článek

MEZIOBOROVÁ TERÉNNÍ VÝUKA V RÁMCI LETNÍ ŠKOLY GEOCAMP

Dominik Rubáš, Tomáš Matějček, Lenka Mrázová

informace

ročník: 32
rok: 2023
číslo: 3
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 24. 1. 2024
DOI: 10.14712/25337556.2023.3.1
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Terénní výuka je povinnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu v Česku. V rámci něho je dále doporučeno využívat v co největší míře mezioborové (mezipředmětové) vztahy. Ovšem taková terénní výuka, která by tuto mezioborovost akcentovala, mnohdy v koncepční strategii základních škol v Česku chybí, resp. mezioborové vazby jsou do výuky v terénu často implementovány jen nahodile a v omezené míře. Jejich edukační potenciál je tak využíván jen z malé části. Cílem příspěvku je přiblížit didaktickou koncepci letní školy Geocamp, která proběhla v červenci 2023 v národním Geoparku Ralsko za účasti odborníků z GeoCampu Iceland a z didaktického hlediska se zaměřovala právě na rozvoj mezioborových vztahů v rámci terénní výuky, a to převážně ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda na 2. stupni základní školy. Důraz byl kladen také na propojení s průřezovým tématem Environmentální výchova (formování vztahu k místu). Výuka vycházela z konstruktivis­tického pojetí, opírala se o koncepci badatelsky orientované výuky a konceptuální výuky, využívala převážně formu terénního cvičení a směřovala k naplnění kognitivních, konativních, ale i afektivních výchovně-vzdělávacích cílů a k rozvoji klíčových kompetencí.


klíčová slova

terénní výuka, mezioborové vztahy, geografické vzdělávání, Geopark Ralsko

plný text (PDF )

PDF

Reference

Anderson, L. W., & Krathwohl, D. R. (2001). A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing: A Revision of Bloom’s Taxonomy of Educational Objectives: Complete Edition. New York: Longman.

Boyle, A., Maguire, S., Martin, A., Milsom, C., Nash, R., Rawlinson, S., Turner, A., Wurthmann, S., & Conchie, S. (2007). Fieldwork is Good: the Student Perception and the Affective Domain. Journal of Geography in Higher Education, 31(2), 299–317. https://doi.org/10.1080/03098260601063628

Bradbeer, J. (1996). Problem-based learning and fieldwork: A better method of preparation? Journal of Geography in Higher Education, 20(1), 11–18. https://doi.org/10.1080/03098269608709340

Campbell, S. (2006). Layers of place. Interdisciplinary Studies in Literature and Environment, 13(2), 179–183. https://www.jstor.org/stable/44070266

Cílek, V. (2000). Geodiverzita: Geologická rozmanitost Čech. Vesmír 79, 95; 2000/2.

Činčera, J., Jančaříková, K., Matějček, T., Šimonová, P., Bartoš, J., Lupač, M., & Broukalová, L. (2016). Environmentální výchova z pohledu učitelů. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.14712/18023061.534

DgfG (2022). Geographie – Das Zukunftsfach. Deutsche Gesellschaft für Geographie.

Dostál, J. (2013). Badatelsky orientovaná výuka jako trend soudobého vzdělávání. E-Pedagogium, 13(3), 81–93. https://doi.org/10.5507/epd.2013.034

Ellis, A. K., & Fouts, J. T. (1996). Handbook of educational terms and applications. Princeton: Eye on Education.

Florentina, M., & Barbu, M. (2015). An inter-disciplinary approach in teaching geography, chemistry and environmental education. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 180, 660–665. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2015.02.175

Foster, E. J., Dodge, R., & Lash, J. (2021). NCGE-Geocamp Iceland: 2021 Field Guide. Originally developed by Jacqueline Waite and Robert Morrill. National Council for Geographic Education.

GA (2009). A different view – a manifesto from the Geographical Association. Geographical Association. ISBN 978-1-84377-242-2.

German Geographical Society DGfG (2012). Educational standards in geography for the intermediate school certificate. Bonn, Selbstverlag Deutsche Gesellschaft für Geographie, 2012. Retrieved from: https://vgdh.geographie.de/wp-content/docs/2014/10/geography_education.pdf

Gold, J., Jenkins, A., Lee, R., Monk, J., Riley, J., Shepherd, I., & Unwin, D. (1991). Teaching Geography in Higher Education: A Manual of Good Practice. Oxford: Blackwell.

Hofmann, E. (2003). Integrované terénní vyučování. Brno: Paido.

Jančaříková, K. (2015). Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání předškolních dětí a mladších žáků. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7290-805-9.

Krajhanz, J. (2014). Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-7063-2014

Kříž, M. et al. (2020). Zamiluj si přírodu: knížka námětů na posilování vztahu k přírodě. Kněžice: Chaloupky. ISBN 978-80-906417-5-4.

Kučerová, S., Kopp, J., Čechurová, M., & Kulhánek, M. (2013). Mezipředmětové vazby geografie/zeměpisu. Geografické rozhledy, 22(4), 18–19.

Ložek, V., Cílek, V., Lisá, L., & Bajer, A. (2020). Geodiverzita a hydrodiverzita. Praha: Dokořán. ISBN 978-80-7363-961-7.

Marada, M., Hanus, M., Řezníčková, D., Matějček, T., Hofmann, E., Svatoňová, H., & Knecht, P. (2017). Koncepce geografického vzdělávání. Certifikovaná metodika. Výstup projektu Strategie a cíle geografického vzdělávání TAČR č. TD03000475. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Massey, D. (1991). A global sense of place. Marxism Today. June, 24–29.

MŠMT (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

MŠMT (2021). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. https://revize.edu.cz/files/rvp-zv-2021-s-vyznacenymi-zmenami.pdf

Oost, K., De Vries, B., & Van der Schee, J. A. (2011). Enquiry-driven fieldwork as a rich and powerful teaching strategy–school practices in secondary geography education in the Netherlands. International Research in Geographical and Environmental Education, 20(4), 309–325. https://doi.org/10.1080/10382046.2011.619808

Pasch, M. et al. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.

Pastorová, M. (Ed.) et al. (2011). Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách. Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (1995). Pedagogický slovník. Praha: Portál. ISBN 80-7178-029-4.

Roberts, M. (2013). Geography Through Enquiry: Approaches to teaching and learning geography in the secondary school. Sheffield: The Geographical Association.

Rubáš, D., Drápela, E., Ólafsson, A., Mužák, P., Mrázová, L., & Zágoršek, K. (2023). Activity Book of Geocamp – příručka pro terénní výuku. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7494-661-5.

Soukupová, P., & Chocholoušková, Z. (Eds.) et al. (2020). Mezipředmětovost ve vybraných vzdělávacích oblastech RVP: Metodika transdisciplinárního inovativního kurzu a studijní text pro přípravu studentů na integraci mezipředmětových vztahů do výuky. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0979-2.

Starý, K., & Rusek, M. (2019). Rozvoj mezipředmětových vztahů ve škole. Metodický materiál pro učitele. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7603-100-5.

Svobodová, H., Mísařová, D., & Hofmann, E. (2016). Analýza školních vzdělávacích programů ve vztahu k terénní výuce. In A. Nováček (Ed.), Sborník příspěvků. Výroční konference České geografické společnosti. Geografické myšlení jako aktuální společenská výzva (s. 292–302). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Svobodová, H., Misařová, D., Durna, R., Češková, T., & Hofmann, E. (2019). Koncepce terénní výuky pro základní školy. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9246-2019

Tomčíková, I., & Rubáš, D. (2023). Pupils' relationship to their local region. Geografická revue, 19(1), s. 76–92. https://doi.org/10.24040/GR.2023.19.1.76-92

Vlček, A. (1912). Vycházky se školní mládeží. Zábřeh: Družstvo knihtisk.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací