článek JAK OBRÁZKY POMÁHAJÍ UČIT: EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ ILUSTRACÍ
V PŘÍRODOVĚDNÉM VZDĚLÁVÁNÍ
Nikola Kozlíková, Edvard Ehler
informace
rok: 2025
číslo: 4
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 23. 4. 2026
DOI: 10.14712/25337556.2025.4.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Ilustrace představují klíčový didaktický prostředek ve výuce přírodních věd. Učitelé biologie, chemie a zeměpisu je využívají při objasňování složitých jevů, které si žáci nedokáží snadno představit – od buněčných procesů přes fotosyntézu až po fungování ekosystémů. Tento článek shrnuje teoretická východiska využívání vizuálních prostředků, zejména teorii multimediálního učení, teorii kognitivní zátěže, model propojení textu a obrazu a teorii dvojího kódování. Ukazujeme, že ilustrace mohou významně podporovat zapamatování a porozumění, pokud jsou navrženy přehledně, cíleně a v souladu s textem. Naopak nevhodně zvolené ilustrace mohou vést k přetížení paměti, neporozumění nebo chybným představám. Článek dále přináší příklady dobré a špatné praxe z oblasti biologie (oběhová soustava) a nabízí deset zásad pro učitele, jak s ilustracemi pracovat. Doporučení zahrnují jednoduchost, umístění textu přímo do schématu, postupné rozfázování procesů či aktivní zapojení žáků do práce s ilustracemi. Text propojuje poznatky vzdělávací psychologie s konkrétními ukázkami a slouží jako praktický návod pro učitele základních a středních škol, kteří chtějí využívat ilustrace efektivně a cíleně.
klíčová slova
ilustrace, biologie, přírodní vědy, vizualizace, vzdělávací psychologie, didaktika
plný text (PDF )
Reference
Arif, M. M., Rameen, H. M. H. Z., Suleman, N., & Ali, G. (2024). Extent of adoption of video-assisted learning in lectures. ResearchGate. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/390460564
Ainsworth, S. (2008). The educational value of multiple representations. Learning and Instruction, 18(2), 109–117. https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2007.09.001
Butcher, K. R. (2006). Learning from text with diagrams: Promoting mental model development and inference generation. Learning and Instruction, 16(3), 266–278. https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2006.03.004
Carney, R. N., & Levin, J. R. (2002). Pictorial illustrations still improve students’ learning from text. Educational Psychology Review, 14(1), 5–26. https://doi.org/10.1023/A:1013176309260
Chavan, C. U., & Gaddam, S. J. (2025). Graphic organizers: An innovative practice in learning science. ResearchGate. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/395314690
Cibis, N. et al. (1996). Člověk: učebnice biologie člověka pro gymnázia a další střední školy. Přel. Rudolf Linc. Praha: Scientia. ISBN 80-7183-031-3.
Clark, J. M., & Paivio, A. (1991). Dual coding theory and education. Educational Psychology Review, 3(3), 149–210. https://doi.org/10.1007/BF01320076
Daniswara, K. R., & Fadilah, M. (2025).Comic media in biology education based on socio-scientific issues and its effectivity: A narrative literature study. Journal of Science Education. https://doi.org/10.52562/biochephy.v5i1.1515
Fang, Y., Wu, Y., & Gao, L. (2025). Machine learning-based visualization and comprehension in medical education. Frontiers in Medicine. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmed.2025.1477351/full
Fiorella, L., & Mayer, R. E. (2016). Eight principles of multimedia learning. Journal of Applied Research in Memory and Cognition, 5(4), 367–375. https://doi.org/10.1016/j.jarmac.2016.09.011
Hegarty, M. (2011). The cognitive science of visual-spatial displays. Topics in Cognitive Science, 3(3), 446–474. https://doi.org/10.1111/j.1756-8765.2011.01150.x
Levin, J. R., Anglin, G. J., & Carney, R. N. (1987). On empirically validating functions of pictures in prose. In D. M. Willows & H. A. Houghton (Eds.), The psychology of illustration (pp. 51–91). Springer. https://doi.org/10.1007/978-1-4612-4674-9_3
Lowe, R. K., & Schnotz, W. (2008). Learning with animation: Research and design implications. Cambridge University Press.
Mayer, R. E. (2021). Multimedia learning (3rd ed.). Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/9781108894333.003
Mayer, R. E., & Moreno, R. (2003). Nine ways to reduce cognitive load in multimedia learning. Educational Psychologist, 38(1), 43–52. https://doi.org/10.1207/S15326985EP3801_6
Novotný, I., Hruška, M. (2003). Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-819-3.
Pekrun, R., & Linnenbrink-Garcia, L. (2014). International handbook of emotions in education. Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203148211
Scheiter, K., & Eitel, A. (2015). The use of realistic pictures in learning with text. Educational Psychology Review, 27(1), 1–38. https://doi.org/10.1007/s10648-014-9264-4
Schnotz, W. (2014). An integrated model of text and picture comprehension. Educational Psychology Review, 26(1), 1–19. https://doi.org/10.1007/s10648-013-9245-y
Schnotz, W., & Bannert, M. (2003). Construction and interference in learning from multiple representations. Learning and Instruction, 13(2), 141–156. https://doi.org/10.1016/S0959-4752(02)00017-8
Sweller, J., Ayres, P., & Kalyuga, S. (2011). Cognitive load theory. Springer. https://doi.org/10.1007/978-1-4419-8126-4
Tversky, B., Morrison, J. B., & Betrancourt, M. (2002). Animation: Can it facilitate? International Journal of Human-Computer Studies, 57(4), 247–262. https://doi.org/10.1006/ijhc.2002.1017