článek Jírovec maďal ve výuce – vegetativní orgány
Petr Novotný, Vanda Janštová
informace
rok: 2019
číslo: 2
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 15. 6. 2019
DOI: 10.14712/25337556.2019.2.1
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Tento příspěvek je věnován jírovci maďalu jako vhodnému modelovému organismu pro výuku botaniky na všech stupních našich škol. Jírovec je díky obecnému rozšíření, velkým a nápadným orgánům doslova predisponován k didaktizaci ve výuce botaniky. Protože můžeme s jistotou předpokládat, že je žákům obecně známý, umožňuje snadné propojení výuky a jejich předchozích znalostí a zkušeností. Příspěvek se soustředí zejména na ty morfologicko-anatomické vlastnosti, které mohou posloužit pro demonstraci výukových témat a které jsou nápadné či typicky vyvinuté – nejprve představuje původ stromu (geografický i etymologický), poté je věnován vegetativním a závěrem reprodukčním orgánům. Část představuje také parazita klíněnku jírovcovou. Podává popis všech aspektů a širších souvislostí, které mohou být ve školní výuce přínosné; nesnaží se je prezentovat formou návrhu projektu či ucelených aktivit, spíše by měl inspirovat a podnítit k laboratorní a terénní práci v hodinách biologie. Věříme, že vyučující si sami vyberou aktivity, které jsou vhodné právě pro jejich výuku. Vedle botanického obsahu přináší také souvislosti k výuce mikrobiologie či chemie; usnadňuje tak využití mezioborových témat jak v rámci biologie, tak v rámci přírodních věd. Článek je rozdělen do dvou navazujících dílů, tento, první v pořadí, je věnován obecnému úvodu a vegetativním orgánům.
klíčová slova
modelový organismus, anatomie, rostliny, morfologie, Aesculus hippocastanum, exkurze, výuka botaniky, pokus
plný text (PDF )
Reference
Benedix, E. H., Fukarek, F., & Danert, S. (1973). Urania Pflanzenreich in 3 Bänden. Bd. 3: Höhere Pflanzen. Leipzig: Urania.
Girardoz, S., Quicke, D. L., & Kenis, M. (2007). Factors favouring the development and maintenance of outbreaks in an invasive leaf miner Cameraria ohridella (Lepidoptera: Gracillariidae): a life table study. Agricultural and Forest Entomology, 9(2), 141–158. https://doi.org/10.1111/j.1461-9563.2007.00327.x
Grabenweger, G., Kehrli, P., Schlick-Steiner, B., Steiner, F., Stolz, M., & Bacher, S. (2005). Predator complex of the horse chestnut leafminer Cameraria ohridella: identification and impact assessment. Journal of Applied Entomology, 129(7), 353–362. https://doi.org/10.1111/j.1439-0418.2005.00973.x
Hendrych, R. (1977). Kde je jírovec maďal domovem? Živa, 25(4), 138–139.
Hrdý, I., Kalinová, B., & Kuldová, J. (2005). Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír, 84(326). Získáno z https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2005/cislo-6/pribeh-klinenky-jirovcove-pokracuje.html
Jírovec maďal. (2018). In Wikipedie. Získáno z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=J%C3%ADrovec_ma%C4%8Fal&oldid=16325095
Kehrli, P., & Bacher, S. (2004). How to safely compost Cameraria ohridella-infested horse chestnut leaf litter on private compost heaps. Journal of applied entomology, 128(9–10), 707–709. https://doi.org/10.1111/j.1439-0418.2004.00915.x
Konieczny, R. (2010). English: Horse-chestnut leaf miner larvaes eaten by Blue Tit. Získáno z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sikorka_szrotowka.jpg
Lindell, S. S., & Quinn, P. (1975). Use of bile-esculin agar for rapid differentiation of Enterobacteriaceae. Journal of clinical microbiology, 1(5), 440–443.
Machek, V. (1954). Česká a slovenská jména rostlin (1. vyd). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
McMillan Browse, P. (1982). Propagation of the Hardy Horse Chestnuts and Buckeyes. The Plantsman, (4), 150–164.
Nakládal, & Nováková, P. (2008). Případová studie parazitoidů klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella Deschka et Dimic, 1986) v České republice v letech 2001–2005. Zprávy z lesnického výzkumu, (53). Získáno z https://www.researchgate.net/profile/Oto_Nakladal/publication/302608590_Case_study_of_the_horse-chestnut_leaf_miner_Cameraria_ohridella_DESCHKA_et_DIMIC_1986_in_the_Czech_Republic_in_years_2001-2005/links/5731f12108ae298602da2bee/Case-study-of-the-horse-chestnut-leaf-miner-Cameraria-ohridella-DESCHKA-et-DIMIC-1986-in-the-Czech-Republic-in-years-2001-2005.pdf
NotWith (2012). English: UV visible spectum of esculin. Získáno z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Esculine_UV_vis_spectrum.png
Novák, F. A., & Prát, S. (1943). Rostlinopis. Svazek IX. 1, 2, Díl druhý, část speciální: Systematická botanika. Rostliny srostloplátečné a jednoděložné. Praha: Jos. R. Vilímek.
Plowden, C. C. (1970). A manual of plant names (2nd rev. ed.). London: George Allen and Unwin Ltd.
Polívka, F. (1900). Názorná květena zemí koruny české obsahující též čelnější rostliny cizozemské, pěstované u nás pro užitek a okrasu. Svazek II: Rostliny prostoplátečné (Choripetalae). V Olomouci: Nákladem R. Prombergra.
Raab-Straube, E. von (2018). Sapindaceae. – In: Euro+Med Plantbase – the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity. Published on the Internet. Získáno 18. září 2018, z http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/PTaxonDetailOccurrence.asp?NameId=24982&PTRefFk=7100000
Skalická, A. (1997). Květena ČR, díl 5. (B. Slavík, Ed.). Praha: Academia.
Valade, R., Kenis, M., Hernandez‐Lopez, A., Augustin, S., Mena, N. M., Magnoux, E., … Lopez‐Vaamonde, C. (2009). Mitochondrial and microsatellite DNA markers reveal a Balkan origin for the highly invasive horse-chestnut leaf miner Cameraria ohridella (Lepidoptera, Gracillariidae). Molecular Ecology, 18(16), 3458–3470. https://doi.org/10.1111/j.1365-294X.2009.04290.x
Yikrazuul (2009). English: Aesculin; Esculin; Esculoside; Enallachrome. Získáno z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aesculin.svg