článek VZNIK A EVOLUCE HOMO SAPIENS – OD KROMAŇONCŮ K ARCHAICKÉMU HOMO
SAPIENS
Václav Vančata
informace
rok: 2024
číslo: 4
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 22. 4. 2025
DOI: 10.14712/25337556.2024.4.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Cílem práce je objasnit základní přístupy a nejdůležitější objevy a metody, které vedly ke změnám v názorech na vznik a evoluci druhu Homo sapiens. K tomu vede i nová koncepce, která odlišuje archaické formy Homo sapiens a moderní formy Homo sapiens, tedy anatomicky moderního člověka, neandrtálce a asijské denisovany. Nejdůležitější roli hrají nové a revidované objevy nejstarších zástupců archaického Homo a výzkumy paleogenetické, které v současné době tvoří součást paleoantropologie. Nejstarší zástupci Homo sapiens se objevují před 1,4 milionem let. Na tom se shodují paleoantropologická i paleogenetická data. Nejstarší formy archaického Homo sapiens vymírají před 800–700 tisíci lety a jsou nahrazeny pokročilými formami archaického Homo sapiens, známými také jako Homo heidelbergenesis. Populace pokročilého Homo sapiens se vyvíjejí do jisté míry nezávisle. Z afrických populací vzniká před 350 tisíci lety anatomicky moderní člověk a z evropských populací pak neandrtálci a předci asijských denisovanů. V průběhu risského zalednění (320–140 tisíc let) se pak v Africe a v mediteránní oblasti dokončuje evoluce anatomicky moderního člověka, na konci risského zalednění vznikají klasičtí neandrtálci, kteří podle všeho vytlačují anatomicky moderního člověka z Eurasie. Po předposledním zalednění se neandrtálci mění, zvětšuje se jim mozek a skelet včetně lebky je gracilnější. Dochází k mnohačetné hybridizaci neandrtálců a anatomicky moderního člověka. Třetí lidská skupina, asijští denisované, je velmi dobře doložena geneticky, ale fosilní nálezy jsou vzácné a velmi fragmentární. Denisované se křížili jak s neandrtálci, tak s anatomicky moderním člověkem, zvláště s původními obyvateli Austrálie a Papuy-Nové Guinei. Nová data, metody a přístupy tedy prokazují, že fylogeneze druhu Homo sapiens byla mnohem delší a komplikovanější, než se původně předpokládalo.
klíčová slova
Homo sapiens, Evoluce, Archaický Homo sapiens, Anatomicky moderní člověk, Neandrtálci, Denisované, Vědy o člověku, Vzdělávání
plný text (PDF )
Reference
Abbate E., Sagri M. (2012). Early to Middle Pleistocene Homo dispersals from Africa to Eurasia: Geological, climatic and environmental constraints. Quaternary International, 267, 3-19. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2011.02.043.
Ashton N., Stringer C. (2023). Did our ancestors nearly die out? Science, 381, 947-948. https://doi.org/10.1126/science.adj9484.
Bermúdez de Castro J. M., Martinón-Torres M. (2022). The origin of the Homo sapiens lineage: When and where? Quaternary International, 634, 1-13. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2022.08.001.
Bermúdez de Castro J. M., Martinón-Torres M., Lozano M., Sarmiento S., Muela A. (2004). Paleodemography of the Atapuerca: Sima De Los Huesos Hominin Sample: A Revision and New Approaches to the Paleodemography of the European Middle Pleistocene Population. Journal of Anthropological Research, 60, 15-26.
Bermúdez de Castro J. M., Martinón-Torres M., Martín-Francés L., Modesto-Mata M., Martínez-de-Pinillos M., García C., Carbonell E. (2017a). Homo antecessor: The state of the art eighteen years later. Quaternary International, 433, 22-31. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2015.03.049.
Bermúdez de Castro J. M., Martinón-Torres M., Arsuaga, J. L., Carbonell E. (2017b). Twentieth anniversary of Homo antecessor (1997–2017): a review. Evolutionary Anthropology, 26, 157-171. https://doi.org/10.1002/evan.21540.
Bermúdez de Castro J. M., Martínez I., Gracia-Téllez A., Martinón-Torres M., Arsuaga J. L. (2021). The Sima de los Huesos Middle Pleistocene hominin site (Burgos, Spain). Estimation of the number of individuals. Anatomical Records, 304, 1463-1477. https://doi.org/10.1002/ar.24551.
Bräuer G. (2015). Origin of Modern Humans. Pp. 2300-2331. In: Henke, Winfried, Tattersall Ian (Eds.). Handbook of Palaeoanthropology. 2nd ed. Springer Link.
Clement A. C., Peterson L. C. (2008). Mechanisms of abrupt climate change of the last glacial period. Revue of Geophysics, 46, RG4002. https://doi.org/10.1029/2006RG000204.
Dinnis R., Bessudnov A., Reynolds N., Devièse T., Pate A., Sablin M., Sinitsyn A., Higham T. (2019). New data for the Early Upper Palaeolithic of Kostenki (Russia). Journal of Human Evolution, 127, 21-40. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2018.11.012.
Douka K., Chiotti L., Nespoulet R., Higham T. (2020). A refined chronology for the Gravettian sequence of Abri Pataud. Journal of Human Evolution, 141, 102730. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2019.102730.
Fewlass H., Talamo S., Wacker L. et al. (2020). A 14C chronology for the Middle to Upper Palaeolithic transition at Bacho Kiro Cave, Bulgaria. Nature Ecology and Evolution, 4, 794-801. https://doi.org/10.1038/s41559-020-1136-3.
Foley R. A., Martin L., Mirazón Lahr M., Stringer C. (2016). Major transitions in human evolution. Phil. Trans. R. Soc. B, 371, 20150229. https://doi.org/10.1098/rstb.2015.022.
Gaffney D. (2021). Pleistocene water crossings and adaptive flexibility within the Homo genus. Journal of Archaeological Research, 29, 255-326. https://doi.org/10.1007/s10814-020-09149-7.
Garba R., Usyk V., Ylä-Mella L., Kameník J., Stübner K., Lachner J., Rugel G., Veselovský F., Gerasimenko N., Herries A. I. R., Kučera, J. (2024). East-to-west human dispersal into Europe 1.4 million years ago. Nature, 627, 805-810. https://doi.org/10.1038/s41586-024-07151-3.
Ge Y., Xing G. (2020). Understanding the overestimated impact of the Toba volcanic super-eruption on global environments and ancient hominins. Quaternary International, 559, 24-33.
Gunz P., Bulygina E. (2012). The Mousterian child from Teshik-Tash is a Neanderthal: A geometric morphometric study of the frontal bone. American Journal of Physical Anthropology, 149, 365-379. https://doi.org/10.1002/ajpa.22133.
Gunz P., Neubauer S., Golovanova L., Doronichev V., Maureille B., Hublin J-J. (2012). A uniquely modern human pattern of endocranial development. Insights from a new cranial reconstruction of the Neandertal newborn from Mezimayskaya. Journal of Human Evolution, 62(2), 300-313. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2011.11.013.
Harris D. N., Platt A., Hansen M. E. B. et al. (2023). Diverse African genomes reveal selection on ancient modern human introgressions in Neanderthals. Current Biology, 33(22), 4905-4916.e5. https://doi.org/10.1016/j.cub.2023.09.066.
Harvati K. (2015). Neanderthals and Their Contemporaries Homo. Pp. 2244-2281. In: Henke, Winfried, Tattersall Ian (Eds.). Handbook of Palaeoanthropology. 2nd ed. Springer Link.
Harvati K., Ackermann R. R. (2022). Merging morphological and genetic evidence to assess hybridization in Western Eurasian late Pleistocene hominins. Nature Ecology and Evolution, 6, 1573-1585. https://doi.org/10.1038/s41559-022-01875-z.
Harvati K., Reyes-Centeno H. (2022). Evolution of Homo in the Middle and Late Pleistocene. Journal of Human Evolution, 173, 103279. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2022.103279.
Harvati K., Röding C., Bosman A. M. (2019). A late Middle Pleistocene Denisovan mandible from the Tibetan Plateau. Nature, 569 (7756), 409-412. https://doi.org/10.1038/s41586-019-1139-x.
Harvati K., Röding C., Bosman A. M., Karakostis F. A., Grün R., Stringer C., Karkanas P., Thompson N. C., Koutoulidis V., Moulopoulos L. A., Gorgoulis V. G. (2019). Apidima Cave fossils provide earliest evidence of Homo sapiens in Eurasia. Nature, 571(7766), 500-504.
Hershkovitz I., Weber G. W., Quam R. et al. (2018). The earliest modern humans outside Africa. Science, 359(6374), 456-459. https://doi.org/10.1126/science.aap8369.
Hublin J-J., Sirakov N., Aldeias V. et al. (2020). Initial Upper Palaeolithic Homo sapiens from Bacho Kiro Cave, Bulgaria. Nature, 581, 299-302. https://doi.org/10.1038/s41586-020-2259-z.
Chen L., Wolf A. B., Fu W., Li L., Akey J. M. (2020). Identifying and Interpreting Apparent Neanderthal Ancestry in African Individuals. Cell, 180, 677-687. https://doi.org/10.1016/j.cell.2020.01.012.
Chen F., Welker F., Shen C. C., Bailey S. E., Bergmann I., Davis S., Xia H., Wang H., Fischer R., Freidline S. E., Yu T. L. (2019). A late middle Pleistocene Denisovan mandible from the Tibetan Plateau. Nature, 569, 409-412. https://doi.org/10.1038/s41586-019-1139-x.
Ji Q., Wu W., Ji Y., Li Q., Ni X. (2021). Late Middle Pleistocene Harbin cranium represents a new Homo species. The Innovation, 2 (3), 100132. https://doi.org/10.1016/j.xinn.2021.100132.
Jungers W. L., Grabowski M., Hatala K. G., Richmond B. G. (2016). The evolution of body size and shape in the human career. Phil. Trans. R. Soc. B, 371, 20150247. https://doi.org/10.1098/rstb.2015.024.
Key A., Ashton N. (2023). Hominins likely occupied northern Europe before one million years ago. Evolutionary Anthropology, 32, 10-25. https://doi.org/10.1002/evan.21966.
Koji Shichi et al. (2023). Climate amelioration, abrupt vegetation recovery, and the dispersal of Homo sapiens in Baikal Siberia. Science Advances, 9, eadi0189. https://doi.org/10.1126/sciadv.adi0189.
Lari M., Di Vincenzo F., Borsato A. et al. (2015). The Neanderthal in the karst: First dating, morphometric, and paleogenetic data on the fossil skeleton from Altamura (Italy). Journal of Human Evolution, 82, 88-94. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2015.02.007.
Lockey Meyer M., Arsuaga J.-L., de Filippo C. et al. (2016). Nuclear DNA sequences from the Middle Pleistocene Sima de los Huesos hominins. Nature, 511, 504-507. https://doi.org/10.1038/nature17405.
Metz L., Lewis J. E., Slimak L. (2023). Bow-and-arrow, technology of the first modern humans in Europe 54,000 years ago at Mandrin, France. Science Advances, 9, eadd4675. https://doi.org/10.1126/sciadv.add4675.
Meyer M., Fu Q., Aximu-Petri A. et al. (2014). A mitochondrial genome sequence of a hominin from Sima de los Huesos. Nature, 505, 403-406. https://doi.org/10.1038/nature12788.
Micarelli I., Minozzi S., Rodriguez L. et al. (2024). The oldest fossil hominin from Italy: Reassessment of the femoral diaphysis from Venosa-Notarchirico in its Acheulean context. Quaternary Science Reviews, 334, 108709. https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2024.108709.
Mylopotamitaki D., Weiss M., Fewlass H. et al. (2024). Homo sapiens reached the higher latitudes of Europe by 45,000 years ago. Nature, 626, 341-346. https://doi.org/10.1038/s41586-023-06923-7.
Muttoni G., Scardia G., Kent D. V. (2010). Human migration into Europe during the late Early Pleistocene climate transition, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 296, 79-93. https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2010.06.016.
Osmaston H. A., Harrison S. P. (2005). The Late Quaternary glaciation of Africa: A regional synthesis. Quaternary International, 138, 32-54.
Pearson O. M. (2013). Africa: the cradle of modern people. The origins of modern humans: Biology reconsidered, 1-43.
Piontek J., Vančata V. (2012). Transition to agriculture in Central Europe: Body size and body shape amongst the first farmers. IANSA, III/1, 139-157. https://doi.org/10.24916/iansa.2012.1.2.
Pomeroy E., Mirazón Lahr M., Crivellaro F., Farr L., Reynolds T., Hunt C. O., Barker G. (2017). Newly discovered Neanderthal remains from Shanidar Cave, Iraqi Kurdistan, and their attribution to Shanidar 5. Journal of Human Evolution, 111, 102-118. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2017.07.001.
Pomeroy E., Bennett P., Hunt C. O. et al. (2020). New Neanderthal remains associated with the ‘flower burial’ at Shanidar Cave. Antiquity, 94(373), 11-26. https://doi.org/10.15184/aqy.2019.207.
Prüfer K., Posth C., Yu H., Stoessel A. et al. (2021). A genome sequence from a modern human skull over 45,000 years old from Zlatý kůň in Czechia. Nature Ecology & Evolution, 5, 820-825. https://doi.org/10.1038/s41559-021-01443-x.
Raia P., Mondanaro A., Melchionna M., Di Febbraro M., Diniz-Filho J. A., Rangel T. F., Holden P. B., Carotenuto F., Edwards N. R., Lima-Ribeiro M. S., Profico A. (2020). Past extinctions of Homo species coincided with increased vulnerability to climatic change. One Earth, 3(4), 480-490.
Reich D. (2018). Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past. Knopf Doubleday Publishing Group. Kindle Edition.
Rightmire G. P. (2013). Homo erectus and Middle Pleistocene hominins: Brain size, skull form, and species recognition. Journal of Human Evolution, 65, 223-252. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2013.04.008.
Rightmire G. P. (2015). Later Middle Pleistocene Homo. Pp. 2222-2243. In: Henke, Winfried, Tattersall Ian (Eds.). Handbook of Palaeoanthropology. 2nd ed. Springer Link.
Roksandic M., Radović P., Wu X-J., Bae C. J. (2022). Resolving the “muddle in the middle”: The case for Homo bodoensis sp. nov. Evolutionary Anthropology, 31, 20-29. https://doi.org/10.1002/evan.21929.
Sahle Y., Reyes-Centeno H., Bentz C. (Eds.) (2019). Modern Human Origins and Dispersal. Kerns Verlag.
Schwartz J. H., Tattersall I. (2003). The Human Fossil Record: Craniodental Morphology of Genus Homo (Africa and Asia). https://doi.org/10.1002/0471722715.
Schwartz J. H., Tattersall I. (2010). Fossil evidence for the origin of Homo sapiens. American Journal of Physical Anthropology, 143 (S51), 96-98, 101-103. https://doi.org/10.1002/ajpa.21443.
Slimak L., Zanolli C., Higham T. et al. (2022). Modern human incursion into Neanderthal territories 54,000 years ago at Mandrin, France. Science advances, 8(6), p.eabj9496.
Smith G. M., Ruebens K., Zavala E. I. et al. (2024). The ecology, subsistence and diet of ~45,000-year-old Homo sapiens at Ilsenhöhle in Ranis, Germany. Nature Ecology and Evolution, 8(3), 564-577. https://doi.org/10.1038/s41559-023-02303-6.
Stringer C. B. (2016). The origin and evolution of Homo sapiens. Phil. Trans. R. Soc. B, 371, 20150237. https://doi.org/10.1098/rstb.2015.0237.
Stringer C. B., Crété L. (2022). Mapping Interactions of H. neanderthalensis and Homo sapiens from the Fossil and Genetic Records. PaleoAnthropology, 2022/2, 401-412.
Svoboda, J. (2014). Předkové. Evoluce člověka. 1. vyd. Praha: Academia. 480 s. ISBN 978-80-200-2324-7.
Tattersall I. (2022). Understanding Human Evolution (Understanding Life) (p. v). Cambridge University Press. Kindle Edition. https://doi.org/10.1017/9781009106177.
Tattersall I. (2023). Endocranial volumes and human evolution. F1000Res. 2023, May 30; 12, 565. https://doi.org/10.12688/f1000research.131636.1.
Teschler-Nicola M., Schwartz J. H., Tattersall I. (Eds.) (2006). Early Modern Humans at the Moravian Gate. The Mladeč Caves and their Remains. Springer Wien, New York.
Toth N., Schick K. (2015). Overview of Palaeolithic Archaeology. Pp. 2442-2464. In: Henke, Winfried, Tattersall Ian (Eds.). Handbook of Palaeoanthropology. 2nd ed. Springer Link.
Trinkaus E. (2005). Early Modern Humans. Annual Review of Anthropology, 34, 207-230.
Trinkaus E., Mednikova M. B., Cowgill L. W. (2016). The Appendicular Remains of the Kiik-Koba 2 Neanderthal Infant. PaleoAnthropology, 2016, 185-210. https://doi.org/10.4207/PA.2016.ART103.
Vančata V. (2013). Paleoantropologie a evoluční antropologie. Praha: Nakladatelství PedF UK v Praze. ISBN 978-80-7290-592-8.
Vančata V. (2018). Jak současná paleogenetika přispívá ke změně našeho chápání vzniku, vývoje a migrací moderních lidských skupin. Biologie-chemie-zeměpis, 1/2018, 35-44. https://doi.org/10.14712/25337556.2018.1.4.
Vančata V. (2024). Křížení předků člověka. Živá historie 7-8/2024, 42-45.
Wangjie H. et al. (2023). Genomic inference of a severe human bottleneck during the Early to Middle Pleistocene transition. Science, 381, 979-984. https://doi.org/10.1126/science.abq7487.
Welker F., Ramos-Madrigal J., Gutenbrunner P. (2020). The dental proteome of Homo antecessor. Nature, 580(7802), 235-238. https://doi.org/10.1038/s41586-020-2153-8.
Wolpoff M. H. (1999). Palaeoanthropology. Second Edition. Boston: McGraw-Hill.
Wood B. A. (2019). Human Evolution: A Very Short Introduction. OUP Oxford. Kindle Edition.
Xiu-Jie W., Shu-Wen P., Wu L. (2019). Archaic human remains from Hualongdong, China, and Middle Pleistocene human continuity and variation. PNAS, 116, 9820-9824.
Zhang Y., Westaway K. E., Haberle S. et al. (2024). The demise of the giant ape Gigantopithecus blacki. Nature, 625, 535-539. https://doi.org/10.1038/s41586-023-06900-0.
Zhan-Yang L. et al. (2017). Late Pleistocene archaic human crania from Xuchang, China. Science, 355, 969-972. https://doi.org/10.1126/science.aal2482.