Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

HODNOCENÍ MÍRY ZNECHUCENÍ PŘI ÚKONECH PRVNÍ POMOCI A DOPORUČENÍ PRO VÝUKU ZAHRNUJÍCÍ EMOČNĚ NÁROČNÉ SITUACE

Radim Kuba, Barbora Váňová

Ročník 33 (2024), číslo 4 s. 17–38 vyšlo online 22. 4. 2025 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2024.4.2

Stáhnout PDF (5,8 MB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Poskytování první pomoci je klíčovou dovedností, jejíž efektivita může být ovlivněna emočními reakcemi zachránců. Tato studie zkoumá vnímání znechucení u situací a úkonů souvisejících s první pomocí mezi vysokoškolskými studenty. Dotazníkový výzkum zahrnoval 658 studentů Univerzity Karlovy, kteří hodnotili míru znechucení u 20 konkrétních úkonů první pomoci na škále od 1 do 6. Analýza se zaměřila na rozdíly mezi cílovou skupinou (studenti absolvující kurz první pomoci) a kontrolní skupinou (studenti bez specifické výuky první pomoci), stejně jako na genderové rozdíly a vliv povinnosti absolvovat kurz. Výsledky ukazují, že nejvíce znechucení vyvolávají situace spojené s masivním krvácením, amputacemi a popáleninami. Ženy obecně vykazují mírně vyšší míru znechucení než muži. U studentů, kteří absolvovali kurz první pomoci jako povinný, byla zaznamenána výrazně vyšší míra vnímaného znechucení ve srovnání s těmi, kteří si jej zvolili dobrovolně. Tento rozdíl pravděpodobně souvisí s tím, že povinné kurzy často vyvolávají očekávání vyšší náročnosti nebo emočního zatížení, což se odráží ve vnímání jednotlivých úkonů. Při plánování a realizaci povinných kurzů, ať už ve školním prostředí nebo v rámci jiných vzdělávacích programů, je proto důležité zohlednit tento efekt a přizpůsobit výuku tak, aby účastníkům poskytovala dostatečnou podporu při zvládání emočně náročných situací. Studie zdůrazňuje význam edukace v oblasti zvládání emočních reakcí, jako je znechucení, a na základě získaných dat a zkušeností z praxe přináší konkrétní doporučení pro výuku zahrnující emočně náročné situace. Tato doporučení zahrnují práci s realistickým maskováním zranění, nácvik zvládání stresu a postupné vystavování náročným situacím, což může zvýšit ochotu a schopnost účastníků poskytovat první pomoc. Zjištění jsou relevantní pro pedagogy, školitele a tvůrce výukových programů zaměřených na zlepšení výuky první pomoci ve společnosti.

Klíčová slova

první pomoc · znechucení · emočně náročné situace · vzdělávání v první pomoci · maskování zranění

Jak citovat

Kuba, R., & Váňová, B. (2024). HODNOCENÍ MÍRY ZNECHUCENÍ PŘI ÚKONECH PRVNÍ POMOCI A DOPORUČENÍ PRO VÝUKU ZAHRNUJÍCÍ EMOČNĚ NÁROČNÉ SITUACE. Biologie-Chemie-Zeměpis, 33(4), 17–38. https://doi.org/10.14712/25337556.2024.4.2

Literatura (65)

  1. Adams, T. G., Brady, R. E., & Lohr, J. M. (2011). The Nature and Function of Disgust in Coping and Control. Trnka & Karel & Kuska (Ed.). Re-constructing Emotional Spaces: From Experience to Regulation, 4, 63-76.
  2. Adams, T. M., & Brynteson, P. (1992). A comparison of attitudes and exercise habits of alumni from colleges with varying degrees of physical education activity programs. Research Quarterly for Exercise and Sport, 63(2), 148-152. https://doi.org/10.1080/02701367.1992.10607574
  3. Al-Shawaf, Lewis, & Buss (2017). Sex Differences in Disgust: Why Are Women More Easily Disgusted Than Men? Emotion Review, 10(2), 149-160. https://doi.org/10.1177/1754073917709940
  4. Alismail, A., Massey, E., Song, C., Daher, N., Terry, M. H., Lopez, D., . . . Lo, T. (2018). Emotional Impact of Cardiopulmonary Resuscitation Training on High School Students. Frontiers in Public Health, 5, 7. https://doi.org/10.3389/fpubh.2017.00362
  5. Arbon, P., Hayes, J., & Woodman, R. (2011). First aid and harm minimization for victims of road trauma: a population study. Prehospital and Disaster Medicine, 26(4), 276-282. https://doi.org/10.1017/S1049023X11006522
  6. Batres, C., & Perrett, D. I. (2020). Pathogen disgust sensitivity changes according to the perceived harshness of the environment. Cognition and Emotion, 34(2), 377-383. https://doi.org/10.1080/02699931.2019.1612735
  7. Beck, S., Meier-Klages, V., Michaelis, M., Sehner, S., Harendza, S., Zöllner, C., & Kubitz, J. C. (2016). Teaching school children basic life support improves teaching and basic life support skills of medical students: a randomised, controlled trial. Resuscitation, 108, 1-7. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2016.08.020
  8. Boland, M., Lehman, E., & Stroade, J. (2001). A comparison of curriculum in baccalaureate degree programs in agribusiness management. The International Food and Agribusiness Management Review, 4(3), 225-235. https://doi.org/10.1016/S1096-7508(01)00083-0
  9. Böttiger, B. W., & Van Aken, H. (2015). Kids save lives: Training school children in cardiopulmonary resuscitation worldwide is now endorsed by the World Health Organization (WHO). Resuscitation, 94, A5-A7. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2015.07.005
  10. Breslau, N., Kessler, R. C., Chilcoat, H. D., Schultz, L. R., Davis, G. C., & Andreski, P. (1998). Trauma and posttraumatic stress disorder in the community: the 1996 Detroit Area Survey of Trauma. Archives of General Psychiatry, 55(7), 626-632. https://doi.org/10.1001/archpsyc.55.7.626
  11. Brynteson, P., & Adams, T. M. (1993). The effects of conceptually based physical education programs on attitudes and exercise habits of college alumni after 2 to 11 years of follow-up. Research Quarterly for Exercise and Sport, 64(2), 208-212. https://doi.org/10.1080/02701367.1993.10608798
  12. Cardinal, B. J., & Kim, M. (2017). Why do university students enroll in physical activity education courses? Differential affects of required versus elective institutional policies. International Journal of Sports and Physical Education, 3(3). https://doi.org/10.20431/2454-6380.0303003
  13. Cardinal, B. J., Sorensen, S. D., & Cardinal, M. K. (2012). Historical perspective and current status of the physical education graduation requirement at American 4-year colleges and universities. Research Quarterly for Exercise and Sport, 83(4), 503-512. https://doi.org/10.1080/02701367.2012.10599139
  14. Colquhoun, M. (2012). Learning CPR at school – everyone should do it. Resuscitation, 83(5), 543-544. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2012.03.004
  15. Culpepper, P. D., Havlíček, J., Leongómez, J. D., & Roberts, S. C. (2018). Visually activating pathogen disgust: A new instrument for studying the behavioral immune system. Frontiers in Psychology, 9, 385567. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.01397
  16. Darby, J. A. (2006). The effects of the elective or required status of courses on student evaluations. Journal of Vocational education and Training, 58(1), 19-29. https://doi.org/10.1080/13636820500507708
  17. De Buck, E., Van Remoortel, H., Dieltjens, T., Verstraeten, H., Clarysse, M., Moens, O., & Vandekerckhove, P. (2015). Evidence-based educational pathway for the integration of first aid training in school curricula. Resuscitation, 94, 8-22. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2015.06.008
  18. Dunton, G. F., Cousineau, M., & Reynolds, K. D. (2010). The intersection of public policy and health behavior theory in the physical activity arena. Journal of Physical Activity and Health, 7(s1), S91-S98. https://doi.org/10.1123/jpah.7.s1.s91
  19. Edgar, C., Chan, F., Armstrong, T., & Dalmaijer, E. S. (2024). Long-term disgust habituation with limited generalisation in care home workers. Plos One, 19(4), e0299429. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0299429
  20. Eisenburger, P., & Safar, P. (1999). Life supporting first aid training of the public – review and recommendations. Resuscitation, 41(1), 3-18. https://doi.org/10.1016/S0300-9572(99)00034-9
  21. Gosling, S. D., Rentfrow, P. J., & Swann, W. B. (2003). A very brief measure of the Big-Five personality domains. Journal of Research in Personality, 37(6), 504-528. https://doi.org/10.1016/S0092-6566(03)00046-1
  22. Greif, R., Lockey, A., Breckwoldt, J., Carmona, F., Conaghan, P., Kuzovlev, A., . . . Scapigliati, A. (2021). European Resuscitation Council Guidelines 2021: Education for resuscitation. Resuscitation, 161, 388-407. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.016
  23. Haidt, J., Rozin, P., McCauley, C., & Imada, S. (1997). Body, psyche, and culture: The relationship between disgust and morality. Psychology and Developing Societies, 9(1), 107-131. https://doi.org/10.1177/097133369700900105
  24. Hanušová, J. (2014). Zásady předlékařské první pomoci. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
  25. Helus, Z. (2018). Úvod do psychologie. Grada.
  26. Hensley, L. D. (2000). Current status of basic instruction programs in physical education at American colleges and universities. Journal of Physical Education, Recreation & Dance, 71(9), 30-36. https://doi.org/10.1080/07303084.2000.10605719
  27. Cho, G. C., Sohn, Y. D., Kang, K. H., Lee, W. W., Lim, K. S., Kim, W., . . . Lim, H. (2010). The effect of basic life support education on laypersons' willingness in performing bystander hands only cardiopulmonary resuscitation. Resuscitation, 81(6), 691-694. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2010.02.021
  28. In-Albon, T., & Schneider, S. (2006). Psychotherapy of childhood anxiety disorders: A meta-analysis. In (Vol. 76, pp. 15-24): S. Karger AG Basel, Switzerland. https://doi.org/10.1159/000096361
  29. Jirásek, I. (2019). Zážitková pedagogika: teorie holistické výchovy (v přírodě a volném čase). Portál.
  30. Kano, M., Siegel, J. M., & Bourque, L. B. (2005). First‐aid training and capabilities of the lay public: a potential alternative source of emergency medical assistance following a natural disaster. Disasters, 29(1), 58-74. https://doi.org/10.1111/j.0361-3666.2005.00274.x
  31. Koch, M. D., O'Neill, H. K., Sawchuk, C. N., & Connolly, K. (2002). Domain-specific and generalized disgust sensitivity in blood-injection-injury phobia: The application of behavioral approach/avoidance tasks. Journal of anxiety disorders, 16(5), 511-527. https://doi.org/10.1016/S0887-6185(02)00170-6
  32. Kuba, R., & Havlíková, B. (2023). Problémy ve výuce první pomoci z pohledu českých pedagogů. Biology-Chemistry-Geography/Biologie-Chemie-Zeměpis, 32(2). https://doi.org/10.14712/25337556.2023.2.4
  33. Kuba, R., & kol. (2021). První pomoc: metodická příručka pro výuku I. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra učitelství a didaktiky biologie.
  34. Kuba, R., Říha, R., Zvěřinová, G., & Křečková, A. (2019). Aktuální trendy ve výuce první pomoci aneb vzdělávání budoucích i současných pedagogů zážitkovou pedagogikou. Biologie-Chemie-Zeměpis, 28(2), 37-47. https://doi.org/10.14712/25337556.2019.2.5
  35. Kuba, R., Sekerášová, I., & Ročková, L. (2023). Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc a jejich využití při výuce první pomoci. Biologie-Chemie-Zeměpis, 32(1), 27-38. https://doi.org/10.14712/25337556.2023.1.3
  36. Kupfer, T. R. (2018). Why are injuries disgusting? Comparing pathogen avoidance and empathy accounts. Emotion, 18(7), 959. https://doi.org/10.1037/emo0000395
  37. Lester, C., Donnelly, P., & Assar, D. (2000). Lay CPR trainees: retraining, confidence and willingness to attempt resuscitation 4 years after training. Resuscitation, 45(2), 77-82. https://doi.org/10.1016/S0300-9572(00)00170-2
  38. Lukas, R.-P., Van Aken, H., Mölhoff, T., Weber, T., Rammert, M., Wild, E., & Bohn, A. (2016). Kids save lives: a six-year longitudinal study of schoolchildren learning cardiopulmonary resuscitation: who should do the teaching and will the effects last? Resuscitation, 101, 35-40. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2016.01.028
  39. Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Paido.
  40. McCormack, A. P., Damon, S. K., & Eisenberg, M. S. (1989). Disagreeable physical characteristics affecting bystander CPR. Annals of Emergency Medicine, 18(3), 283-285. https://doi.org/10.1016/S0196-0644(89)80415-9
  41. Newell, D. G., Koopmans, M., Verhoef, L., Duizer, E., Aidara-Kane, A., Sprong, H., . . . Scheutz, F. (2010). Food-borne diseases-the challenges of 20 years ago still persist while new ones continue to emerge. International journal of food microbiology, 139, S3-S15. https://doi.org/10.1016/j.ijfoodmicro.2010.01.021
  42. Nolan, R., Wilson, E., Shuster, M., Rowe, B., Stewart, D., & Zambon, S. (1999). Readiness to perform cardiopulmonary resuscitation: an emerging strategy against sudden cardiac death. Psychosomatic medicine, 61(4), 546-551. https://doi.org/10.1097/00006842-199907000-00020
  43. Nolen-Hoeksema, S., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  44. North, C. S., Nixon, S. J., Shariat, S., Mallonee, S., McMillen, J. C., Spitznagel, E. L., & Smith, E. M. (1999). Psychiatric disorders among survivors of the Oklahoma City bombing. Jama, 282(8), 755-762. https://doi.org/10.1001/jama.282.8.755
  45. Olasveengen, T. M., Semeraro, F., Ristagno, G., Castren, M., Handley, A., Kuzovlev, A., . . . Soar, J. (2021). European Resuscitation Council Guidelines 2021: Basic Life Support. Resuscitation, 161, 98-114. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.009
  46. Othman, M. H. (2023). Students' Perceptions and Understanding of Elective Courses and Their Effects on Academic Performance. Malaysian Journal of Social Sciences and Humanities (MJSSH), 8(3), e002171-e002171. https://doi.org/10.47405/mjssh.v8i3.2171
  47. Petric, J., Malicki, M., Markovic, D., & Mestrovic, J. (2013). Students' and parents' attitudes toward basic life support training in primary schools. Croatian Medical Journal, 54(4), 376-380. https://doi.org/10.3325/cmj.2013.54.376
  48. Platz, E., Scheatzle, M. D., Pepe, P. E., & Dearwater, S. R. (2000). Attitudes towards CPR training and performance in family members of patients with heart disease. Resuscitation, 47(3), 273-280. https://doi.org/10.1016/S0300-9572(00)00245-8
  49. Riegel, B., Mosesso, V. N., Birnbaum, A., Bosken, L., Evans, L. M., Feeny, D., . . . Powell, J. (2006). Stress reactions and perceived difficulties of lay responders to a medical emergency. Resuscitation, 70(1), 98-106. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2005.10.029
  50. Rozin, P. (2008). Hedonic "adaptation": Specific habituation to disgust/death elicitors as a result of dissecting a cadaver. Judgment and Decision Making, 3(2), 191-194. https://doi.org/10.1017/S1930297500001534
  51. Rozin, P., & Fallon, A. E. (1987). A perspective on disgust. Psychological Review, 94(1), 23. https://doi.org/10.1037/0033-295X.94.1.23
  52. Savastano, S., & Vanni, V. (2011). Cardiopulmonary resuscitation in real life: The most frequent fears of lay rescuers. Resuscitation, 82(5), 568-571. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2010.12.010
  53. Sefrin, P., & Eckert, R. (2013). Fear of Infection in Spontaneous First Aid for Accident Victims. Notarzt, 29(1), 8-14. https://doi.org/10.1055/s-0032-1327291
  54. Sekerášová, I. (2023). Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc u běžné a pedagogické veřejnosti v České republice.
  55. Schaller, M., & Park, J. H. (2011). The behavioral immune system (and why it matters). Current Directions in Psychological Science, 20(2), 99-103. https://doi.org/10.1177/0963721411402596
  56. Schienle, A., Stark, R., Walter, B., & Vaitl, D. (2003). The connection between disgust sensitivity and blood‐related fears, faintness symptoms, and obsessive‐compulsiveness in a non‐clinical sample. Anxiety, Stress, and Coping, 16(2), 185-193. https://doi.org/10.1080/1061580021000030544
  57. Spielberger, C., Gorsuch, R., Lushene, R., Vagg, P., & Jacobs, G. (1983). Manual for the State-Trait Anxiety Inventory; Palo Alto, CA, Ed. Palo Alto: Spielberger. https://doi.org/10.1037/t06496-000
  58. Stevenson, R. J., Case, T. I., & Oaten, M. J. (2009). Frequency and recency of infection and their relationship with disgust and contamination sensitivity. Evolution and Human Behavior, 30(5), 363-368. https://doi.org/10.1016/j.evolhumbehav.2009.02.005
  59. Swor, R., Khan, I., Domeier, R., Honeycutt, L., Chu, K., & Compton, S. (2006). CPR training and CPR performance: do CPR‐trained bystanders perform CPR? Academic Emergency Medicine, 13(6), 596-601. https://doi.org/10.1197/j.aem.2005.12.021
  60. Ting, D. H., & Lee, C. K. C. (2012). Understanding students' choice of electives and its implications. Studies in Higher Education, 37(3), 309-325. https://doi.org/10.1080/03075079.2010.512383
  61. Trivers, R. L. (1971). The evolution of reciprocal altruism. The Quarterly review of biology, 46(1), 35-57. https://doi.org/10.1086/406755
  62. Tse, E., Plakitsi, K., Voulgaris, S., & Alexiou, G. A. (2023). The Role of a First Aid Training Program for Young Children: A Systematic Review. Children, 10(3), 431. https://doi.org/10.3390/children10030431
  63. Tybur, J. M., Lieberman, D., & Griskevicius, V. (2009). Microbes, Mating, and Morality: Individual Differences in Three Functional Domains of Disgust. Journal of Personality and Social Psychology, 97(1), 103-122. https://doi.org/10.1037/a0015474
  64. Váňová, B., Kuba, R., Fialová, J. T., Havlíček, J., & Schwambergová, D. (2022). Testing the functional flexibility of the behavioral immune system: The influence of the environment (first aid course) on disgust level.
  65. Wetherell, J. L., Gatz, M., & Craske, M. G. (2003). Treatment of generalized anxiety disorder in older adults. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 71(1), 31. https://doi.org/10.1037/0022-006X.71.1.31

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.