Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

NÁMĚTY NA POKUSY A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM AKVÁRIU XXV (CHOV SLADKOVODNÍCH HOUBOVCŮ, PORIFERA) A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM AKVÁRIU XXV (CHOV SLADKOVODNÍCH HOUBOVCŮ, PORIFERA)

Lubomír Hanel

Ročník 34 (2025), číslo 4 s. 38–46 vyšlo online 23. 4. 2026 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2025.4.3

Stáhnout PDF (1,4 MB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Houbovci jsou většinou mořští (přes 9000 druhů) nebo sladkovodní (asi 100 druhů) bezobratlí živočišného kmene Porifera. Jsou to mnohobuněčné organismy sestávající z rosolovitého mezohylu vloženého mezi dvě tenké vrstvy buněk a obvykle mají trubicovitá těla plná pórů a kanálků, které umožňují cirkulaci vody. Na rozdíl od jiných živočichů jim chybí skutečné tkáně a orgány. Mnoho houbovců má vnitřní kostru ze spikulí (mikroskléry a makroskléry z uhličitanu vápenatého nebo oxidu křemičitého) a/nebo sponginu (modifikovaný typ kolagenového proteinu). Někteří houbovci hostí fotosyntetizující mikroorganismy jako endosymbionty. Většinou se houbovci živí filtrací vody, ale několik druhů, které žijí v mořském prostředí chudém na potravu, se vyvinulo v masožravce, kteří se živí hlavně malými korýši. Všichni dospělí houbovci jsou přisedlí, zatímco jejich larvální stádium života je pohyblivé. Většina houbovců se rozmnožuje pohlavně, ale mohou se rozmnožovat i nepohlavně. Když se podmínky prostředí pro houbovce stanou méně příznivými, například se změnou teploty, mnoho sladkovodních druhů a několik mořských druhů produkuje gemule. Houbovci a jejich mikroskopické endosymbionty jsou nyní zkoumány jako možné zdroje léčiv pro léčbu široké škály onemocnění. Článek popisuje a nabízí nápady pro pozorování sladkovodních hub ve školních akváriích.

Klíčová slova

školní akvárium · sladkovodní houbovci · Porifera · pozorování

Jak citovat

Hanel, L. (2025). NÁMĚTY NA POKUSY A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM AKVÁRIU XXV (CHOV SLADKOVODNÍCH HOUBOVCŮ, PORIFERA) A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM AKVÁRIU XXV (CHOV SLADKOVODNÍCH HOUBOVCŮ, PORIFERA). Biologie-Chemie-Zeměpis, 34(4), 38–46. https://doi.org/10.14712/25337556.2025.4.3

Literatura (30)

  1. Bertolino M., Reboa A., Armenio C., Castellano M., Felline S., Terlizzi A., Bavestrello G. (2024). Sponges as feeding resource for the white seabream Diplodus sargus (Linnaeus, 1758) from the Mediterranean Sea, The European Zoological Journal, 91: 2, 1192–1198. https://doi.org/10.1080/24750263.2024.2431084
  2. Bonamonte D., Filoni A., Angelin P. V. G. (2016). Dermatitis caused by sponges, 121–126. In: Bonamonte D., Angelini G. (eds.): Aquatic dermatology,Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-319-40615-2_7
  3. Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (2005). Klíč k určování bezobratlých. Scientia Praha, 287 str.
  4. Colin P. L. (1978). Marine Invertebrates and Plants of the Living Reef. T.F.H. Publications, 110–111.
  5. Coppock A. G., Kingsford M., Jones G. P. (2024). Importance of complex sponges as habitat and feeding substrata for coral reef fishes. Marine Biology, 171, 154. https://doi.org/10.1007/s00227-024-04467-6
  6. Cruz A. A. V., Alencar V. M., Medina N. H., Volkmer-Ribeiro C., Gattás V. L., Luna E. (2013). Dangerous waters: outbreak of eye lesions caused by fresh water sponge spicules. Eye, 27, 3: 398–402. https://doi.org/10.1038/eye.2012.290
  7. Fauna Tropica. https://www.faunatropica.eu/animals/fish/loricariidae/ancistrus-ranunculus-l34/
  8. Girard E. B., Fuchs A., Kaliwoda M., Lasut M., Ploetz E., Schmal W. W., Wörheide G. (2021). Sponges as bioindicators for microparticulate pollutants. Environmental Pollution, 268, part A, 115851. https://doi.org/10.1016/j.envpol.2020.115851
  9. Häder D.-P. (2021). Chapter 18 – Marine sponges: source of novel biotechnological substances. Natural Bioactive Compounds, Technological Advancements, 363–379. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820655-3.00018-5
  10. Hill M. S., Hill A. L. (2002). Freshwater sponges as indicators of water pollution: an investigative undergraduate lab, 385–389. In: O’Donnell M. A. (ed.): Tested studies for laboratory teaching, Proceedings of the 23rd Workshop/Conference of the Association for Biology Laboratory Education (ABLE), 23, 392 pp.
  11. Chidugu-Ogborigbo R. U., Sunday Nkopuyo U., Hodges Nikolas J., Barker J. (2025). Bioaccumulation and genotoxic effect of heavy metal pollution in marine sponges from the Niger Delta. Marine Pollution Bulletin, 211: 117386. https://doi.org/10.1016/j.marpolbul.2024.117386
  12. Isbister G. K., Hooper J. N. A. (2006). Clinical effects by sponges of the genus Tedania and a review of sponge stings worldwide. Toxicon 46, 7: 782–785. https://doi.org/10.1016/j.toxicon.2005.08.009
  13. Lee W. L., Reiswig H., Austin W. C., Lundsten L. (2012). An extraordinary new carnivorous sponge Chondrocladia lyra, in the subgenus Symmetrocladia (Demospongiae, Cladorhizidae) from off of northern California, USA. Invertebrate Biology, 131, 4: 259–284. https://doi.org/10.1111/ivb.12001
  14. Lellák J., Kořínek V., Fott J., Kořínková J., Punčochář P. (1972). Biologie vodních živočichů. Skriptum, Univerzita Karlova, Fakulta přírodovědecká, SPN, 220 str.
  15. Momin S., Heena M. (2025). Hydrobiological and microscopic investigation of the freshwater sponge Ephydatia muelleri (Demospongiae) Lieberkühn, 1856, cultivated in a community fish tank. www.researchsquare.com/article/rs-5934035/v1.pdf
  16. Motyčka V., Roller Z. (2004). Bezobratlí 1, Svět zvířat X. Albatros Praha, 172 str.
  17. Muller S., Rapp Py-Daniel L. H., Zuanon J. (1994). Ancistrus ranunculus, a new species of loricariid fish (Siluriformes: Loricariidae) from the Xingú and Tocantins rivers, Brazil. Ichthyological Exploration of Freshwaters, 5, 4: 289–296.
  18. Paix B., van der Valk E. & de Voogd N. J. (2024). Dynamics, diversity, and roles of bacterial transmission modes during the first asexual life stages of the freshwater sponge Spongilla lacustris. Environmental Microbiome, 19, 37. https://doi.org/10.1186/s40793-024-00580-7
  19. Proks P. (1994). Defensive roles for secondary metabolites from marine sponges and sponge feeding nudibranchs. Toxicon, 32, 6: 639–655. https://doi.org/10.1016/0041-0101(94)90334-4
  20. Pronzato R., Manconi R. (1991). Colonization, life cycles and competition in a freshwater sponge associ ation. In: Reitner J., Keupp H. (eds.): Fossil and recent sponges. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 432–444. https://doi.org/10.1007/978-3-642-75656-6_35
  21. Rizzo C., Caruso G., Maimone G., Patrolecco L., Termine M., Bertolino M., Giannarelli S., Rappazzo A. C., Elster J., Lena A., Papale M., Pescatore T., Rauseo J., Soldano R., Spataro F., Aspholm P. E., Azzaro M., Lo Giudice A. (2025). Microbiome and pollutants in the freshwater sponges Ephydatia muelleri (Lieberkühn, 1856) and Spongilla lacustris (Linnaeus, 1758) from the sub-Arctic Pasvik river (Northern Fennoscandia). Environmental Research, 273, 121126. https://doi.org/10.1016/j.envres.2025.121126
  22. Sedlák E. (2003). Zoologie bezobratlých. Skriptum, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 338 s.
  23. Sládeček V. (1980). Indicator value of freshwater Porifera. Acta Hydrochimica et Hydrobiologica, 8, 3: 269–272. https://doi.org/10.1002/j.1521-401X.1980.tb00032.x
  24. Sugden S., Holert J., Cardenas E., Mohn W. W., Stein L. Y. (2022). Microbiome of the freshwater sponge Ephydatia muelleri shares compositional and functional similarities with those of marine sponges. International Society for Microbial Ecology Journal, 16: 2503–2512.
  25. Vacelet J., Boury-Esnault N. (1995). Carnivorous sponges. Nature, 373, 333–335. https://doi.org/10.1038/373333a0
  26. Volkmer-Ribeiro C., Lenzi H. L., Oréfice F., Pelajo-Machado M., de Alencar L. M., Fonseca C. F., Batista T. C., Manso P. P., Coelho J., Machado M. (2006). Freshwater sponge spicules: a new agent of ocular pathology. Memórias de Instituto Oswaldo Cruz, 101(8): 899–903. https://doi.org/10.1590/S0074-02762006000800013
  27. Youssef D. T. A., Al Ommary M. M., Bashanfar B. M., Shaala L. A., Al Zughaibi T. A., Risinger A. L., Mooberry S. L. (2025). Latrunculin U a potent actin disrupter from the Red Sea marine sponge Negombata magnifica. Natural Product Research, 1–9. https://doi.org/10.1080/14786419.2025.2457599
  28. Žáková Z., Opravilová V., Marvan P. (2005). Výskyt sladkovodních hub (Porifera: Spongillidae) a dalších organismů, které jsou na ně vázány, v soustavě nádrží Dalešice a Mohelno. Acta Rerum Naturalium, 1: 157–173.
  29. https://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/Kmen%20Porifera.htm
  30. https:// www.gymh.cz/vyuka/biologie/prehledy/3zoo_04_houbovci_zahavci.pdf

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.