článek

Miskoncepce týkající se animismu aneb je atom živý?

Eva Hejnová

informace

ročník: 29
rok: 2020
číslo: 3
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 1. 10. 2020
DOI: 10.14712/25337556.2020.3.3
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Atom je pojem, se kterým se žáci setkávají jak ve fyzice, tak v chemii. Obtížnost výuky tohoto pojmu spočívá v tom, že jde o značně abstraktní konstrukt. Při výuce pojmu atom proto učitelé používají různé modely, analogie a metafory, ale i různá antropomorfní vyjádření. Žáci si však často vytvářejí své vlastní modely a jejich představy se tak mohou značně lišit od představy atomu, kterou se jim jejich učitelé snaží zprostředkovat. Náš příspěvek je zaměřen na jednu z nejrozšířenějších miskoncepcí, kterou je animismus, tj. představu, že atom je živý (má vlastnosti živých organismů). Četnost výskytu této miskoncepce ilustrujeme na příkladu výzkumu představ o atomech, který jsme provedli v České republice. Účastnili se ho žáci 9. ročníků z šesti základních škol a jedné kvarty víceletého gymnázia a také studenti učitelství pro 1. stupeň základní školy a studenti bakalářských dvouoborových a jednooborových studií z několika českých univerzit. Ke zjišťování představ žáků a studentů jsme použili test, do jehož jednotlivých položek byly zahrnuty nejčastější miskoncepce v oblasti atomistiky. V příspěvku podrobně komentujeme výsledky, které jsme získali na základě odpovědí respondentů na dvě testové položky, jež se týkaly animismu. Náš výzkum ukázal, že zejména žáci základních škol a také budoucí učitelé pro 1. stupeň základní školy mají mnoho chybných představ o atomu spojených s animismem. Mnoho z těchto miskoncepcí souvisí velmi pravděpodobně s tím, že žáci i studenti zaměňují atomy a buňky a často také atomy a molekuly. Mezi nejrozšířenější miskoncepce patří představa, že když živočich zemře, atomy se rozštěpí na jednodušší části a ty pak vytvoří nové atomy, a také představa, že atomy přestanou existovat, jakmile se živočich rozloží.


klíčová slova

základní škola, univerzita, miskoncepce, atom, animismus

plný text (PDF )

PDF

Reference

AYAS, A., ÖZMEN, H.,  ÇALIK, M. (2010). Students´ Conceptions of the Particulate Nature of Matter at Secondary and Tertiary Level. International Journal of Science and Mathematics Education, 8(1), 165–184. http://dx.doi.org/10.1007/s10763-009-9167-x

AYDENIZ, M., BILICAN, K.,  KIRBULUT, Z. D. (2017). Exploring Pre-Service Elementary Science Teachers’ Conceptual Understanding of Particulate Nature of Matter through Three-Tier Diagnostic Test. International Journal of Education in Mathematics, Science and Technology, 5(3), 221–223. https://doi.org/10.18404/ijemst.296036

DRIVER, R. et al. (2003). Making Sense of Secondary Science. New York: Routledge Falmer. https://doi.org/10.4324/9780203978016

GRIFFITHS, A. K.  PRESTON, K. P. (1992). Grade-12 Students’ Misconceptions Relating to Fundamental Characteristics of Atoms and Molecules. Journal of Research in Science Teaching, 29(6), 611–628. https://doi.org/10.1002/tea.3660290609

HARRISON, A. G.  TREAGUST, D. F. (1996). Secondary Students´ Mental Models of Atoms and Molecules: Implications for Teaching Chemistry. Science Education, 80(5), 509–534. https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-237X(199609)80:5<509::AID-SCE2>3.0.CO;2-F

HEJNOVÁ, E.  HEJNA, D. (2018). Miskoncepce žáků o atomech v kontextu představ starověkých myslitelů o stavbě hmoty. Scientia in educatione, 9(2), 22–43. https://doi.org/10.14712/18047106.1176

KARATAŞ, F., ÜNAL, S., DURLAND, G.,  BODNER, G. (2013). What Do We Know About Students´ Beliefs? Changes in Students´ Conceptions of the Particulate Nature of Matter from Pre-instruction to College. In G. Tsapralis and H. Sevian (eds.) Concepts of Matter in Science Education, 231–247. Dordrecht: Springer. https://doi.org/10.1007/978-94-007-5914-5_11

KOKKOTAS, P., VLACHOS, I.,  KOULAIDIS, V. (1998). Teaching the topic of the particulate nature of matter in prospective teachers’ training courses. International Journal of Science Education, 20(3), 291–303. https://doi.org/10.1080/0950069980200303

LEMMA, A. (2013). A diagnostic assessment of eighth grade students´ and their teachers´ misconceptions about basic chemical concepts. African Journal of Chemical Education, 3(1), 39–59. Dostupné z: https://www.ajol.info/index.php/ajce/article/view/84852

MANDÍKOVÁ, D.  TRNA, J. (2011). Žákovské prekoncepce ve výuce fyziky, Brno: Paido.

MAUNOVÁ, K. (2010). Žákovské představy a pojetí učiva (rigorózní práce). Nepublikováno. Západočeská unoverzita, Plzeň. Dostupné z: https://kof.zcu.cz/st/rz/prace/maunova.pdf

MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/43792_1_1/

PALEČKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V.,  STRAKOVÁ, J. (1997). Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání (Výsledky žáků 7. a 8. ročníků – Přírodovědné předměty). Praha: ÚIV.

PIAGET, J. (1971). The child's conception of the world. London: Routledge & Kegan Paul LTD. Dostupné z: https://archive.org/details/childsconception01piag/page/n7/mode/2up

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

StatSoft, Inc. (2013). Statistica (data analysis software system), version 13.3. http://statistica.io

STEPANS, J. (2003). Targeting Students´ Science Miskonceptions. Tampa: Showboard.

STERBERG, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

ŠKODA, J.  DOULÍK, P. (2006). Výzkum dětských pojetí vybraných přírodovědných fenoménů z učiva fyziky a chemie na základní škole. Pedagogika, 56(3), 231–245.

TABER, K. S. & ABDO, K. (2013). Developing Chemical Understanding in the Explanatory Vacuum: Swedish High School Students’ Use of an Anthropomorphic Conceptual Framework to Make Sense of Chemical Phenomena. In G. Tsapralis and H. Sevian (eds.) Concepts of Matter in Science Education, 347–370. Dordrecht: Springer. https://doi.org/10.1007/978-94-007-5914-5_17

TAN, K. C. D., GOH, N. K., CHIA, L. S.,  TREAGUST, D. F. (2002). Development and Application of a Two-tier Multiple Choice Diagnostic Instrument to Assess High School Students' Understanding of Inorganic Chemistry Qualitative Analysis. Journal of Research in Science Teaching, 39(4), 283–301. https://doi.org/10.1002/tea.10023

UNVER, A. O.  ARABACIOGLU, S. (2015). Helping Pre-service Science Teachers to understand Atomism Through Observations and Experiments. Journal of Baltic Science Education, 14(1), 64–84.

VALANIDES, N. (2000). Primary Student Teachers’ Understanding of the Particulate Nature of Matter and its Transformations during Dissolving. Chemistry Education: Research and Practice in Europe, 1(2), 249–262. http://dx.doi.org/10.1039/A9RP90026H https://doi.org/10.1039/A9RP90026H


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací