článek REFORMA PEDAGOGICKÉ PRAXE V PŘÍPRAVĚ UČITELŮ: POHLED STUDENTŮ
Karel Vojíř, Veronika Laufková, Adam Nejedlý
informace
rok: 2025
číslo: 4
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 23. 4. 2026
DOI: 10.14712/25337556.2025.4.5
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Důraz na kvalitu profesního rozvoje budoucích učitelů s ohledem na současné pedagogické poznání i požadavky na úrovni vzdělávací politiky si žádají inovaci oborové praxe v přípravě studujících učitelství v navazujícím magisterském studiu. Cílem příspěvku je představit koncepci a výsledky pilotního ověření průběžného modelu praxe realizovaného v navazujícím magisterském studiu ve vybraných učitelských studijních programech na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v letním semestru 2024/2025. Studie usiluje o zhodnocení budoucími učiteli vnímaného přínosu tohoto modelu pro rozvoj profesních kompetencí, o porovnání jeho vnímání u studentů různých oborů a o diskusi možností jeho širší implementace nejen v přírodovědném vzdělávání. Teoretická východiska vycházejí z pojetí profesního učení, které propojuje teorii s praxí a klade důraz na reflektivní myšlení. Pilotní ověření proběhlo v letním semestru 2024/2025 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (N = 106). Data byla získána prostřednictvím vlastního dotazníku využívajícího adaptaci standardizovaného nástroje Intrinsic Motivation Inventory. Studující hodnotili průběžné plnění oborové praxe jako přínosné a podnětné; oceňovali zejména možnost průběžné reflexe své činnosti, partnerské vedení a bezpečné klima seminářů. Nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi obory (učitelství biologie a českého jazyka). Navržený model předmětu pedagogické praxe se tak jeví jako dobře využitelný v různých oborových zaměřeních budoucích učitelů. Studující potvrzují, že průběžná oborová praxe s reflexí podporuje rozvoj profesní identity, snižuje stres studujících a přispívá ke zkvalitnění přípravy budoucích učitelů – nejen v přírodovědných oborech.
klíčová slova
pedagogická praxe; profesní kompetence; příprava učitelů; profesní učení; reflexe; přírodovědné vzdělávání; profesní rozvoj
plný text (PDF )
Reference
Beijaard, D., Meijer, P. C., & Verloop, N. (2004). Reconsidering research on teachers’ professional identity. Teaching and Teacher Education, 20(2), 107–128. https://doi.org/10.1016/j.tate.2003.07.001
Clarke, D., & Hollingsworth, H. (2002). Elaborating a model of teacher professional growth. Teaching and Teacher Education, 18(8), 947–967.
Darling-Hammond, L. (2017). Teacher education around the world: What can we learn from international practice? European Journal of Teacher Education, 40(3), 291–309. https://doi.org/10.1080/02619768.2017.1315399
Day, C. (1999). Developing teachers: The challenges of lifelong learning. Falmer Press.
Intrinsic Motivation Inventory (IMI). (n.d.). Available at http://www.selfdeterminationtheory.org/questionnaires/10-questionnaires/50
Kekule, M., & Žák, V. (2001). Zahraniční standardizované nástroje pro zjišťování zpětné vazby z výuky přírodních věd. In T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (pp. 149–156). Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/PdF.P210-CAPV-2012-24
Kekule, M., Žák, V., Jeskova, Z., Kimakova, K., Ganajova, M., & Kireš, M. (2017). Inquiry Based Science Education and Getting Immediate Students’ Feedback about Their Motivation. Scientia in educatione. 8. https://doi.org/10.14712/18047106.745
Kelchtermans, G. (2009). Who I am in how I teach is the message: Self-understanding, vulnerability and reflection. Teachers and Teaching, 15(2), 257–272. https://doi.org/10.1080/13540600902875332
Korthagen, F. A. J. (2017). Inconvenient truths about teacher learning: Towards professional development 3.0. Teachers and Teaching, 23(4), 387–405. https://doi.org/10.1080/13540602.2016.1211523
Kruskal, W. H., & Wallis, W. A. (1952). Use of ranks in one-criterion variance analysis. Journal of the American Statistical Association, 47(260), 583–621. https://doi.org/10.1080/01621459.1952.10483441
Loughran, J. (2006). Developing a pedagogy of teacher education: Understanding teaching and learning about teaching (1st ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203019672
MŠMT. (2024). Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků [Metodický materiál]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
MŠMT. (2023). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství (verze pro implementaci). EDU.gov.cz / MŠMT.
Rodgers, C. R., & Scott, K. H. (2008). The development of the personal self and professional identity in learning to teach. In M. Cochran-Smith, S. Feiman-Nemser, & D. J. McIntyre (Eds.), Handbook of Research on Teacher Education (3rd ed., pp. 732–755). Routledge.
Ryan, R. M. (1982). Control and information in the intrapersonal sphere: An extension of cognitive evaluation theory. Journal of Personality and Social Psychology, 43(3), 450–461. https://doi.org/10.1037/0022-3514.43.3.450
Ryan, R. M., & Deci, E. L. (2000). Self-determination theory and the facilitation of intrinsic motivation, social development, and well-being. American Psychologist, 55(1), 68–78. https://doi.org/10.1037/0003-066X.55.1.68
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. Basic Books.
Shulman, L. S. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Researcher, 15(2), 4–14.
Šejnohová, K. (2023). Třicet let profesního rozvoje učitelů v České republice. Pedagogika, 73(1), 15–40. https://doi.org/10.14712/23362189.2022.2203
Šmejkalová, M., Křápková Hrdličková, M., Tomášek, M., Králíková, A., Doležalová, E., Eliášková, K., Kubíček, T., Komberec, F., Laufková, V., Veřmiřovský, A., Chocholatý, M., Gejgušová, I., Štěpáník, S., & Vala, J. (2025). Oborový kompetenční rámec pro obor Český jazyk. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. https://prouk.cz/wp-content/uploads/2024/12/PedF_CJL_verze-1_listopad-2024.pdf
Tatto, M. T., Menter, I., et al. (2021). Knowledge, policy and practice in teacher education: A cross-national study. Bloomsbury.
Tavakol, M., & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach’s alpha. International Journal of Medical Education, 2, 53–55. https://doi.org/10.5116/ijme.4dfb.8dfd
Tomková, A., & Spilková, V. (2019). Profesionalizace vzdělávání učitelů pro primární školu – možnosti a meze. Orbis Scholae, 13(1), 9–29. https://doi.org/10.14712/23363177.2019.19
Vojíř, K., Ditrich, T., Hašpl, F., Jáč, M., Jančaříková, K., Lososová, Z., Mourek, J., Nejedlý, A., Skýbová, J., Svobodová, S., Teodoridis, V., & Vodová, L. (2025). Přírodopis a biologie: Příloha Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství. MŠMT a Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. https://msmt.gov.cz/uploads/OSKR/OSKR_Prirodopis_a_Biologie.pdf
Zeichner, K. (2010). Rethinking the connections between campus courses and field experiences in college- and university-based teacher education. Journal of Teacher Education, 61(1–2), 89–99. https://doi.org/10.1177/0022487109347671
Zeichner, K., & Wray, S. (2001). The teaching portfolio in US teacher education programs: What we know and what we need to know. Teaching and Teacher Education, 17(5), 613–621. https://doi.org/10.1016/S0742-051X(01)00017-8