článek NÁMĚTY NA POKUSY A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM
AKVÁRIU XXII (CHOV PLOŠTĚNEK, TURBELLARIA)
Lubomír Hanel
informace
rok: 2024
číslo: 4
plný text: PDF
datum elektronické publikace: 22. 4. 2025
DOI: 10.14712/25337556.2024.4.3
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Ploštěnky (Turbellaria) žijí převážně ve vodě, ale některé jsou i suchozemské a žijí ve vlhkém půdním prostředí. Sladkovodní ploštěnky se poznají podle měkkého, protáhlého, oboustranně symetrického a zploštělého těla s obvykle trojúhelníkovou hlavou. Tělo není segmentované a jeho délka se obvykle pohybuje od <1–30 mm, vzácně ještě více. Na těle ploštěnek se nachází jemné řasinky. Pohybují se tak, že vylučují vrstvu hlenu, která pokrývá tělo a umožňuje klouzavý pohyb po substrátu. Některé malé druhy používají své řasinky k plavání. Ploštěnky mají specializované receptory pro detekci světla, chemikálií, vibrací a různých typů tlaků. Mohou také snímat teplotní gradienty, elektrické proudy, gravitaci i magnetismus. Většina sladkovodních ploštěnek žije volně a lze je nalézt v rybnících, jezerech, potocích, příkopech a dočasných kalužích. Žijí pod kameny, rostlinami a kousky dřeva, aby se vyhnuly přímému slunečnímu záření. Sladkovodní ploštěnky jsou především predátoři a mrchožrouti, živí se převážně bakteriemi, prvoky, jinými malými bezobratlými s měkkým tělem a další dostupnou živočišnou hmotou. Mnoho energie spotřebují na produkci hlenu k ochraně povrchu těla i k snazšímu zachycení kořisti. Několik druhů je býložravých, neboť se živí mikrořasami. Ústa ploštěnek jsou umístěna asi uprostřed spodní části těla, což je jediný otvor do trávicího traktu. Během krmení se z úst vysune svalnatý trubicovitý hltan, který nasává drobné částečky potravy. Ploštěnky jsou většinou hermafroditi a rozmnožují se pohlavně, ale je u nich možná i nepohlavní reprodukce dělením. Pohlavní rozmnožování probíhá křížovým oplodněním (kde se oba jedinci vzájemně oplodňují). Dokážou se také zcela regenerovat jen z malého úlomku těla. Má se za to, že tato schopnost spočívá v omnipotentních kmenových buňkách, které mohou dát vzniknout všem chybějícím typům buněk. Některé druhy ploštěnek hrají důležitou roli v ekosystémech vodních toků, jsou citlivé na kvalitu vody a slouží jako indikátory sníženého obsahu kyslíku a dalších změn v jejich biotopu. V příspěvku jsou uvedeny některé experimenty a pozorování ve školní laboratoři a akváriích (reakce na podněty, negativní fototaxe, pozitivní reotaxe, pozorování pohybu).
klíčová slova
ploštěnky, školní akvárium, chov, pozorování, pokusy
plný text (PDF )
Reference
Altmann A. 1971–1972: Trojvětevné ploštěnky (Tricladida) jako vhodný objekt pro školní pozorování. Přírodní vědy ve škole, 3: 79–84.
Anthes N. 2010: Mate choice and reproductive conflict in simultaneous hermaphrodites, Chapter 12, 329–357. In: Kappeler P.: Animal Behaviour: Evolution and Mechanisms Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-642-02624-9_12
Beeching S. C., Caroff J. T., Case S. L., Duda S. H., Henry B. E., Pristov K. E. 2015: Avoidance behavior in two sympatric planaria species: effects of conspecific and heterospecific chemical alarm cues. Marine and Freshwater Behaviour and Physiology, 48, 6: 445–453. https://doi.org/10.1080/10236244.2015.1090206
Beveridge M. 1982: Taxonomy, environment and reproduction in freshwater triclads (Turbellaria; Tricladida). International Journal of Invertebrate Reproduction, 5: 107–113.
Buchar J. 1995: Stručný přehled soustavy bezobratlých (obrazová část). Učební texty vysokých škol, Karlova univerzita Praha, Fakulta přírodovědecká. Nakl. PERES, 192 str.
Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. 1995: Klíč k určování bezobratlých. Praha: Scientia, 285 str.
Calow P., Davidson A. F., Woollhead A. S. 1981: Lifecycle and feeding strategies of freshwater triclads: a synthesis. Journal of Zoology, 193: 215–237.
Ermakov A. M., Ermakova O. N., Popov A. L., Manokhin A. A., Ivanov V. K. 2020: Opposite effects of low intensity light of different wavelengths on the planarian regeneration rate. Journal of Photochemistry and Photobiology B: Biology, Volume 202: 111714.
Ge X.‐Y., Han X., Zhao Y.‐L., Cui G.‐S., Yang Y.‐G. 2022: An insight into planarian regeneration. Cell Proliferation, 55, 9: e13276. https://doi.org/10.1111/cpr.13276
Hammoudi N., Torre C., Ghigo E., Drancourt M. 2018: Temperature affects the biology of Schmidtea mediterranea. Scientific Reports, 8: 14934. https://doi.org/10.1038/s41598-018-33355-5
Hanel L., Lišková E. 2003: Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých, Praha: Univerzita Karlova.
Hartry A. L., Keith-Lee P., Morton W. D. 1964: Planaria: Memory transfer through cannibalism reexamined. Science, 146 (Whole No. 3641): 274–275. https://doi.org/10.1126/science.146.3641.274
Horsák M. 2015: Suchozemské ploštěnky naší fauny. Živa, 6: 298–299.
Hossack V., Persinger M., Dotta B. 2020: Sensitivity of planaria to weak, patterned electric current and the subsequent correlative interactions with fluctuations in the intensity of the magnetic field of earth. J (Multidisciplinary Scientific Journal), 2020, 3, 1: 79–89. https://doi.org/10.3390/j3010008
Hrabě S. 1954: Ploštěnky (Turbellaria). In: Hrabě S. (Ed.): Klíč zvířeny ČSR I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. str. 132–141.
Hull F. M. 1947: Observations on Cannibalism in Planarians. Transactions of the American Microscopical Society, 66, 1: 96–98.
Hůrka K., Smrž J. 2003: Systém živočichů. In: Rosypal S. (Ed.): Nový přehled biologie. Praha: Scientia. str. 472–529.
James V. 1996: Cannibalism and memory in flatworms. New Scientist, 21: 465–468.
Knakievicz T. 1964: Planarians as invertebrate bioindicators in freshwater environmental quality: the biomarkers approach. Ecotoxicology and Environmental Contaminaion, 8, 1: 1.12.
Kostelecký J., Novák J. 1997–1998: Ploštěnky Dugesia dorotocephala jako indikátory kvality vody. Akvárium terárium, 40, 11: 15–16, 41, 1: 20–23.
Kubíček J., Opravilová V. 2005: Tricladida (trojvětevní). In: Farkač J., Král D., Škorpík M (Eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. str. 45–48.
Lišková E. 1993: Ploštěnci (Plathelminthes). In: Buchar J. (Ed.): Práce ze zoologie. Praha: Univerzita Karlova. str. 36–40.
Lombardo P., Giustini M., Miccoli F. P., Cicolani B. 2011: Fine-scale differences in diel aktivity among nocturnal freshwater planarias (Platyhelminthes: Tricladida). Journal of Circadian Rhythms, 9, 2: 1–10. https://doi.org/10.1186/1740-3391-9-2
McConell J. V. 1965: A manual of psychological experimentation on planarians. The Worm Runner´s Digest. 118 pp.
Mergl M. (s.a.). K čemu je dobrá šilhavost? Západočeská univerzita v Plzni, Bav se vědou, 3 str.
Mlíkovský J., Stýblo P. a kol. 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP.
Nedvídek J. 2003: Rozmnožování a ontogeneze živočichů. In: Rosypal S. (Ed.): Nový přehled biologie. Praha: Scientia. str. 438–459.
Newmark P. A., Alvarado A. S. 2001: Regeneration in Planaria, Encyclopedea of Life Sciences. Nature Publishing Group, 7 pp.
Noreña C., Damborenea C., Brusa F. 2014: Chapter 10, Phylum Platyhelminthes, 181–203. In: Rogers D. Ch., Thorp J. H.: Thorp and Covich's Freshwater Invertebrates: Ecology and General Biology, Fourth Edition, 1148 pp.
Novotný I. 2003: Fyziologie živočichů. In: Rosypal S. (Ed.): Nový přehled biologie. Praha: Scientia. str. 417–438.
Opravilová V. 2005: K výskytu dvou druhů bezobratlých zavlečených do ČR: Dugesia tigrina (Tricladida) a Pectinatella magnificata (Bryozoa). Sborník Přírodovědeckého klubu v Brně, 39–50.
Opravilová V. 2006: Plathelminthes – ploštěnci, Ploštěnka americká (Dugesia tigrina). In: Mlíkovský J. (Ed.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP. str. 202.
Reslová M., Simon O. 2015: Ploštěnky – opomíjení obyvatelé našich vod. Živa, 5: 254–256.
Reynoldson T. B., Sefton A. D. 2006: The food of Planaria torva (Müller) (Turbellaria‐Tricladida), a laboratory and field study. Freshwater Biology, 6, 4: 383–393. https://doi.org/10.1111/j.1365-2427.1976.tb01623.x
Rulík M. 1998: Zoobentos. In: Poulíčková A. a kol.: Ochrana horských a podhorských toků, 71–79. Úvod do studia jejich biocenóz. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 18. Vlašim.
Science Buddies Staff 2020: Do magnets affect regeneration in Planaria? Dostupné na https://www.sciencebuddies.org/science-fair-projects/project-ideas/Zoo_p018/zoology/does-magnetism-affect-planaria-regeneration
Sevruková N. 2010: Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií. Diplomová práce, 82 str.
Shinn G. L., Christensen A. M. 1985: Kronbrogia pugettensis sp. nov. (Neorhabdocoela: Fecampiidae), an endoparasitic turbellarian infesting the shrimp Heptacarpus kincaidi (Rathbun), with notes on its life-history. Parasitology, 91, 3: 431–447. https://doi.org/10.1017/S0031182000062685
Schockaert E. R., Hooge M., Artois T. el al. 2008: Global diversity of free living flatworms (Platyhelminthes, “Turbellaria”) in freshwater. Hydrobiologia, 595, 1: 41–48. https://doi.org/10.1007/978-1-4020-8259-7_5
Sládeček V., Sládečková A. 1997: Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod, 2. díl: Konzumenti. Praha: Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost.
Van Huizen A. V., Morton J. M., Kinsey L. J., Von Kannon D. G., Saad M. A., Birkho l. T. R., Czajka J. M., Cyrus J., Barnes F. S., Beane W. S. 2019: Weak magnetic fields alter stem cell-mediated growth. Sciences Advance, 30; 5, 1: eaau7201. https://doi.org/10.1126/sciadv.aau7201
Vejdovský F. 1895: Nové zprávy o Turbellariích. Praha: Královská česká společnost nauk. 47 str.
Villar D., Li M. H., Schaeffer D. J. 1993: Toxicity of organophosphorus pesticides to Dugesia dorotocephala. Bulletin of Environmental Contamination and Toxicology, 51, 80–87. https://doi.org/10.1007/BF00201004
Yanagita Y. 1964: Observations on the Copulation of a Freshwater Planarian, Polycelis sapporo. Journal of the Faculty of Science, Hokkaido University. Series 6, Zoology, 15, 449–457.