článek

NÁMĚTY NA POKUSY A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM AKVÁRIU XX (CHOV BLEŠIVCŮ, GAMMARIDAE, AMPHIPODA)

Lubomír Hanel

informace

ročník: 33
rok: 2024
číslo: 2
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 9. 10. 2024
DOI: 10.14712/25337556.2024.2.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Blešivci rodu Gammarus patří mezi různonohé korýše (Amphipoda). Tělo je z boku (laterálně) zploštělé. Hlava nese dva páry tykadel (první pár je delší) a tři páry ústních končetin. Na sedmi volných hrudních článcích jsou různě tvarované končetiny. První dva páry končetin (gnathopody) jsou klešťovité a slouží k uchopení potravy. Většina hrudních končetin nese žaberní výběžky (slouží k dýchání) a u samic i výběžek (oostegit), který se podílí na vytváření plodové komůrky (marsupium). Zadeček je sedmičlánkový, zakončený dvouvětevnými uropody. Při pohybu v mělké vodě a po podkladu se odstrkují pomocí hrudních končetin ode dna a přitahují zadeček. Celé tělo přitom leží na boku. Někdy se blešivci po dně pohybují pomocí končetin na určitou vzdálenost i vzpřímeně. V potravě se objevují rostlinné části i zbytky živočichů (např. máloštětinatců). U blešivců druhů G. roeselii a G. fossarum před vlastní kopulací dochází ke spojení samce se samicí. Samec je větší a přidržuje se na její hřbetní straně. Obě pohlaví spolu plavou několik dnů. Po svléknutí samice dojde k vlastní kopulaci. Po kopulaci odkládá samice do marsupia vajíčka v počtu 8 až 60. Nejběžnějším naším druhem je G. fossarum, vyskytující se v mírně tekoucích vodách i horských potocích. Nejčastěji ho najdeme v místech s menším proudem, kde dochází k sedimentaci rostlinných zbytků, nebo pod kameny, v porostech vodní vegetace. Je náročný na obsah kyslíku ve vodě, a proto ho nenajdeme v litorálu stojatých vod. Článek přináší návod na chov a náměty na pozorování blešivců ve školním akváriu. Zmíněna je i možnost chovu cizokrajného blešivce mexického Hyalella azteca.


klíčová slova

školní akvárium, blešivci (Amphipoda), chov, pozorování

plný text (PDF )

PDF

Reference

Baldauf S. A., Thünken T., Frommen J. G., Bakker T. C., Heupel O., Kullmann H. 2007: Infection with an acanthocephalan manipulates an amphipod's reaction to a fish predator's odours. International Journal of Parasitology, 37, 1: 61–65. https://doi.org/10.1016/j.ijpara.2006.09.003

Beracko P., Sýkorová A., Štangler A. 2012: Life history,secondary production and population dynamics of Gammarus fossarum (Koch, 1836) in a constant temperature stream. Biológia, 67: 164–171. https://doi.org/10.2478/s11756-011-0148-5

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. 1995: Klíč k určování bezobratlých. Scientia, spol. s r. o., Praha, 588 str.

Bystřický P. K. et al. 2022: Distribution patterns at different spatial scales reveal reproductive isolation and frequent syntopy among divergent lineages of an amphipod species complex in Western Carpathian streams. Limnology and Oceanography, 67: 2796–2808. https://doi.org/10.1002/lno.12239

Casellato S., Visentin A., Piana G. L. 2007: The predatory impact of Dikerogammarus villosus on fish. In: Gherardi F. (Ed.), Biological invaders in inland waters: Profiles, distribution, and threats. Invading Nature – Springer Series In Invasion Ecology, vol 2. Springer, Dordrecht.

Copilaş-Ciocianu D., Petrusek A. 2017: The southwestern Carpathians as an ancient centre of diversity of freshwater gammarid amphipods: insights from the Gammarus fossarum species complex. Molecular Ecology, 24,15: 3980–3992. https://doi.org/10.1111/mec.13286

Dick J. T. A., Platvoet D. 2000: Invading predatory crustacean Dikerogammarus villosus eliminates both native and exotic species. Proceedings of the Royal Society of London, B, 267: 977–983. https://doi.org/10.1098/rspb.2000.1099

Duran M. 2007: Life Cycle of Gammarus pulex (L.) in the River Yesilirmak. Turkish Journal of Zoology, 31: 389–394.

Eggers T. O., Martens A. 2001: Bestimmungsschlüssel der Süßwasser-Amphipoda (Crustacea) Deutschlands. Lauterbornia, 42: 1–68.

Eggers T. O., Martens A. 2004: Ergäzungen und Korrekturen zum „Bestimmungsschlüssel der Süßwasser-Amphipoda (Crustacea) Deutschlands“. Lauterbornia, 50: 1–13.

Fanton H., Franquet E., Logez M., Kaldonski N. 2021: Effects of temperature and a manipulative parasite on the swimming behaviour of Gammarus pulex in flowing water. Hydrobiologia, 848: 4467–4476. https://doi.org/10.1007/s10750-021-04655-1

Goedmakers A. 1981: Polulation dynamics of three Gammarid species (Crustacea, Amphipoda) in a French chalk stream. Bijdragen tot de Dierkunde, 51, 2: 181–190. https://doi.org/10.1163/26660644-05101003

Gonzalez E. R., Watling L. 2002: Redescription of Hyalella azteca from its type locality, Vera Cruz, Mexico (Amphipoda: Hyalellidae). Journal of Crustacean Biology, 22, 1: 173–183. https://doi.org/10.1163/20021975-99990220

Hardgrave B. T. 1970: Distribution, growth, and seasonal abundance of Hyalella azteca (Amphipoda) in relation to sediment microflora. Journal of the Fisheries Research Board of Canada, 27: 685–699. https://doi.org/10.1139/f70-073

Helešic J., Rulík M., Adámek Z. 2010: Indikace znečistění (jakosti) a ekologického stavu kontinentálních vod, 205–244. In: Adámek Z., Helešic J., Mašálek M., Rulík M.: Aplikovaná hydrobiologie. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 350 str.

Horsák M., Zhai M., Bojková J., Syrovátka V. 2020: Blešivec potoční – neškodný vegetarián, nebo skrytý predátor? Živa, 3: 146–148.

Hortvíková M. 2014: Drtič Gammarus fossarum v roli inženýra: predační efekt blešivce potočního na společenstvo larev pakomárů. Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno, Ústav botaniky a zoologie, 33 str.

https:// cs.wikipedia.org/wiki/Různonožci#/media/Soubor:Scheme_amphipod_anatomy-cs.svg

Klímová Hřívová D. 2018: Metodika chovu modelových organismů (Crustacea) pro účely chovu a výzkumu. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, Brno, 24 str.

Kullmann H., Thünken T., Baldauf S. A., Bakker T. C., Frommen J. G. 2008: Fish odour triggers conspecific attraction behaviour in an aquatic invertebrate. Biological Letters, 23, 4(5): 458–460. https://doi.org/10.1098/rsbl.2008.0246

Kurikova P., Kalous l., Patoka J. 2016: Invasive potential of Dikerogamarus villosus (Sowinsky) based on climate-match score. MendelNet, 314–318.

Lellák J., Kořínek V., Fott J., Kořínková J., PunčochářP. 1982: Biologie vodních živočichů. Univerzita Karlova, Praha, 230 str.

Mayer G., Maas A., Waloszek D. 2012: Mouthpart morphology of three sympatric native and nonnative Gammaridean species: Gammarus pulex, G. fossarum, and Echinogammarus berilloni (Crustacea: Amphipoda). International Journal of Zoology, Article ID 493420, 23 pages. https://doi.org/10.1155/2012/493420

McCahon C. P., Maund S. J., Poulton M. J. 2006: The effect of the acanthocephalan parasite (Pomphorhynchus laevis) on the drift of its intermediate host (Gammarus pulex). Freshwater Biology, 25, 3: 507–513.

Nesemann H., Pöckl M., Wittmann K. J. 1995: Distribution of epigean Malacostraca in the middle and upper Danube (Hungary, Austria, Germany). Miscellanea Zoologica Hungarica, 10: 49–68.

Petrusek A. 2006: Dikerogammarus villosus (Sovinsky, 1894) blešivec velkohrbý, 233–234. In: Mlíkovský J, Stýblo P. (Eds.) 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Český svaz ochránců přírody, Praha, 496 str.

Petrusek A., Špaček J. 2018: Noví přivandrovalci v našich vodách. Živa, 5: 251–253.

Pöckl M. 1995: Laboratory studies on growth, feeding, moulting and mortality in the freshwater amphipods Gammarus fossarum and G. roeselii. Archiv für Hydrobiologie, 134, 2: 223–253. https://doi.org/10.1127/archiv-hydrobiol/134/1995/223

Pöckl M., Webb B. W., Sutcliffe D. W. 2003: Life history and repruductive capacity of Gammarus fossarum and Gammarus roeselii (Crustacea: Amphipoda) under naturally fluctuating water temperatures: a simulation study. Freshwater Biology, 48: 53–66. https://doi.org/10.1046/j.1365-2427.2003.00967.x

Poynton, H. et al. 2018: The toxicogenome of Hyalella azteca: A model for sediment ecotoxicology and evolutionary toxicology. Environmental Science and Technology, 52, 10: 6009–6022.

Sládeček V., Sládečková A. 1997: Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod. 2. díl: Konzumenti. Praha: Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost.

Sprague J. B.1963: Resistance of four freshwater crustaceans to lethal high temperature and low oxygen. Journal of the Fisheries Research Board of Canada, 20, 2: 387–415. https://doi.org/10.1139/f63-032

Wijnhoven S., van Riel M. C., van der Velde G. 2003: Exotic and indigenous freshwater gammarid species: physiological tolerance to water temperature in relation to ionic content of the water. Aquatic Ecology, 37: 151–158. https://doi.org/10.1023/B:AECO.0000007074.31852.40

Zavadilová J. 2009: Životní strategie blešivce potočního (Gammarus fossarum) v podmínkách intermitentního toku. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, 66 str.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací