že nejprve vynoří hlavu a pomocí tykadel dojde ke spojení vrstvy vzduchu na břiše s ovzduším nad hladinou. Všichni vodomilové plavou se střídavými pohyby nohou. Dospělci jsou detritovoři nebo herbivoři, larvy jsou ale naopak predátoři, a takováto změna typu potravy z predátora na herbivory není v říši hmyzu příliš častá. Vodomilové se vyskytují v celé řadě vodních stanovišť, ale obecně obývají mělčiny zarostlé vodní vegetací. Dobře létají a nezřídka se stává, že přilétnou na světlo např. při lovu nočních motýlů. Dospělci jsou dlouhověcí a doživají se 2 až 3 let. Na jaře dochází ke kladení oplozených vajíček; samice je kladou do kokonů umístěných na vodní hladině. Vzrostlé larvy se pak kuklí na souši v blízkosti vody. První zmínka o chovu vodomila černého v akváriu pochází z poloviny 19. století (Hibert 1856). V tomto příspěvku jsou uvedeny náměty na některá pozorování a pokusy ve školních akváriích u uvedeného druhu a druhů příbuzných vodomilů (H. aterrimus, Hydrochara flavipes, Hydrochara caraboides).
klíčová slova
vodní brouci, Hydrophilus piceus, Hydrophilus aterrimus, Hydrochara flavipes, Hydrochara caraboides, školní akvárium
plný text (PDF )
Reference
Archangelsky M. (1997). Studies on the biology, ecology, and systematics of the immature stages of New World Hydrophiloidea (Coleoptera: Staphyliniformia). Bull. Ohio Biol. Surv. (N.S.) 12: 207 pp.
Boukal D. S., Boukal M., Fikáček M., Hájek J., Klečka J., Skalický S., Šťastný J., Trávníček D. (2007). Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae). Klapalekiana 43: 1–289.
Dettner K. (2019). Defenses of water insects. Chapter 9: 191–262. In: Del Claro K., Guillermo R. (eds.): Aquatic insects, Behaviour and Ecology. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-16327-3_9
Hanel L. (2017). Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu I (pohyb živočichů). Biologie, chemie, zeměpis 4: 38–51. https://doi.org/10.14712/25337556.2017.4.4
Hanel L. (2018). Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu II (dýchání vodních živočichů). Biologie, chemie, zeměpis 2: 11–21. https://doi.org/10.14712/25337556.2018.2.2
Hanel L. (2020). Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu VI. (chov potápníků). Biologie, chemie, zeměpis 2: 13–26. https://doi.org/10.14712/25337556.2020.2.2
Hansen M. (2004). Family Hydrophilidae LATREILLE, 1802. In: Löbl I., Smetana A, (eds.): Catalogue of Palearctic Coleoptera. 2. Hydrophiloidea–Histeroidea– Staphylinoidea. Apollo Books, Copenhagen, 44–68.
Hibbert S. (1856). The Book of the Aquarium and Water Cabinet or Practical Instructions on the Formation, Stocking, and Mangement, in all Seasons, of Collections of Fresh Water and Marine Life. London: Groombridge & Sons, Paternoster Row. 148 pp. https://doi.org/10.5962/bhl.title.13568
Hůrka K.( 2005). Brouci České a Slovenské republiky. Nakladatelství Kabourek, Zlín, 391 s.
Inoda T., Hirata Y., Kamimura S. (2003). Asymmetric mandibles of water-scavenger larvae improve feeding effectiveness on right-handed snails. The American Naturalist 67: 811–814. https://doi.org/10.1086/378903
Inoda T., Kamimura S. (2004). New open aquarium system to breed larvae of water beetles (Coleoptera: Dytiscidae). Coleopt. Bull. 58: 37–43. https://doi.org/10.1649/591
Kolář V. et Boukal D. S. (2015). Potápníci – nenápadní predátoři našich vod. Živa 6: 300–303.
Lampert K. (1909). Bilder aus dem Käferleben. Stuttgart, Verlag Stecker & Schröder.
Lellák J. (1968). Vodní brouci Dytiscidae, Haliplidae, Hydrophilidae, Gyrinidae – potápníkovití, plavčíkovití, vodomilovití, vírníkovití, 211–214. In: Skuhravý V. a kol. 1968: Metody chovu hmyzu. Academia, Praha, 288 s.
Lellák J., Kořínek V., Fott J., Kořínková J., Punčochář P. (1972). Biologie vodních živočichů. Skriptum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. SPN, Praha, 220 s.
Lydekker R. (1896). The Royal Natural History. Volume 6. Invertebrates animals. Frederick Warne and Co., 580 pp.
Pavlovsky E. N. (1922). On the biology and structure of the larvae of Hydrophilus caraboides L. Journal of Cell Science 66 (2): 627–655.
Plague G. R. (1996). Examination of the feeding behaviour of larval Tropisternus (Coleoptera, Hydrophiliidae). Journal of the Kansas Entomological Society 69 (1): 104–107.
Reitter E. (1908). Fauna Germanica. Die Kaefer des Deutschen Reiches. Band 1. K. G. Lutz, Verlag.
Sato S., Inoda T., Niitsu S., Kubota S., Goto Y., Kobayashi Y. (2017). Asymmetric larval head and mandibles of Hydrophilus acuminatus (Insecta: Coleoptera, Hydrophilidae): Fine structure and embryonic development. Arthropod Structure & Develompent 46, 6: 824–842. https://doi.org/10.1016/j.asd.2017.08.003
Schwarz N. (1970). Der grosse (pechschwarze) Kolbenwasserkäfer. Natur und Mensch, Jahresmitteilungen der naturhistoridchen Gesselschaft Nürnberg e.V., 79–84.
Sýkora V. (2013). Habitatové přesuny do vodního prostředí a zpět na souš v evoluci brouků. Bakalářská práce Přírodovědecké fakulty UK, Praha, 44 s.
Trávníček D., Straka M., Sychra J. (2017). Hydroidea (vodomilové). In: Hejda R., Farkač J., Chobot K.: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda 36: 367–370.
Wessel A. (2006). Chapter 30. Stridulation in the Coleoptera – an overview, 397–403. In: Drosopoulos S., Claridge M. F. (eds.): Insect sounds and communication. Physiology, behaviour, ecology and evolution. CRC Press, Taylor & Francis Group. https://doi.org/10.1201/9781420039337.ch30
Wilson C. B. (1923). Life history of the scavenger water beetle, Hydrous (Hydrophilus) triangularis, and its economic relation to fish breeding. Bull. U.S. Bur. Fish. 39: 9–38.
Wilson N., Flinn M. B., West B., Hereford J. (2015). Identification of sound-producing hydrophilid beetles (Coleoptera: Hydrophilidae) in underwater recordings using digital signal processing. Coleopt. Bull. 69: 305–315. https://doi.org/10.1649/0010-065X-69.2.305
Yee D. A., Kehl S. (2015). Coleoptera, Hydrophiliidae Latreille 1802 (water scavenger beetles). In: Thorp J. H., Rogers D. C. (eds) 2015: Thorp and Covich´s freshwater invertebrates. Ecology and general biology. Elsevier Inc., Academic Press, Vol. 1, 1148 pp.