Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

Dopady vybraných klimatických změn na rostliny – učební úlohy

Jana Nedělová, Věra Čížková, Zdeněk Opatrný

Ročník 28 (2019), číslo 4 s. 24–39 vyšlo online 31. 12. 2019 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2019.4.3

Stáhnout PDF (945 kB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Globální klimatické změny představují významné a aktuální téma, se kterým by měla být veřejnost a především mladá generace dostatečně seznámena. V současně platných učebnicích biologie i v RVP pro gymnázia je této problematice ale věnována poměrně malá pozornost. Poznatky přitom není nutné žákům předávat pouze v podobě holých faktů, které by museli memorovat. Naopak je žádoucí, aby žáci sami aktivně získávali informace o dané problematice, kriticky nad nimi přemýšleli a porozuměli jim. Proto cílem tohoto příspěvku je v návaznosti na článek Voda a stres rostlin uveřejněný v čísle 2019/4 tohoto časopisu zpracovat dané téma v didaktické rovině formou devatenácti aktivizujících učebních úloh určených především pro žáky vyššího gymnázia. Žáci k jejich správnému vyřešení musí vyvodit informace z úvodních textů, grafů, tabulek nebo obrázků a zároveň nad nimi kriticky přemýšlet a do jisté míry uplatnit i dříve získané poznatky a zkušenosti. Takto osvojené poznatky pak mohou přesvědčivěji uplatňovat nejen přímo ve škole, ale i mimo ni. K úlohám je připojeno autorské řešení. Navržené úlohy byly vybrány ze souboru 30 úloh zpracovaných k danému tématu, které byly orientačně vyzkoušeny při pedagogických praxích na gymnáziu.

Klíčová slova

globální klimatická změna · rostliny · stres · voda · sucho · zasolení · výuka · učební úlohy · genetické modifikace · šlechtění rostlin

Jak citovat

Nedělová, J., Čížková, V., & Opatrný, Z. (2019). Dopady vybraných klimatických změn na rostliny – učební úlohy. Biologie-Chemie-Zeměpis, 28(4), 24–39. https://doi.org/10.14712/25337556.2019.4.3

Literatura (18)

  1. Andrová, J., Opatrný, Z., Čížková, V. (2016a). Transgenní plodiny I. Biologie, chemie, zeměpis, 25 (2): 62-68.
  2. Andrová, J., Opatrný, Z., Čížková, V. (2016b). Transgenní plodiny II. Biologie, chemie, zeměpis, 25 (3): 108-113.
  3. Andrová, J., Čížková, V., Opatrný, Z. (2016c). Učební úlohy k tématu transgenní plodiny. Biologie, chemie, zeměpis, 25 (4): 166-171.
  4. Castiglioni, P., Warner, D., Bensen, R. J., Anstrom, D. C., Harrison, J., Stoecker, M., Abad, M., Kumar, G., Salvador, S., D’Ordine, R., Navarro, S., Back, S., Fernandes, M., Targolli, J., Dasgupta, S., Bonin, C., Luethy, M. H., Heard, J. E. (2008). Bacterial RNA chaperones confer abiotic stress tolerance in plants and improved grain yield in maize under water-limited conditions. Plant Physiology 147: 446–455. https://doi.org/10.1104/pp.108.118828
  5. DiLeo, M. (2012). Biology Fortified. Monsanto’s GM Drought Tolerant Corn, online: http://www.biofortified.org/2012/08/monsantos-gm-drought-tolerant-corn/, cit. 25. 1. 2014.
  6. Eurobarometer (2010). Eurobarometer 73.1: Biotechnology: report, online: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_341_en.pdf, cit. 30. 7. 2014.
  7. IPCC (2007a). Climate Change 2007 (Fourth Assessment Report): The physical science basis. Summary for policymakers, online: http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/spm.html, cit. 9. 12. 2013.
  8. IPCC (2007b). Climate Change 2007 (Fourth Assessment Report): Impacts, adaptions and vulnerability. Summary for policymakers, online:
  9. http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg2/en/spm.html, cit. 9. 12. 2013.
  10. Moldan, B. (2009). Podmaněná planeta. Praha: Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1580-6.
  11. Munns, R. and Tester, M. (2008). Mechanism of Salinity Tolerance. Annual Rewiew of Plant Biology 59: 651–681. https://doi.org/10.1146/annurev.arplant.59.032607.092911
  12. Nátr, L. (2011). Příroda, nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1888-3.
  13. Nedělová, J. (2014). Geneticky modifikované rostliny ve vztahu k řešení problematiky globálních klimatických změn (diplomová práce), nepublikováno. PřF UK.
  14. Opatrný, Z., Nedělová, J., Čížková, V. (2019). Geneticky modifikované rostliny odolné k suchu a zasolení. Biologie, chemie, zeměpis, 28 (4):
  15. Ortiz, R., Iwanaga, M., Reynolds, M. P., Wu, H., Crouch, J. H. (2007). Overview on crop genetic engineering for drought-prone environments. Journal of SAT Agricultural Research 4 (1): 1–30.
  16. Procházka, S., Macháčková, I., Krekule, J., Šebánek, J. (1998). Fyziologie rostlin. Praha: Academia. ISBN 80-200-0586-2.
  17. Wang, Y., Beaith, M., Chalifoux, M., Ying, J., Uchacz, T., Sarvas, C., Griffiths, R., Kuzma, M., Wan, J., Huang, Y. (2009). Shoot-specific down-regulation of protein farnesyltransferase (α-subunit) for yield protection against drought in canola. Molecular Plant 2 (1): 191–200. https://doi.org/10.1093/mp/ssn088
  18. Yadav, S., Irfan, M., Ahmad, A., Hayat, S. (2011). Causes of salinity and plant manifestations to salt stress: a rewiew. Journal of Environmental Biology 32: 667–685.

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.