článek

JAK SI ŽÁCI ZÁKLADNÍCH ŠKOL PŘEDSTAVUJÍ POUŠTĚ?

Petr Trahorsch, Dominika Trhlíková

informace

ročník: 30
rok: 2021
číslo: 4
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 17. 2. 2022
DOI: 10.14712/25337556.2021.4.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Cílem předkládané studie je identifikovat dětská pojetí pouště a hlavní miskoncepce vážící se k tomuto biomu. Sekundárním cílem je zjistit, jaké faktory mají klíčovou roli při utváření dětských pojetí pouště. Studie vychází z teoreticko-metodologického rámce kognitivní psychologie, psychodidaktiky i oborové didaktiky geografie. K naplnění uvedených cílů byla využita analýza dětských kreseb a rozhovorů. Celkem bylo analyzováno 66 dětských kreseb pouště, z nichž bylo vybráno 20 jejich autorů nebo autorek k následnému rozhovoru, který se zaměřoval na příčiny zákresu jednotlivých prvků. Výzkum probíhal v 6. ročnících základních škol na Chomutovsku. Výsledky naznačují, že dětská pojetí pouště u sledované skupiny respondentů jsou velmi podobná: žáci si představují především písečnou poušť s minimem srážek a s jasnou nebo polojasnou oblohou; typickým živočichem oblasti je pro ně velbloud, typickými rostlinami jsou kaktus a palma. Z rozhovoru vyplynulo, že hlavní vliv na utváření dětských pojetí mají média a vlastní zkušenosti, sekundárně hraje roli i školní výuka. Značným limitem studie je výběr respondentů, který byl záměrný, relativně nižšího počtu a z jednoho regionu. V závěru článku jsou prezentována doporučení pro učitele, jakým způsobem s dětskými pojetími pouště pracovat; jako vhodné se jeví kombinovat více zdrojů informací, především různé typy vizuálií ukazující diferenciaci tohoto biomu.


klíčová slova

dětské pojetí, miskoncepce, poušť, dětská kresba

plný text (PDF )

PDF

Reference

Ahi, B. & Balcı, S. (2018). Ecology and the child: determination of the knowledge level of children aged four to five about concepts of forest and deforestation. International Research in Geographical and Environmental Education, 27(3), 234–249. https://doi.org/10.1080/10382046.2017.1349372

Anyanwu, R., Le Grange, L., & Beets, P. (2015). Climate change science: the literacy of geography teachers in the Western Cape Province, South Africa. South African Journal of Education, 35(3), 1–9. https://doi.org/10.15700/saje.v35n3a1160

Baarová, B. (2018). Přírodní krajiny, šířková pásma nebo biomy? Srovnávací analýza učebnic pro šestý ročník ZŠ. In F. Křižan and V. Šeda (eds.) Geografia na vzostupe: zborník abstraktov, s. 4. Bratislava: Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave.

Cascante-Campos, A. (2021). Latin American geography education research trends in open access journals from the twenty-first century, International Research in Geographical and Environmental Education, on-line first. https://doi.org/10.1080/10382046.2021.1961061

Cin, M. (2004). An investigation of the conceptions of sea among primary school children. Educational Sciences: Theory & Practice, 4(1), 18–23.

Cin, M., & Özçelik, I. (2002). A review of the literature on concept learning in physical geography. Boğaziçi University Journal of Education, 19(1), 61–76.

Čolláková, D., Čipková, E., & Haláková, Z. (2021). Miskoncepcie žiakov na základnej škole v téme dýchanie. Biologie – chemie – zeměpis, 30(1), 15–25. https://doi.org/10.14712/25337556.2021.1.2

Doulík, P. (2005). Geneze dětských pojetí vybraných fenoménů (1. vyd.). Ústí nad Labem: UJEP v Ústí nad Labem.

Doulík, P., & Škoda, J. (2008). Diagnostika dětských pojetí a její využití v pedagogické praxi (1. vyd.). Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Dove, J. (2016). Tropical rainforests: a case study of UK, 13-year-olds’ knowledge and understanding of these environments. International Research in Geographical and Environmental Education, 21(1), 59–70. https://doi.org/10.1080/10382046.2012.639150

Dove, J. E., Everett, L. A., & Preece, P. F. W. (1999). Exploring a hydrological concept through children,s drawings. International Journal of Science Education, 21(5), 485‒497. https://doi.org/10.1080/095006999290534

Francek, M. A. (2013). A compilation and review of over 500 geoscience misconceptions. International Journal of Science Education, 35(1), 31–64. https://doi.org/10.1080/09500693.2012.736644 https://doi.org/10.1080/09500693.2012.736644

Gregory, D., Johnston, R., Pratt, G., Watts, M., & Whatmore, S. (Eds.). (2009). The dictionary of human geography. Malden: Blackwell.

Halls, J. G., Ainsworth, S. E., & Oliver, M. C. (2021). Using dialogic interventions to decrease children’s use of inappropriate teleological explanations. International Journal of Science Education, on-line first. https://doi.org/10.1080/09500693.2021.1936271

Hejnová, E. (2020). Miskoncepce týkající se animismu aneb je atom živý? Biologie – chemie – zeměpis, 29(3), 21–33. https://doi.org/10.14712/25337556.2020.3.3

Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (4. vyd.). Praha: Portál.

Christopherson, R. W. (2017). Geosystems: an introduction to physical Geography (10. vyd.). Pearson.

Jančaříková, K., Novotná, J., & Říhová, D. (2020). Žába za nic nemůže. Praha: MŽP.

Jánský, B. (2019). Přírodní regionalizace světa. In J. Anděl, I. Bičík a J. D. Bláha (eds.). Makroregiony světa: nová regionální geografie, s. 26–42. Praha: Karolinum.

Kidman, G., & Papadimitriou, F. (2012). Content analysis of international research in geographical and environmental education: 18 years of academic publishing. International Research in Geographical and Environmental Education, 21(1), 3–10. https://doi.org/10.1080/10382046.2012.639152

King, Ch. J. H. (2010). An analysis of misconceptions in science textbooks: Earth science in England and Wales. International Journal of Science Education, 32(5), 565–601. https://doi.org/10.1080/09500690902721681

Kocová, T. (2015). Miskoncepce ve výuce geografie II. Geografické rozhledy, 25(2), 12–13.

Kopp, J., & Beránková, L. (2012). Testování úrovně znalostí o změnách klimatu. Informace ČGS, 31(1), 18–29.

Krippendorff, K. (2004). Content analysis: an introduction to its methodology (1. vyd.). Thousand Oaks: Sage.

Lane, R., Carter, J., & Bourke, T. (2019). Concepts, conceptualization, and conceptions in geography. Journal of Geography, 118(1), 11–20. https://doi.org/10.1080/00221341.2018.1490804

Mareš, J., & Ouhrabka, M. Dětské interpretace světa. In J. Čáp & J. Mareš (eds.). Psychologie pro učitele (2. vyd.), s. 411–440. Praha: Portál.

Matějček, T. (2007). Malý geografický a ekologický slovník: příručka pro školy i veřejnost (1. vyd.). Praha: Nakladatelství České geografické společnosti.

MŠMT (2021). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník (7. vyd.). Praha: Portál.

Rey-Goyeneche, J. A., & Alexander, P. (2020). Wolves in the Amazon? Child perceptions of a distant natural environment in an English primary school. International Research in Geographical and Environmental Education, 30(2), 132–147. https://doi.org/10.1080/10382046.2020.1797099

Schubert, J. C. (2014). Students’ preconceptions of the formation and location of deserts: results of a qualitative interview study with grade 7 students in Germany. Review of International Geographical Education Online, 4(2), 102–119.

Schubert, J. C. (2015). Causes, processes and consequences of “desertification”: Results of a qualitative study about the conceptions of 12- and 13-year-old students in Germany. International Research in Geographical and Environmental Education, 24(2), 148–166. https://doi.org/10.1080/10382046.2014.993172

Schubert, J. C., & Wrenger, K. (2016). Subject-specific correctness of students’ conceptions and factors of influence: empirical findings from a quantitative study with grade 7 students in Germany regarding the formation and location of deserts. Review of International Geographical Education Online, 6(2), 135–159.

Sibley, D. F. (2005). Visual abilities and misconceptions about plate tectonics. Journal of Geoscience Education, 53(4), 471–477. https://doi.org/10.5408/Sibley_v53p471

Søndergaard, E., & Reventlow, S. (2019). Drawing as a facilitating approach when conducting research among children. International Journal of Qualitative Methods, 18(1), 1–11. https://doi.org/10.1177/1609406918822558

Strommen, E. (1995). Lions and tigers and bears, oh my! Children,s conceptions of forests and their inhabitants. Journal of Research in Science Teaching, 32(7), 683–698. https://doi.org/10.1002/tea.3660320704

Škoda, J., & Doulík, P. (2011). Psychodidaktika (1. vyd.). Praha: Grada.

Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (2. vyd.). Praha: Portál.

Trahorsch, P., & Frolík, F. (2020). Pedagogický konstruktivismus a možnosti jeho aplikace ve výuce geografie. Geografické rozhledy, 30(2), 34–37.

Trahorsch, P. & Trhlíková, D. (2021). Jakými strukturními prvky učebnic jsou prezentovány biomy světa? Výsledky obsahové analýzy českých učebnic geografie. Geografická revue, 17(1), 4–20. https://doi.org/10.24040/GR.2021.17.1.4-20

Vosniadou, S. (2013). Conceptual change in learning and instruction. In S. Vosniadou (ed.). International handbook of research on conceptual change, s. 11–30. New York: Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203154472

Vygotskij, L. (1978). Mind in society: the development of higher psychological processes (1. vyd.). Cambridge: Harvard University Press.

Piaget, J. (1999). Psychologie inteligence (2. vyd). Praha: Portál.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací