Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu XXVI (chov sladkovodních polypovců)

Lubomír Hanel

Ročník 35 (2026), číslo 2 s. 35–49 vyšlo online 19. 8. 2026 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2026.2.3

Stáhnout PDF (2,5 MB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Ve vodách České republiky se z kmene žahavců (Cnidaria) vyskytují nezmaři (Hydroida) a medúzka sladkovodní, patřící do skupiny Limnomedusae (čeleď Olyndiidae). Nezmaři mají tělo radiálně souměrné, tvořené dvojvrstevnou láčkou a jediným přijímacím a současně vyvrhovacím otvorem, kolem něhož vyrůstají chapadlovitá ramena podle druhu v počtu 4–12 a také lišící se délkou. Vnitřní nedělená gastrovaskulární dutina zasahuje až do chapadel. U nezmarů (Hydra sp.) je medúzové stádium potlačeno, u medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii) se objevuje jak stádium polypa (se zakrnělými chapadly), tak i hydromedúzy. Pro obě skupiny je charakteristická přítomnost žahavých buněk (nematocyst) v povrchové vrstvě těla. Polypovci se živí drobnými korýši, jako jsou buchanky či perloočky, ale mohou zdolat i větší živočichy, a dokonce poškodit i rybí plůdek. Medúzka sladkovodní je odděleného pohlaví, stejně jako většina druhů nezmarů. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně pučením. Nezmaři jsou známí svou vysokou regenerační schopností. Článek přináší náměty na různá pozorování a experimenty s nezmary, zejména s ohledem na reakci na různé podněty a příjem potravy.

Klíčová slova

školní akvárium · sladkovodní polypovci · Hydrozoa · pozorování

Jak citovat

Hanel, L. (2026). Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu XXVI (chov sladkovodních polypovců). Biologie-Chemie-Zeměpis, 35(2), 35–49. https://doi.org/10.14712/25337556.2026.2.3

Literatura (69)

  1. Altincicek, B. (2009). The innate immunity in the cnidarian Hydra vulgaris. International Scholars Journals, 6: 106–113.
  2. Alzugaray, M. E., Gavazzi, M. V., Ronderos, J. R. (2021). Hydra as an animal model system in physiology. Physiological Mini Reviews, 14, 5: 45-53.
  3. Anonymus (V.Bšk). (1880). Sladkovodní medusy. Vesmír, 5: 59-60.
  4. Bell, G., Wolfe, L. M. (1985). Sexual and asexual reproduction in a natural population of Hydra pseudoligactis. Canadian Journal of Zoology, 63: 851-856. https://doi.org/10.1139/z85-126
  5. Burnett, A. L. (Ed.) (1973). Biology of hydra. Academic Press, New York and London.
  6. Bossert, P., Dunn, K. W. (1986). Regulation of intracellular algae by various strains of the symbiotic Hydra viridissima. Journal of Cell Science, 85, 1: 187-195. https://doi.org/10.1242/jcs.85.1.187
  7. Bossert, P., Galliot, B. (2012). How to use Hydra as a model system to teach biology in the classroom. International Journal of Developmental Biology, 56: 637-652. https://doi.org/10.1387/ijdb.123523pb
  8. Boulenger, C. L., Flower, W. U. (1928). The Regents Park Medusa Craspedacusta sowerbyi and its identity with C. (Microhydra) ryderi. Proceedings of the Zoological Society of London, 66, 1005-1015. https://doi.org/10.1111/j.1469-7998.1928.tb07179.x
  9. Buchar, J., Ducháč, V., Hůrka, K., Lellák, J. (1995). Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.
  10. Cambell, R. D. (1989). Taxonomy of the European Hydra (Cnidaria: Hydrozoa): a re-examination of its history with emphasis on the species H. vulgaris Pallas, H. attenuata Pallas and H. circumcincta Schulze. Zoological Journal of the Linnean Society, 95, 3: 219-244. https://doi.org/10.1111/j.1096-3642.1998.tb01992.x
  11. Cera, A., Cesarini, G., Spani, F. (2021). Hydra vulgaris assay as environmental assessment tool for ecotoxicology in freshwaters: a review. Marine & Freshwater Research, 72, 6: 745-753. https://doi.org/10.1071/MF20115
  12. Coleman, D. C. (1966). The laboratory population ecology of Kerona pediculus (O.F.M.) epizoic on hydra SPP. Ecology. https://doi.org/10.2307/1934258
  13. Deserti, M. I., Lorenzo-Morales, J., Acuña, F. H. (2023). Hydra-Amoeba system: a double infection with a lethal ending. Anais da Academia Brasileira de Ciências, 95, 1. https://doi.org/10.1590/0001-3765202320211025
  14. Deserti, M. I., Esquius, K. S., Escalante, A. H., Acuña, F. H. (2017). Trophic ecology and diet of Hydra vulgaris (Cnidaria; Hydrozoa). Animal Biology, 67, 287-300. https://doi.org/10.1163/15707563-00002537
  15. Destry, J., Cochran, K., Macias-Muñoz, A. (2025). The effect of temperature on asexual reproduction in Hydta vulgaris. microPublication Biology. https://doi.org/10.17912/micropub.biology.001508
  16. Dichtl, A. (1932). Nález medusy v Čechách. Příroda, 25, 10: 359.
  17. Donaldson, B., Harold, J., Meshaka, M., Yu, C., Davies, S. W., Wuitchik, D. (2020). Reproductive and regenerative performance of symbiotic Hydra viridissima under variable thermal conditions. Boston University. sites.bu.edu/davieslab/files/2021/12/Final_Draft_Manuscript_Hydra.pdf.
  18. Epp, L. G., Lytle, C. F. (1969). The influence of light on asexual reproduction in green and aposymbiotic hydra. Biology Bulletin, 137: 79-94. https://doi.org/10.2307/1539932
  19. Galliot, B. (2012). Hydra, a fruitful model system for 270 years. The International Journal of Developmental Biology, 56: 411-423. https://doi.org/10.1387/ijdb.120086bg
  20. Han, S., Taralova, E., Dupre, Ch., Yuste, R. (2018). Comprehensive machine learning analysis of Hydra behavior reveals a stable basal behavioral repertoire. eLIFE, 7: e32605. https://doi.org/10.7554/eLife.32605
  21. Habetha, M., Anton-Erxleben, F., Neumann, K., Bosch, T. C. G. (2003). The Hydra viridis/Chlorella symbiosis. Growth and sexual differentiation in polyps without symbionts. Zoology, 106, 2: 101-108. https://doi.org/10.1078/0944-2006-00104
  22. Hanel, L. (2017). Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve školním akváriu (I, pohyb živočichů). Biologie, chemie, zeměpis, 4: 38-51. https://doi.org/10.14712/25337556.2017.4.4
  23. Horsák, M. (2015). Suchozemské ploštěnky naší fauny. Živa, 6: 298-299.
  24. Chalkley, H. W., Park, H. D. (1947). Methods for Increasing the value of Hydra as material in teaching and research. Science, 105(2734): 553. https://doi.org/10.1126/science.105.2734.553.a
  25. Kaliszewicz, A. (2011). Interference of asexual and sexual reproduction in the green hydra. Ecological Research, 26:. https://doi.org/10.1007/s11284-010-0771-6
  26. Kanaya, H. J., Kobayakawa, Y., Itoh, T. Q. (2019). Hydra vulgaris exhibits day-night variation in behavior and gene expression levels. Zoological Lett, 2019 Mar 8, 5: 10. https://doi.org/10.1186/s40851-019-0127-1
  27. Kawaida, H., Shimizu, H., Fujisawa, T., Tachida, H., Kobayakawa, Y. (2010). Molecular phylogenetic study in genus Hydra. Kyushu University Institutional Repository, 25 pp. https://api.lib.kyushu-u.ac.jp/opac_download_ md/25995/2502_1250.pdf.
  28. Kawaida, H., Ohba, K., Koutake, Y., Shimizu, H., Tachida, H., Kobayakawa, Y. (2013). Symbiosis between hydra and chlorella: molecular phylogenetic analysis and experimental study provide insight into its origin and evolution. Molecular Phylogenetics and Evolution, 66, 3: 906-914. https://doi.org/10.1016/j.ympev.2012.11.018
  29. Kazubski, S. L. (1991). Morphological variation of the ciliate Trichodina pediculus Ehrenberg, 1838. I. Parasitising hydras. Acta Protozoologica, 30: 169-175.
  30. Kolčáková, N. (2023). Metodické přístupy ke studiu molekulárně biologického pozadí regeneračních schopností nezmarů. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno. 73 str.
  31. Kovačevič, G., Gračan, R., Gottstein, S. (2023). Ecotoxicological effects of sodium metasilicate of two Hydra species Hydra viridissima Pallas, 1755 and Hydra oligactis Pallas, 1766. Water, 15, 24: 4228. https://doi.org/10.3390/w15244228
  32. Kramp, P. L. (1951). Freshwater medusae in China. Proceedings of the Zoological Society of London, 120: 165-184. https://doi.org/10.1111/j.1096-3642.1950.tb01469.x
  33. Lellák, J., Kořínek, V., Fott, J., Kořínková, J., Punčochář, P. (1972). Biologie vodních živočichů. Skriptum. Univerzita Karlova, Fakulta přírodovědecká, SPN, 220 str.
  34. Loomis, W. F. (1953). The cultivation of Hydra under controlled conditions. Science. 117(3047): 565-566. https://doi.org/10.1126/science.117.3047.565
  35. Loomis, W. F. (1954). Environmental factors controlling growth in Hydra. Journal of Experimental Zoology, 126(2): 223-234. https://doi.org/10.1002/jez.1401260205
  36. Loomis, W. F. (1959). The sex gas of hydra. Scientific American, 200: 145-156. https://doi.org/10.1038/scientificamerican0459-145
  37. Loomis, W. F., Lenhoff, H. M. (1956). Growth and sexual differentiation of hydra in mass culture. Journal of Experimental Zoology, 132, 3: 555-573. https://doi.org/10.1002/jez.1401320309
  38. Marshall, E. (1923). Observations upon the behaviour and structure of Hydra. Journal of Cell Science, 2-67(268): 593616. https://doi.org/10.1242/jcs.s2-67.268.593
  39. Martínez, D. E., Iñiguez, A. R., Percell, K. M., Willner, J. B., Signorovitch, J., Campbell, R. D. (2010). Phylogeny and biogeography of Hydra (Cnidaria: Hydridae) using mitochondrial and nuclear DNA sequences. Phylogenetics and Evolution, 57: 403-410. https://doi.org/10.1016/j.ympev.2010.06.016
  40. Massaro, F. C., Rocha, O. (2008). Development and population growth of Hydra viridissima Pallas, 1766 (Cnidaria, Hydrozoa) in the laboratory. Brazilian Journal of Biology, 68, 2: 379-383. https://doi.org/10.1590/S1519-69842008000200020
  41. McAlice, J. (2023). Being Hydra. inContext, spring, 49: 14-18.
  42. Miller, D. E. (1936). Alimnological study of Pelmatohydra with special reference to their quantitative seasonal distribution. Transactions of the American Microscopical Society, 55: 123-193. https://doi.org/10.2307/3222610
  43. Mlíkovský, J., Stýblo, P. (Eds.) (2006). Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP, Praha, 496 str.
  44. Nanieva, A. V., Pelishenko, A. V., Kovalenko, V. F. a kol. (2019). Hydra Attenuata, a model system for determining the acute lethal and chronic toxicity of drinking and natural waters and aqueous solutions of chemicals. Journal of Water Chemistry and Technology, 41: 329-333. https://doi.org/10.3103/S1063455X19050102
  45. Park, H. D., Mecca, C. E., Ortmeyer, A. B. (1964). Carbon dioxide tension and sexual differentiation in hydra. Biological Bulletin, 126: 121-132. https://doi.org/10.2307/1539422
  46. Peebles, F. (1896). Experimental studies on hydra. Archiv für Entwickelungsmechanik, 5: 794-819. https://doi.org/10.1007/BF02161960
  47. Petrusek, A. (2015). Medúzka sladkovodní: rosolovitý návštěvník z Číny. Živa, 5: 525-226.
  48. Rice, N. E. (1960). Hydramoeba hydroxena (Entz), a parasite on the fresh-water medusa, Craspedacusta sowerbii Lankester, and its pathogenicity for Hydra cauliculata Hyman. Journal of Protozoology. https://doi.org/10.1111/j.1550-7408.1960.tb00723.x
  49. Rosa, M. E., Bradács, F., Tökölyi, J. (2015). Response of green hydra (Hydra viridissima) to variability and directional changes in food availabilty. Biologia, 70, 10: 1366-1375. https://doi.org/10.1515/biolog-2015-0161
  50. Sato, A., Sekiguchi, M., Nakada, K., Yoshii, T., Itoh, T. Q. (2025). Effect of temperature cycles on the sleep-like state in Hydra vulgaris. Zoological Letters. https://doi.org/10.1186/s40851-025-00248-1
  51. Sedlák, E. (2003). Zoologie bezobratlých. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno, 337 str.
  52. Schroeder, A., Callaghan, W. M. (1981). Thermal tolerance and acclimation of two species of Hydra. Limnology and Oceanography, 26, 4: 690-496. https://doi.org/10.4319/lo.1981.26.4.0690
  53. Schulze, P. (1914). Bestimmungstabelle der deutschen Hydraarten. Vorläufige Mitteilung. – Sitzungsberichte der Gesellschaft naturforschender Freunde zu Berlin, 9: 395-398.
  54. Schuchert, P., Choong, H., Galea, H., Hoeksema, B., Lindsay, D., Manko, M., Pica, D. (2025). World Hydrozoa Database. Hydra Linnaeus, 1758. Accessed through: Land J. van der (ed). (2008) UNESCO-IOC Register of Marine Organisms (URMO) at: https://www.marinespecies.org/urmo//aphia.php/aphia.php?p=taxdetails&id=267491 on.
  55. Schulze, P. (1917). Neue Beiträge zu einer Monographie der Gattung Hydra. Archiv für Biontologie, 4, 39-119.
  56. Slobodkin, L. B., Bossert, P. E. (2001). Cnidaria. In: Thorp, J. H., Covich, A. P. (Eds.), Ecology and classification of North American freshwater invertebrates. Academic Press, 135-154. https://doi.org/10.1016/B978-012690647-9/50006-5
  57. Stiven, A. E. (1983). Experimental methods for epizootilogical research with Hydras. In: Lenhoff, H. M. (Ed.), Hydra: Research Methods. Springer, Boston, MA. https://doi.org/10.1007/978-1-4757-0596-6_60
  58. Sugiyama, T., Fujisawa, T. (1979). Genetic analysis of developmental mechanisms in Hydra VII. Statistical analyses of developmental-morphological characters and cellular compositions. Development, Growth and Difference, 21, 4:. https://doi.org/10.1111/j.1440-169X.1979.00361.x
  59. Sumner, P. (2016). First record of Hydra oxycnida Schulze, 1914 (Cnidaria: Hydrozoa) for the British Isles. The Glasgow Naturalist (online 2016), 26, 3. https://www.glasgownaturalhistory.org.uk/gn26_3/Hydra_oxycnida_Sumner. pdf.
  60. Šedivý, J. (2007). Vertikální migrace medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii) ve stratifikované nádrži. Magisterská práce. Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK, Praha.
  61. Taddei-Ferretti, C., Musio, C., Santillo, S. a kol. (2004). The photobiology of Hydra‘s periodic activity. Hydrobiologia, 530: 129-134. https://doi.org/10.1007/s10750-004-2680-6
  62. Technau, U., Cramer von Laue, C., Rentzsch, F., Luft, S., Hobmayer, B., Bode, H. R., Holstein, T. W. (2000). Parameters of self-organization in Hydra aggregates. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 97(22): 12127-12131. https://doi.org/10.1073/pnas.97.22.12127
  63. Tökölyi, J., Bradács, F., Hóka, N., Kozma, N., Miklós, M., Mucza, O., Lénárt, K., Ösz, Z., Sebestyén, F., Barta, Z. (2016). Effects of food availability on asexual reproduction and stress tolerance along the fast-slow life history continuum in freshwater hydra (Cnidaria: Hydrozoa). Hydrobiologia, 766, 121-133. https://doi.org/10.1007/s10750-015-2449-0
  64. Tripole, S., Vallania, E. A., Corigliano, M. C. (2008). Benthic macroinvertebrate tolerance to water acidity in the Grande river sub-basin (San Luis, Argentina). Limnetica, 27, 1: 29-38. https://doi.org/10.23818/limn.27.03
  65. Tzouanas, N., Kim, S., Badhiwala, K. N., Avants B. W., Jacob T. (2021). Robinson Hydra vulgaris shows stable responses to thermal stimulation despite large changes in the number of neurons. iScience, 24, 6, 102490. https://doi.org/10.1016/j.isci.2021.102490
  66. Van Damme, K., Dumont, H. J. (2007). Limb morphology of the carnivorous anomopods Anchistropus emarginatus Sars, 1862 and Pseudochydorus globosus (Baird, 1843) (Crustacea: Branchiopoda: Anomopoda). International Journal of Limnology, 43, 4: 271-284. https://doi.org/10.1051/limn:2007005
  67. Vogg, M. C, Galliot, B., Tsiairis, C. D. (2019). Model systems for regeneration: Hydra. Development, 146(21): devl77212. https://doi.org/10.1242/dev.177212
  68. Werner, B. (1984). 4. Stamm Cnidaria, Nesseltiere. In: Gruner, H. E. (Ed.), Wirbellose Tiere, pp. 10-305. Gustav Fischer, Stuttgart.
  69. Winata, K., Zhu, J. A., Hanselman, K. M., Zerbe, E., Langguth, J., Folino-Rorem, N., Cartwright, P. (2024). Life cycle transitions in the freshwater Jellyfish Craspedacusta sowerbii. Biology, 13: 1069. https://doi.org/10.3390/biology13121069

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.