Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ OCHOTU POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC A JEJICH VYUŽITÍ PŘI VÝUCE PRVNÍ POMOCI

Radim Kuba, Iveta Sekerášová, Lenka Ročková

Ročník 32 (2023), číslo 1 s. 27–38 vyšlo online 26. 6. 2023 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2023.1.3

Stáhnout PDF (1,3 MB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Povinnost poskytnout první pomoc ukládají občanům České republiky zákonné normy. I proto je výuka první pomoci zařazena do různých stupňů vzdělávání. Přesto se však v praxi setkáme s tím, že mnoho osob v případě potřeby neposkytne první pomoc na adekvátní úrovni. Jednání lidí v dané situaci může být ovlivněno různými faktory a mnoho z nich může vést ke snížení ochoty pomáhat. Podle odborných studií patří mezi nejčastější inhibující faktory přítomnost nebezpečí, obava z infekce, panika a stres, neznalost správných postupů či obecný strach. Většina těchto informací však vychází ze zahraničních výzkumů. Cílem této studie bylo zjistit, které faktory jsou pro české občany nejvíce limitující při poskytování první pomoci, a na základě těchto výsledků navrhnout, jak je využít k zefektivnění výuky první pomoci. Studie byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření zaměřeného na českou veřejnost (N=1594). Analýza výsledků ukázala, že podobně jako v zahraničí jsou i v českém kontextu nejvýznamnějšími faktory bezpečnost, vliv emocí (např. znechucení či obavy) a neznalost správných postupů. Doporučujeme na kurzech první pomoci pracovat s výskytem faktorů, které mohou snížit ochotu poskytnout první pomoc, a držet se při výuce doporučení Evropské resuscitační rady (tzv. Guidelines).

Klíčová slova

první pomoc · výuka první pomoci · ochota pomáhat · bezpečnost · znechucení

Jak citovat

Kuba, R., Sekerášová, I., & Ročková, L. (2023). FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ OCHOTU POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC A JEJICH VYUŽITÍ PŘI VÝUCE PRVNÍ POMOCI. Biologie-Chemie-Zeměpis, 32(1), 27–38. https://doi.org/10.14712/25337556.2023.1.3

Literatura (32)

  1. Adams, T. G., Brady, R. E., & Lohr, J. M. (2011). The Nature and Function of Disgust in Coping and Control. Re-Constructing Emotional Spaces: From Experience to Regulation, 1(1941), 63–76.
  2. Arbon, P., Hayes, J., & Woodman, R. (2011). First Aid and Harm Minimization for Victims of Road Trauma: A Population Study. Prehospital and Disaster Medicine, 26(04), 276–282. https://doi.org/10.1017/s1049023x11006522
  3. Bartlett, M. Y., & DeSteno, D. (2006). Gratitude and Prosocial Behavior. Psychological Science, 17(4), 319–325. https://doi.org/10.1111/j.1467-9280.2006.01705.x
  4. Brebner, J. (2003). Gender and emotions. Personality and Individual Differences, 34(3), 387–394. https://doi.org/10.1016/s0191-8869(02)00059-4
  5. Dawkins, R. (1976). The selfish gene. Oxford University Press.
  6. Dwyer, T. (2008). Psychological factors inhibit family members’ confidence to initiate CPR. Prehospital Emergency Care, 12(2), 157–161. https://doi.org/10.1080/10903120801907216
  7. Fischer, A. H., Mosquera, P. M. R., van Vianen, A. E. M., & Manstead, A. S. R. (2004). Gender and culture differences in emotion. Emotion, 4(1), 87–94. https://doi.org/10.1037/1528-3542.4.1.87
  8. Fischer, P., Krueger, J. I., Greitemeyer, T., Vogrincic, C., Kastenmüller, A., Frey, D., … Kainbacher, M. (2011). The bystander-effect: A meta-analytic review on bystander intervention in dangerous and non-dangerous emergencies. Psychological Bulletin, 137(4), 517–537. https://doi.org/10.1037/a0023304
  9. Greif, R., Lockey, A., Breckwoldt, J., Carmona, F., Conaghan, P., Kuzovlev, A., . . . Scapigliati, A. (2021). European Resuscitation Council Guidelines 2021: Education for resuscitation. Resuscitation, 161, 388–407. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.016
  10. Haidt, J., Rozin, P., McCauley, C., & Imada, S. (1997). Body, psyche, and culture: The relationship between disgust and morality. Psychology and Developing Societies, 9(1), 107–131. https://doi.org/10.1177/097133369700900105
  11. Jirásek, I. (2019). Zážitková pedagogika: teorie holistické výchovy (v přírodě a volném čase). Portál.
  12. Kuba, R., Dvořáková, R., Melounová, K., Pinkr, T., & Valentová, M. (2021). První pomoc: Metodická příručka pro výuku I. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta.
  13. Kuba, R., Říha, R., Zvěřinová, G., & Křečková, A. (2019). Aktuální trendy ve výuce první pomoci aneb vzdělávání budoucích i současných pedagogů zážitkovou pedagogikou. Biologie-Chemie-Zeměpis, 28(2), 37–47. https://doi.org/10.14712/25337556.2019.2.5
  14. Kupfer, T. R. (2018). Why Are Injuries Disgusting? Comparing Pathogen Avoidance and Empathy Accounts. Emotion, 18(7), 959–970. https://doi.org/10.1037/emo0000395
  15. Latane, B., & Darley, J. M. (1968). Group inhibition of bystander intervention in emergencies. Journal of Personality and Social Psychology, 10(3), 215–221. https://doi.org/10.1037/h0026570
  16. Locke, C. J., Berg, R. A., Sanders, A. B., Davis, M. F., Milander, M. M., Kern, K. B., & Ewy, G. A. (1995). Bystander Cardiopulmonary Resuscitation: Concerns About Mouth-to-Mouth Contact. Arch Intern Med., 155(9), 938–943. https://doi.org/10.1001/archinte.1995.00430090077009
  17. Manesi, Z., Van Doesum, N., & Lange, P. (2017). Prosocial Behavior. In: Zeigler-Hill, V., Shackelford, T. (eds.) Encyclopedia of Personality and Individual Differences. Springer, Cham, 1–4. https://doi.org/10.1007/978-3-319-28099-8_1894-1
  18. Millon, T., Lerner, M. J., & Weiner, I. (2003). Handbook Of Psychology; Vol 05; Personality And Social Psychology. John Wiley and Sons. https://doi.org/10.1002/0471264385.wei0519
  19. MŠMT (2017). „Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání“. MŠMT. http://www.msmt.cz/file/43792/
  20. MŠMT (2021). „Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (revize)“. MŠMT. https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/
  21. Olatunji, B. O., Adams, T., Ciesielski, B., David, B., Sarawgi, S., & Broman-Fulks, J. (2012). The Three Domainsof Disgust Scale: Factor Structure, Psychometric Properties, and Conceptual Limitations. Assessment, 19(2), 205–225. https://doi.org/10.1177/1073191111432881
  22. Perman, S. M., Shelton, S. K., Knoepke, C., Rappaport, K., Matlock, D. D., Adelgais, K., … Daugherty, S. L. (2019). Public Perceptions on Why Women Receive Less Bystander Cardiopulmonary Resuscitation Than Men in Out-of-Hospital Cardiac Arrest. Circulation, 139(8), 1060–1068. https://doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.118.037692
  23. Petrić, J., Malički, M., Marković, D., & Meštrović, J. (2013). Students’ and parents’ attitudes toward basic life supporttraining in primary schools. Croatian Medical Journal, 54(4), 376–380. https://doi.org/10.3325/cmj.2013.54.376
  24. Radovanović, B. (2019). Altruism in behavioral, motivational and evolutionary sense. Filozofija i društvo, 30(1), 122–134. https://doi.org/10.2298/FID1901122R
  25. Riegel, B., Mosesso, V. N., Birnbaum, A., Bosken, L., Evans, L. M., Feeny, D., … Powell, J. (2006). Stress reactions and perceived difficulties of lay responders to a medical emergency. Resuscitation, 70(1), 98–106. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2005.10.029
  26. Sasson, C., Haukoos, J. S., Bond, C., Rabe, M., Colbert, S. H., King, R., … Heisler, M. (2013). Barriers and facilitators to learning and performing cardiopulmonary resuscitation in neighborhoods with low bystander cardiopulmonarynresuscitation prevalence and high rates of cardiac arrest in Columbus, OH. Circulation: Cardiovascular Quality and Outcomes, 6(5), 550–558. https://doi.org/10.1161/CIRCOUTCOMES.111.000097
  27. Savastano, S., & Vanni, V. (2011). Cardiopulmonary resuscitation in real life: The most frequent fears of lay rescuers. Resuscitation, 82(5), 568–571. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2010.12.010
  28. Sefrin, P., & Eckert, R. (2013). Infektionsängste bei spontanen Hilfeleistungen und Erstversorgung im Rettungseinsatz. Notarzt, 29(1), 8–14. https://doi.org/10.1055/s-0032-1327291
  29. Tamas, V., Kocsor, F., Gyuris, P., Kovacs, N., Czeiter, E., & Buki, A. (2019). The Young Male Syndrome-An Analysis of Sex, Age, Risk Taking and Mortality in Patients With Severe Traumatic Brain Injuries. Frontiers in Neurology, 10. https://doi.org/10.3389/fneur.2019.00366
  30. Trivers, R. L. (1971). The evolution of reciprocal altruism. The Quarterly review of biology, 46(1), 35–57. https://doi.org/10.1086/406755
  31. Záškodná, H., & Mlčák, Z. (2009). Osobnostní aspekty prosociálního chování a empatie. Triton.
  32. Zvěřinová, G. (2018). Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů základních škol a gymnázií v České republice. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra učitelství a didaktiky biologie.

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.