CO SE MŮŽEME DOZVĚDĚT O PŘÍRODĚ Z LIDOVÝCH PÍSNÍ?

Jana Poupová

doi:10.14712/25337556.2024.2.3

CO SE MŮŽEME DOZVĚDĚT O PŘÍRODĚ Z LIDOVÝCH PÍSNÍ?

Jana Poupová

Ročník 33 (2024), číslo 2 s. 26–32 vyšlo online 9. 10. 2024 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2024.2.3

Stáhnout PDF (633 kB) Otevřít v prohlížeči

Náhled PDF

Abstrakt

Článek popisuje výukovou aktivitu, která využívá jako zdroj informací o přírodě lidové písně. Žáci ve svém vlastním výzkumu s pomocí textů lidových písní rekonstruují, jaké druhy zvířat a rostlin obklopovaly naše předky. Z didaktického hlediska souvisí popsaný výzkum s ekonaratologií, obsahově se dotýká především etnobiologie. Navržená aktivita má badatelský ráz (strukturovaný, případně nasměrovaný). Její předností je mezioborový charakter, který napomáhá komplexnímu rozvoji žáka. Tematicky propojuje přírodopis (soupis rostlin a zvířat) s hudební výchovou (lidová píseň jako svébytná hudební forma), lehce se dotýká také českého jazyka (lidová slovesnost, nářečí, formování českého odborného názvosloví) a dějepisu (soudobý trend zvaný animal turn). Jejím hlavním cílem je přiblížit žákům dílčí kroky výzkumu a související metodologické pojmy (reprezentativní vzorek, interpretace dat, omezení výzkumu apod.). V druhé rovině aktivita upozorňuje na existenci oborů z pomezí přírodních a společenských věd a představuje uměleckou tvorbu jako potenciální zdroj přírodovědných informací. Aktivita je nenáročná na vybavení, umožňuje řadu obměn (zkrácení, či naopak tematické rozšíření) a je vhodná i pro mladší žáky základní školy.

Klíčová slova

vědecká metodologie · lidová píseň · zvířata a rostliny

Jak citovat

Poupová, J. (2024). CO SE MŮŽEME DOZVĚDĚT O PŘÍRODĚ Z LIDOVÝCH PÍSNÍ?. Biologie-Chemie-Zeměpis, 33(2), 26–32. https://doi.org/10.14712/25337556.2024.2.3

Literatura (19)

Alexakos, K. (2010). Teaching the practice of science, unteaching the" scientific method". Science Scope, 33(9), 74.
Banchi, H., & Bell, R. (2008). The many levels of inquiry. Science and children, 46(2), 26–29.
Finley, S. (2008). Arts-based research. In J. G. Knowles & A. L. Cole (Eds.), Handbook of the arts in qualitative research: Perspectives, methodologies, examples, and issues (pp. 71–81). Sage Publications. https://doi.org/10.4135/9781452226545.n6
Hlavinka, A. (1899). Příroda – kmotrou národní písně. Český Lid, 8(4), 87–91.
Hren, D., Lukić, I. K., Marušić, A., Vodopivec, I., Vujaklija, A., Hrabak, M., & Marušić, M. (2004). Teaching research methodology in medical schools: students' attitudes towards and knowledge about science. Medical education, 38(1), 81–86. https://doi.org/10.1111/j.1365-2923.2004.01735.x
Ivanova, T., Ganeva-Raichevа, V., Bosseva, Y., & Dimitrova, D. (2021). Singing the nature-еthnobotanical knowledge in Bulgarian folk songs. Botanical Sciences, 99(2), 321–341. https://doi.org/10.17129/botsci.2672
Jančaříková, K. (2010). Ekonaratologie: příručka k projektu Alma Mater Studiorum. PedF UK.
Jančaříková, K. (2022). Didaktické zásady v přírodovědném vzdělávání. PedF UK.
Kaučič, M. G. (2013). "A Bunny Is a Beautiful Thing" or Animals as Machines (!?). The Perception of the Animal World in Slovenian Folk Songs. Traditiones, 42(1), 71–88. https://doi.org/10.3986/Traditio2013420104
Kořenský, J. (1878). Rostlinstvo v národních písních, pověstech, bájích a obyčejích. Fr. A. Urbánek.
Lenderová, M. (2023). Zvířata a jejich lidé. Karolinum.
Mıhladız, G., & Doğan, A. (2014). Science teachers' views about NOS and the place of NOS in science teaching. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 116, 3476–3483. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2014.01.787
MŠMT (2023). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT.
Reyes-García, V., & Fernández-Llamazares, Á. (2019). Sing to learn: The role of songs in the transmission of indigenous knowledge among the Tsimane' of Bolivian Amazonia. Journal of Ethnobiology, 39(3), 460–477. https://doi.org/10.2993/0278-0771-39.3.460
Starostová, M. (2016). Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně (diplomová práce). Nepublikováno. Univerzita Karlova, Praha.
Styblík, V. (2010). Tajemství slov. SPN.
Sweller, J. (1988). Cognitive load during problem solving: Effects on learning. Cognitive Science, 12, 257–285. https://doi.org/10.1207/s15516709cog1202_4
Tabuena, A. C. (2020). Students' perception in the implementation of the IMRaD structure approach and its implications on the research writing process. International Journal of Research Studies in Education, 9(7), 55–65. https://doi.org/10.5861/ijrse.2020.5913
Wolfe, J., Britt, C., & Poe Alexander, K. (2011). Teaching the IMRaD genre: Sentence combining and pattern practice revisited. Journal of Business and Technical Communication, 25(2), 119–158. https://doi.org/10.1177/1050651910385785

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.

[1] Alexakos, K. (2010). Teaching the practice of science, unteaching the" scientific method". Science Scope, 33(9), 74.

[2] Banchi, H., & Bell, R. (2008). The many levels of inquiry. Science and children, 46(2), 26–29.

[3] Finley, S. (2008). Arts-based research. In J. G. Knowles & A. L. Cole (Eds.), Handbook of the arts in qualitative research: Perspectives, methodologies, examples, and issues (pp. 71–81). Sage Publications. https://doi.org/10.4135/9781452226545.n6

[4] Hlavinka, A. (1899). Příroda – kmotrou národní písně. Český Lid, 8(4), 87–91.

[5] Hren, D., Lukić, I. K., Marušić, A., Vodopivec, I., Vujaklija, A., Hrabak, M., & Marušić, M. (2004). Teaching research methodology in medical schools: students' attitudes towards and knowledge about science. Medical education, 38(1), 81–86. https://doi.org/10.1111/j.1365-2923.2004.01735.x

[6] Ivanova, T., Ganeva-Raichevа, V., Bosseva, Y., & Dimitrova, D. (2021). Singing the nature-еthnobotanical knowledge in Bulgarian folk songs. Botanical Sciences, 99(2), 321–341. https://doi.org/10.17129/botsci.2672

[7] Jančaříková, K. (2010). Ekonaratologie: příručka k projektu Alma Mater Studiorum. PedF UK.

[8] Jančaříková, K. (2022). Didaktické zásady v přírodovědném vzdělávání. PedF UK.

[9] Kaučič, M. G. (2013). "A Bunny Is a Beautiful Thing" or Animals as Machines (!?). The Perception of the Animal World in Slovenian Folk Songs. Traditiones, 42(1), 71–88. https://doi.org/10.3986/Traditio2013420104

[10] Kořenský, J. (1878). Rostlinstvo v národních písních, pověstech, bájích a obyčejích. Fr. A. Urbánek.

[11] Lenderová, M. (2023). Zvířata a jejich lidé. Karolinum.

[12] Mıhladız, G., & Doğan, A. (2014). Science teachers' views about NOS and the place of NOS in science teaching. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 116, 3476–3483. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2014.01.787

[13] MŠMT (2023). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT.

[14] Reyes-García, V., & Fernández-Llamazares, Á. (2019). Sing to learn: The role of songs in the transmission of indigenous knowledge among the Tsimane' of Bolivian Amazonia. Journal of Ethnobiology, 39(3), 460–477. https://doi.org/10.2993/0278-0771-39.3.460

[15] Starostová, M. (2016). Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně (diplomová práce). Nepublikováno. Univerzita Karlova, Praha.

[16] Styblík, V. (2010). Tajemství slov. SPN.

[17] Sweller, J. (1988). Cognitive load during problem solving: Effects on learning. Cognitive Science, 12, 257–285. https://doi.org/10.1207/s15516709cog1202_4

[18] Tabuena, A. C. (2020). Students' perception in the implementation of the IMRaD structure approach and its implications on the research writing process. International Journal of Research Studies in Education, 9(7), 55–65. https://doi.org/10.5861/ijrse.2020.5913

[19] Wolfe, J., Britt, C., & Poe Alexander, K. (2011). Teaching the IMRaD genre: Sentence combining and pattern practice revisited. Journal of Business and Technical Communication, 25(2), 119–158. https://doi.org/10.1177/1050651910385785