Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

Integrace tématu nebezpečných živočichů do výuky na základní škole

Kateřina Kročáková, Radim Kuba, Jan Křivánek

Ročník 35 (2026), číslo 2 s. 17–34 vyšlo online 19. 8. 2026 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2026.2.2

Stáhnout PDF (840 kB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Článek se zabývá problematikou nebezpečných živočichů vyskytujících se na území České republiky a možnostmi jejich zařazení do výuky na základních školách. Věnuje se čtyřem vybraným skupinám živočichů – klíšťatům, zmiji obecné, blanokřídlému hmyzu a psům – a popisuje jejich biologii, potenciální rizika pro lidské zdraví, možnosti prevence i zásady první pomoci. Na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání uvádí, jak je tato tematika v kurikulu zastoupena, a poukazuje na mezeru mezi rámcovým zadáním a reálnými potřebami výuky. Součástí článku jsou také návrhy na zařazení těchto témat do výuky v přírodovědných předmětech a výchově ke zdraví. Výuka o nebezpečných zvířatech může významně přispět nejen k prevenci úrazů a nemocí, ale i k rozvoji odpovědného vztahu žáků k přírodě. V závěru je poukázáno na možnost rozšíření této oblasti i o další druhy a etické aspekty vztahu člověka a zvířete.

Klíčová slova

nebezpeční živočichové · zdraví · prevence · první pomoc · výuka biologie · RVP · klíště · zmije · včela · pes · základní vzdělávání

Jak citovat

Kročáková, K., Kuba, R., & Křivánek, J. (2026). Integrace tématu nebezpečných živočichů do výuky na základní škole. Biologie-Chemie-Zeměpis, 35(2), 17–34. https://doi.org/10.14712/25337556.2026.2.2

Literatura (71)

  1. Almeida, A., Fernández, B. G., & Silva, T. (2017). Changing negative perceptions of animals through teaching practice: Aresearch in primary education. Journal of Baltic Science Education, 16(4), 446–458. https://doi.org/10.33225/jbse/17.16.446
  2. Ananjeva, N. B., Tsinenko, O., & Societas Europaea Herpetologica (Ed.). (2005). Herpetologia petropolitana: Proceedings of the 12th ordinary general meeting of the Societas Europaea Herpetologica, 12-16 August 2003, Saint-Petersburg, Russia. Societas Europaea Herpetologica.
  3. Anděra, M., & Sovák, J. (2018). Atlas fauny České republiky (Vydání 1.). Academia.
  4. Bartosik, K., Kubrak, T., Olszewski, T., Jung, M., & Buczek, A. (2008). Prevention of tick bites and protection against tick-borne diseases in south-eastern Poland. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 15(2), 181–185.
  5. Bellairs, A. (1969). The Life of Reptiles, 2 Vol.: The Weidenfeld and Nicolson Natural History. Weidenfeld and Nicolson, London, 590 pp.
  6. Blackburn, D. G. (1985). Evolutionary Origins of Viviparity in the Reptilia. II. Serpentes, Amphisbaenia, and Ichthyosauria. Amphibia-Reptilia, 6(3), 259–291.
  7. Bogovic, P., Lotric-Furlan, S., & Strle, F. (2010). What tick-borne encephalitis may look like: Clinical signs and symptoms. Travel Medicine and Infectious Disease, 8(4), 246–250. https://doi.org/10.1016/j.tmaid.2010.05.011
  8. Brunker, K., & Mollentze, N. (2018). Rabies Virus. Trends in Microbiology, 26(10), 886–887. https://doi.org/10.1016/j.tim.2018.07.001
  9. Cardak, O. (2009). Students’ ideas about dangerous animals. Asia-Pacific Forum on Science Learning and Teaching,.
  10. Clutton-Brock, J. (1995). Origins of the dog: Domestication and early history. In The domestic dog: Its evolution, behaviour and interactions with people (s. 8–20). Cambridge University Press.
  11. Coleman, N., & Coleman, S. (2017). Methods of Tick Removal: A Systematic Review of the Literature. Australasian Medical Journal, 10(1). https://doi.org/10.21767/AMJ.2017.2804
  12. Daniel, M., Danielová, V., Fialová, A., Malý, M., Kříž, B., & Nuttall, P. A. (2018). Increased Relative Risk of Tick-Borne Encephalitis in Warmer Weather. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology, 8, 90. https://doi.org/10.3389/fcimb.2018.00090
  13. Davies, H. D. (2000). When your best friend bites: Anote on dog and cat bites. Paediatr Child Health, 5(1), 9–12.
  14. De Haro, L., Robbe-Vincent, A., Saliou, B., Valli, M., Bon, C., & Choumet, V. (2002). Unusual neurotoxic envenomations by Vipera aspis aspis snakes in France. Human & Experimental Toxicology, 21(3), 137–145. https://doi.org/10.1191/0960327102ht226oa
  15. Dire, D. J., Hogan, D. E., & Riggs, M. W. (1994). A Prospective Evaluation of Risk Factors for Infections from Dog‐bite Wounds. Academic Emergency Medicine, 1(3), 258–266. https://doi.org/10.1111/j.1553-2712.1994.tb02442.x
  16. Dobaja Borak, M., Babić, Ž., Caganova, B., Grenc, D., Karabuva, S., Kolpach, Z., Krakowiak, A., Kolesnikova, V., Lukšić, B., Pap, C., Puljiz, I., Piekarska-Wijatkowska, A., Radenkova-Saeva, J., Vučinić, S., Zacharov, S., Eddleston, M., & Brvar, M. (2023). Viper envenomation in Central and Southeastern Europe: Amulticentre study. Clinical Toxicology, 61(9), 656–664.
  17. Efimov, R. V., Zav’yalov, E. V., Velikov, V. A., & Tabachishin, V. G. (2008). Genetic divergence of Vipera berus and Vipera nikolskii (Reptilia: Viperidae, Vipera) populations in lower Volga and adjacent territories assessed according to the sequences of cytochrome oxidase III and 12S ribosome RNA genes. Russian Journal of Genetics, 44(2), 240– 243. https://doi.org/10.1134/S102279540802018X
  18. Eisen, L. (2018). Pathogen transmission in relation to duration of attachment by Ixodes scapularis ticks. Ticks and Tick-Borne Diseases, 9(3), 535–542. https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2018.01.002
  19. Eisen, L. (2022). Personal protection measures to prevent tick bites in the United States: Knowledge gaps, challenges, and opportunities. Ticks and Tick-Borne Diseases, 13(4), 101944. https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2022.101944
  20. Fry, B. G. (2018). Snakebite: When the Human Touch Becomes a Bad Touch. Toxins, 10(4), 170. https://doi.org/10.3390/toxins10040170
  21. Gaisler, J., & Zima, J. (2018). Zoologie obratlovců (3., přepracované vydání). Academia.
  22. Garcia-Alvarez, L., Palomar, A. M., & Oteo, J. A. (2013). Prevention and prophylaxis of tick bites and tick-borne related diseases. American Journal of Infectious Diseases, 9(3), 104–116. https://doi.org/10.3844/ajidsp.2013.104.116
  23. Gold, M. S., & Sainsbury, R. (2000). First aid anaphylaxis management in children who were prescribed an epinephrine autoinjector device (EpiPen). Journal of Allergy and Clinical Immunology, 106(1), 171–176. https://doi.org/10.1067/mai.2000.106041
  24. Gutiérrez, J. M., León, G., & Burnouf, T. (2011). Antivenoms for the treatment of snakebite envenomings: The road ahead. Biologicals, 39(3), 129–142. https://doi.org/10.1016/j.biologicals.2011.02.005
  25. Habermann, E. (1972). Bee and Wasp Venoms: The biochemistry and pharmacology of their peptides and enzymes are reviewed. Science, 314–322.
  26. Hankins, D. G., & Rosekrans, J. A. (2004). Overview, Prevention, and Treatment of Rabies. Mayo Clinic Proceedings, 79(5), 671–676. https://doi.org/10.4065/79.5.671
  27. Hönig, V., Svec, P., Halas, P., Vavruskova, Z., Tykalova, H., Kilian, P., Vetiskova, V., Dornakova, V., Sterbova, J., Simonova, Z., Erhart, J., Sterba, J., Golovchenko, M., Rudenko, N., & Grubhoffer, L. (2015). Ticks and tick-borne pathogens in South Bohemia (Czech Republic) – Spatial variability in Ixodes ricinus abundance, Borrelia burgdorferi and tick-borne encephalitis virus prevalence. Ticks and Tick-Borne Diseases, 6(5), 559–567. https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2015.04.010
  28. Chippaux, J.-P. (2012). Epidemiology of snakebites in Europe: A systematic review of the literature. Toxicon, 59(1), 86– 99. https://doi.org/10.1016/j.toxicon.2011.10.008
  29. Jalongo, M. R. (2008). Beyond a Pets Theme: Teaching Young Children to Interact Safely with Dogs. Early Childhood Education Journal, 36(1), 39–45. https://doi.org/10.1007/s10643-008-0272-1
  30. Jeřábek, J., & Tupý, J. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT.
  31. Kolibáč, J., Hudec, K., Laštůvka, Z., & Peňáz, M. (2019). Příroda České republiky: Průvodce faunou (Druhé, upravené a doplněné vydání). Academia.
  32. König, R. (2022). Včelí jed: Charakteristika, složení a účinky bioaktivních složek [Bakalářská práce]. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
  33. Kročáková, K. (2025). Nebezpečná zvířata v České republice a jejich dopad na lidské zdraví [Bakalářská práce]. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra učitelství a didaktiky biologie.
  34. Kuba, R., Dvořáková, R. M., Hubínková, Z., Křivánek, J., Matajová, K., Melounová, K., & Sekeřasová, I. (2021). První pomoc: Metodická příručka pro výuku II (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta).
  35. Kullberg, B. J., Vrijmoeth, H. D., Van De Schoor, F., & Hovius, J. W. (2020). Lyme borreliosis: Diagnosis and management. BMJ, m1041. https://doi.org/10.1136/bmj.m1041
  36. Kyncl, J., Angulo, F. J., Orlikova, H., Zhang, P., Vlckova, I., Maly, M., Krivohlavkova, D., Harper, L. R., Edwards, J., Bender, C., Pilz, A., Erber, W., Madhava, H., & Moïsi, J. C. (2024). Effectiveness of Vaccination Against Tick-Borne Encephalitis in the Czech Republic, 2018−2022. Vector-Borne and Zoonotic Diseases, 24(9), 607–613. https://doi.org/10.1089/vbz.2023.0166
  37. Macek, J., Straka, J., Bogusch, P., Dvořák, L., Bezděčka, P., & Tyrner, P. (2017). Blanokřídlí České republiky. Academia.
  38. Mejlon, H. A., & Jaenson, T. G. T. (1997). Questing behaviour of Ixodes ricinus ticks (Acari: Ixodidae). Experimental & Applied Acarology.
  39. Michael, G. C., Aliyu, I., & Grema, B. (2019). Primary prevention of snakebite envenoming in resource-limited settings: A narrative review. Environmental Disease, 4(2), 37–44. https://doi.org/10.4103/ed.ed_11_19
  40. Michael, G. C., Grema, B. A., Aliyu, I., Alhaji, M. A., Lawal, T. O., Ibrahim, H., Fikin, A. G., Gyaran, F. S., Kane, K. N., Thacher, T. D., Badamasi, A. K., & Ogwuche, E. (2018). Knowledge of venomous snakes, snakebite first aid, treatment, and prevention among clinicians in northern Nigeria: A cross-sectional multicentre study. Transactions of The Royal Society of Tropical Medicine and Hygiene, 112(2), 47–56. https://doi.org/10.1093/trstmh/try028
  41. Mikulica, V. (2001). Poznej svého psa (3. rozšířené). Dialog.
  42. Moravec, J. (1986). Společná zimoviště zmijí. Živa, 33.
  43. Morey, D. F. (1994). The early evolution of the domestic dog. American Scientist, 82, 336–347.
  44. Mussen, E. C. (2011). Bee and Wasp Stings.
  45. Orlandi, G., Rossi, N., Chiarelli, F., & Di Filippo, P. (2025). Vipera Snakebite in Children: A Focus on Europe. Children, 12(3), 393. https://doi.org/10.3390/children12030393
  46. Polanecký, V. (2017). Globalizace a epidemiologické souvislosti – člověk, klíště, domácí zvířata. Veterinární lékař, 15.
  47. Popoff, M. R. (2020). Tetanus in animals. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation, 32(2), 184–191. https://doi.org/10.1177/1040638720906814
  48. Presutti, R. J. (2001). Prevention and Treatment of Dog Bites. American Family Physician, 63(8), 1567–1572.
  49. Randolph, S. E. (2004). Tick ecology: Processes and patterns behind the epidemiological risk posed by ixodid ticks as vectors. Parasitology, 129(S1), S37–S65. https://doi.org/10.1017/S0031182004004925
  50. Reading, C. J. (1996). Incidence, pathology, and treatment of adder (Vipera berus L.) bites in man. Emergency Medicine Journal, 13(5), 346–351. https://doi.org/10.1136/emj.13.5.346
  51. Reed, H. C., & Landolt, P. J. (2019). Ants, Wasps, and Bees (Hymenoptera). In Medical and Veterinary Entomology (s. 459–488). Academic Press.
  52. Reid, H. A., & Theakston, R. D. G. (1983). The management of snake bite. Bulletin of the World Health Organization,.
  53. Richtrová, E., Míchalová, P., Lukavská, A., Navrátil, J., & Kybicová, K. (2022). Borrelia burgdorferi sensu lato infection in Ixodes ricinus ticks in urban green areas in Prague. Ticks and Tick-Borne Diseases, 13(6), 102053. https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2022.102053
  54. Rizzoli, A., Hauffe, H. C., Carpi, G., Vourc’h, G. I., Neteler, M., & Rosà, R. (2011). Lyme borreliosis in Europe, 16(27),.
  55. Řehák, Z. (with Dungel, J.). (2011). Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky (Vyd. 2.). Academia.
  56. Serpell, J. A., & Duffy, D. L. (2014). Dog Breeds and Their Behavior. In A. Horowitz (Ed.), Domestic Dog Cognition and Behavior (s. 31–57). Springer Berlin Heidelberg. https://doi.org/10.1007/978-3-642-53994-7_2
  57. Schalamon, J., Ainoedhofer, H., Singer, G., Petnehazy, T., Mayr, J., Kiss, K., & Höllwarth, M. E. (2006). Analysis of Dog Bites in Children Who Are Younger Than 17 Years. Pediatrics, 117(3), e374–e379. https://doi.org/10.1542/peds.2005-1451
  58. Smrž, J. (2014). Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Charles University in Prague, Karolinum Press.
  59. Smrž, J., Horáček, I., & Švátora, M. (2004). Biologie živočichů pro gymnázia (1. vyd.). Fortuna.
  60. Speybroeck, J., Beukema, W., Bok, B., Van Der Voort, J., & Velikov, I. (2016). Field guide to the amphibians & reptiles of Britain and Europe. Bloomsbury.
  61. Steere, A. C., Strle, F., Wormser, G. P., Hu, L. T., Branda, J. A., Hovius, J. W. R., Li, X., & Mead, P. S. (2016). Lyme borreliosis. Nature Reviews Disease Primers, 2(1), 16090. https://doi.org/10.1038/nrdp.2016.90
  62. Suchomelová, K., & Šebánková, M. (2022). Hodnocení incidence kousnutí nebo úderu psem u dětí v České republice v letech 2010–2017. Ochrana zvířat a welfare 2022, 29. mezinárodní konference, 423–424.
  63. Špitalská, E., Boldišová, E., Štefanidesová, K., Kocianová, E., Majerčíková, Z., Tarageľová, V. R., Selyemová, D., Chvostáč, M., Derdáková, M., & Škultéty, Ľ. (2021). Pathogenic microorganisms in ticks removed from Slovakian residents over the years 2008–2018. Ticks and Tick-Borne Diseases, 12(2), 101626. https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2020.101626
  64. Tan, J. W., & Campbell, D. E. (2013). Insect allergy in children. Journal of Paediatrics and Child Health, 49(9). https://doi.org/10.1111/jpc.12178
  65. Taylor, B. W. P., Ratchford, A., Van Nunen, S., & Burns, B. (2019). Tick killing in situ before removal to prevent allergic and anaphylactic reactions in humans: Across-sectional study. Asia Pacific Allergy, 9(2), e15. https://doi.org/10.5415/apallergy.2019.9.e15
  66. Tracy, J. M. (2011). Insect Allergy. Mount Sinai Journal of Medicine: A Journal of Translational and Personalized Medicine, 78(5), 773–783. https://doi.org/10.1002/msj.20286
  67. Valenta, J. (2011). Co dělat při uštknutí zmijí obecnou. Interní medicína, 13(5).
  68. Vetter, R. S., Visscher, P. K., & Camazine, S. (1999). Mass Envenomations by Honey Bees and Wasps. Western Journal of Medicine, 170(4), 223–227.
  69. Warrell, D. A. (2010). Snake bite. The Lancet, 375(9708), 77–88.
  70. Zavadska, D., Anca, I., Andre, F., Bakir, M., Chlibek, R., Čižman, M., Ivaskeviciene, I., Mangarov, A., Mészner, Z., Pokorn, M., Prymula, R., Richter, D., Salman, N., Šimurka, P., Tamm, E., Tešović, G., Urbancikova, I., & Usonis, V. (2013). Recommendations for tick-borne encephalitis vaccination from the Central European Vaccination Awareness Group (CEV AG). Human Vaccines & Immunotherapeutics, 9(2), 362–374. https://doi.org/10.4161/hv.22766
  71. Zwach, I. (2009). Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Grada Publishing, 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3.

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.