článek Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu
XIV (chov pijavek, Hirudinea)
Lubomír Hanel
informace
rok: 2022
číslo: 3
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 17. 1. 2023
DOI: 10.14712/25337556.2022.3.3
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Pijavky jsou segmentovaní parazitičtí nebo draví bezobratlí v rámci živočišného kmene kroužkovců (Annelida). Většina pijavek žije ve sladkovodních biotopech, výjimečně jsou mořské, některé hematofágní druhy jsou i suchozemské. Většina druhů pijavek je dravá, lovící drobné vodní bezobratlé. Pijavky jsou protandričtí hermafroditi. Většina pijavic se vyhýbá světlu. Dýchají celým povrchem těla, výjimkou jsou zástupci čeledi Piscicolidae, kde postranní výrůstky ze stěny těla tvoří jakési žábry. Pijavky se pohybují pomocí svých podélných a kruhových svalů, střídavým stahováním a prodlužováním částí těla, obdobně jako známe u žížal. Používají také své zadní a přední přísavky, které umožňují postupné podélné posouvání těla, obdobně jako je známo u housenek motýlů píďalek. Pijavky zkoumají své okolní prostředí pohyby hlavy a máváním těla do stran. Zástupci čeledí Hirudinidae a Erpobdellidae mohou rychle plavat vlněním těla nahoru a dolů nebo do stran; pijavky čeledi Glossiphoniidae naproti tomu jsou špatní plavci a při vyrušení se stočí a spadnou na dno. Vajíčka jsou uzavřena v kokonu, zástupci čeledi Glossiphoniidae vykazují rodičovskou péči o potomstvo. Nejznámějším druhem je zřejmě pijavka lékařská, Hirudo medicinalis, která se živí krví. Článek přináší některé náměty na pozorování a experimenty s pijavkami ve školním akváriu.
klíčová slova
školní akvárium, pijavky, Hirudinea, chov, pozorování, experimenty
plný text (PDF )
Reference
Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J., 1995: Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.
de Eguileor M., Daniel S., Giordana B., Lanzavecchia G., Valvassori R., 1994: Trophic exchanges between parent and young during development of Glossiphonia complanata (Annelida, Hirudinea). Journal of Experimental Zoology, 269, 5: 389-402. https://doi.org/10.1002/jez.1402690502 https://doi.org/10.1002/jez.1402690502
Elliott J. M., Kutschera U., 2011: Medicinal leeches: historical use, ecology, genetics and conservation. Freshwater Reviews. 4: 21-41. https://doi.org/10.1608/FRJ-4.1.417
Gross M. P., Apesos J., 1992: The use of leeches for treatment of venous congestion of the nipple following breast surgery. Aesthetic Plastic Surgery, 16: 343-348. https://doi.org/10.1007/BF01570698
Hall F. G., 1922: The vital limit of exsiccation of certain animals. Biology Bulletin, 42: 31-51. https://doi.org/10.2307/1536720
Hanel L., Lišková E., 2003: Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých. Skriptum Pedagogické fakulty UK, Praha, 75 s.
Hrabě S., 1954: Pijavky. Klíč zvířeny ČSR, díl 1, nakl. Československé akademie věd, 321-323.
Koldová A., 2021: Pijavice (Hirudinea) a jejich využití ve výuce. Diplomová práce, Katedra biologie a environmentálních studií, Pedagogická fakulta UK, Praha, 80 s.
Košel V. 1988: Pijavice (Hirudinea) ČSSR a jich hodnocení v bioindikácii saprobity. Hodnocení bentosu tekoucích vod. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Československé republiky, 45-60.
Kubová N., 2015: Životní strategie pijavic (Clitellata: Hirudinida) v podmínkách stojatých a tekoucích vod. Dizertační práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, 104 s.
Kubová N., Schenková J., 2012: A comparison of two semi-quantitative methods for free-living leeches (Clitellata: Hirudinida) collecting. Lauterbornia, 75: 79-86.
Kubová N., Schenková J., 2014: Tolerance, optimum ranges and ecological requirements of free-living leech species (Clitellata: Hirudinida). Fundamental and Applied Limnology / Archiv für Hydrobiologie, 185, 2: 167-180. https://doi.org/10.1127/fal/2014/0594
Kubová N., Schenková J., Horsák M., 2013: Environmental determinants of leech assemblage patterns in lotic and lenitic habitats. Limnologica, 43, 6: 516-524. https://doi.org/10.1016/j.limno.2013.05.001
Kutschera U., 1989: Reproductive behaviour and parental care of the leech Helobdella californica (Hirudinea: Glossiphoniidae). Zoologischer Antzeiger, 222, 1-2: 122-128.
Kutschera U., Elliott J. M., 2014: The European medicinal leech Hirudo medicinalis L.: Morphology and occurrence of an endangered species. Zoosystematics and Evolution, 91, 2: 271-280. https://doi.org/10.3897/zse.90.8715
Kutschera U., Roth M., 2005: Cannibalism in a population of the medicinal leech (Hirudo medicinalis L.). Izvestiia Akademii nauk. Seriia biologicheskaia / Rossiiskaia akademiia nauk, 32, 6: 751-753. https://doi.org/10.1007/s10525-005-0154-7
Kutschera U., Wirtz P., 1986: Reproductive behaviour and parental care of Helobdefla striata (Hirudinea, Glossiphoniidae): a leech that feeds its young. Ethology, 72: 132-142. https://doi.org/10.1111/j.1439-0310.1986.tb00613.x
Kutschera U., Wirtz P., 2001: The evolution of parental care in freshwater leeches, Theory Bioscienses, 120: 115-137. https://doi.org/10.1007/s12064-001-0012-1
Lellák J., Kořínek V., Fott J., Kořínková J., Punčochář P., 1972: Biologie vodních živočichů. Skriptum UniverzityKarlovy v Praze, Fakulty přírodovědecké, SPN Praha, 220 s.
Lent C. M., 1986: New medical and scientific uses of the leech. Nature, London, 323: 494. https://doi.org/10.1038/323494a0
Mann K. H., Tyler M. J., 1963: Leeches as endoparasites of frogs. Nature, 197: 1224-1225. https://doi.org/10.1038/1971224a0
Misell L. M., Shaw B. K., Kristan W. B. Jr., 1998: Behavioral hierarchy in the medicinal leech, Hirudo medicinalis:feeding as a dominant behavior. Behavioural Brain Research, 90, 1: 13-21. https://doi.org/10.1016/S0166-4328(97)00072-7
Molnár K., Székely C., Láng M., 2019: Field guide to the control of warmwater fish diseases in Central and Eastern Europe, the Caucasus and Central Asia. FAO Fisheries and Aquaculture Circular No.1182. Ankara,FAO, 124 s.
Niedlová E., 2013: Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) a CITES, Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 93 s.
Phillips A. J., Govedich F. R., Moser W. E., 2020: Leeches in the extreme: Morphological, physiological, and behavioral adaptations to inhospitable habitats. International Journal for Parasitology: Parasites and Wildlife, 12: 318-325. https://doi.org/10.1016/j.ijppaw.2020.09.003
Rybak J. I., 1971: Przewodnik do rozpoznawania niektórych bezgregowych zwierzat slodkowodnych. Panstwowe wydawnictwo naukowe, Warszawa, 75 s.
Salman M. D., Shebli M. K., Alfalahi M. J. O., Aenab A. M., Singh S. K., 2017: Sorting of Glossiphonia complanata (Linnaeus, 1758) (Rhynchobdellida: Glossiphoniidae) from three aquatic plants in Tigris River within Baghdad city. Egyptian Journal of Petroleum, 26, 3: 851-853.
Sedlák E., 2005: Zoologie bezobratlých. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
Sawyer R. T., Lepont F., Stuart D. K., Kamer A. P., 1981: Growth and reproduction of the giant glossiphonid leech Haementeria ghiljanii. Biology Bulletin, 160: 322-331. https://doi.org/10.2307/1540892
Shikov E. V., 2011: Haemopis sanguisuga (Linnaeus, 1758) (Hirudinea) – The first observation of a lech predation on terrestrial gastropods. Folia Malacologica, 19, 2: 103-106. https://doi.org/10.2478/v10125-011-0016-5
Schenková J., Sychra J., 2017: Hirudinea (pijavice), 63-67. In: Hejda R., Farkač J., Chobot K. [eds.] Červený seznam ohrožených druhů České republiky, bezobratlí. Příroda, 36, Praha, 612 s.
Schenková J., Sychra J., Košel V., Kubová N., Horecký J., 2009: Freshwater leeches (Annelida: Clitellata: Hirudinida) of the Czech Republic (Central Europe): check-list, new records, and remarks on species distributions. Zootaxa, 2227: 32-52. https://doi.org/10.11646/zootaxa.2227.1.2
Sket B., Dovč P., Jalžič B., Kerovec M., Kučinič M., Trontelj P., 2001: A cave leech (Hirudinea, Erpobdellidae) from Crooatia with unique morphological features. Zoologica Scripta, 30: 223-229. https://doi.org/10.1046/j.1463-6409.2001.00065.x
Sládeček V., Košel V., 1984: Indicator value of freshwater leeches (Hirudinea) with a key to the determination of European species. Acta hydrochimica et hydrobiologica, 12, 5: 451-461. https://doi.org/10.1002/aheh.19840120502
Spencer W., Jones G., 2007: The captive breeding and educational display of the Medicinal leech Hirudo medicinalis(Linnaeus 1758) at Bristol Zoo Gardens. International Zoo Yearbook, 41, 1: 138-144. https://doi.org/10.1111/j.1748-1090.2007.00005.x
Strakošová J., 2010: Hirudo medicinalis (pijavka lékařská) – hledání příčin jeho kritického ohrožení v České republice. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Ústav botaniky a zoologie. Přírodovědecká fakulta.
Strakošová J., 2012: Studie populací pijavky lékařské (Hirudo medicinalis) – habitatové preference a variabilita zbarvení břišní strany těla. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botanikya zoologie, 79 s.
Sychra J., Schenková J., 2009: Pijavice České republiky na počá tku 21. století. Živa, 6: 267-270.
Utevsky А., Solod R., Utevsky S., 2021: A new deep-sea fish leech of the bipolar genus Pterobdellina stat. rev. (Hirudinea: Piscicolidae) parasitic on the Antarctic toothfish Dissostichus mawsoni (Perciformes: Nototheniidae). Marine Biodiversity, 51, 15. https://doi.org/10.1007/s12526-020-01140-1
Young J. O., Ironmonger J. W., 1980: A laboratory study of the food of three species of leeches occurring in British lakes. Hydrobiologia, 68: 209-215. https://doi.org/10.1007/BF00018828
Young J. O., Ironmonger J. W., 1982: The influence of temperature on the life cycle and occurrence of three species of lake-dwelling leeches (Annelida: Hirudinea). Journal of Zoology, 196, 4: 519-543. https://doi.org/10.1111/j.1469-7998.1982.tb03522.x
Young J. O., Splelling S. M., 1989: Food utilization and niche overlap in three species of lake-dwelling leeches (Hirudinea). Journal of Zoology, 219, 2: 231-243. https://doi.org/10.1111/j.1469-7998.1989.tb02579.x