článek

Náměty na pokusy a pozorování vodních živočichů ve Školním akváriu (I. pohyb živočichů)

Lubomír Hanel

informace

ročník: 26
rok: 2017
číslo: 4
plný text: PDF

datum elektronické publikace: 31. 12. 2017
DOI: 10.14712/25337556.2017.4.4
ISSN (elektronická verze): 2533-7556

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.

abstrakt

Příspěvek přináší návody na několik snadně proveditelných pozorování a pokusů s původními i exotickými bezobratlými živočichy a obratlovci, kteří mohou být chováni ve školním sladkovodním akváriu. První část je zaměřena na různé druhy pohybu. U ploštěnek (např. Dendrocoelum lacteum) rozlišujeme dva druhy pohybu: pohyb brvami a plazivý (svalová aktivita). Sladkovodní plži jako plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) se také mohou plazit po spodní straně hladinové blanky. Jsou nadlehčováni vzduchem v plicní dutině (jde o plže dýchající vzdušný kyslík) a povrchové napětí vody spolu s jejich hlenovou páskou dostačují k tomu, aby unesli váhu plže. Pohyb plovatky je doprovázen rytmickými pohyby schránky způsobenými stahy kolumelárních svalů. U některých druhů sladkovodních mlžů (např. Pseudanodonta complanata, Sinanodonta woodiana) je znám speciální druh pohybu. Vsunou nohu do substrátu na dně a poté do ní napumpují hemolymfu, takže slouží jako kotva, ke které může mlž přitáhnout tělo a lasturu. Raketový pohyb larev šídel (např. Aeshna, Libellula) je docílen rychlým vypuzení vody z anální dýchací dutiny. Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) se pohybuje díky pulsování klobouku, kterým vystřikuje vodu. Některé larvy (např. šídla, vážky, chrostíci) i někteří dospělci (splešťule, jehlanka) hmyzu mohou kráčet po substrátu či po vodních rostlinách. Nezmaři (např. Hydra oligactis) se při hledání potravy pohybují hned několika způsoby. Mohou se chapadly, s pomocí nematocyst, přichytit substrátu, poté uvolnit nožní terč a následně se jím přichytit blíže k chapadlům. Tento proces je následně opakován. Pijavky se po substrátu pohybují pomocí svých dvou přísavek. Přichytí se hlavovou přísavkou a přitáhnou tělo co nejvíce dopředu, poté se zadní přísavkou přichytí těsně za hlavovou. Kromě toho mohou pijavky také plavat vlnivým pohybem. Larvy komárů plavou trhavými pohyby celého těla. Plavání kroutivými pohyby je typické pro sladkovodní žížalici pestrou Lumbriculus variegatus. Ploštice bruslařka se pohybují po hladině vody klouzavým pohybem za pomoci ochlupených končetin pokrytých voskem. Většina korýšů, jako krevety, se většinou pohybuje díky plovacím končetinám, případně díky přeměněným kráčivým končetinám, jako někteří krabi. Další korýši, perloočky, plavou díky pohybu tykadel, antén; beruška vodní (Asellus aquaticus) se pohybuje chůzí. Vodní hmyz může plavat pomocí všech tří párů končetin, jako např. klešťanka (Corixa sp.) či potápník (Dytiscus sp.). Ryby plavou díky undulaci do stran, nebo pomocí pohybu ploutví. Plavání žab připomíná plavecký styl prsa. Přitáhnou zadní nohy k tělu, poté je prudce vystřelí dozadu a tím jsou vymrštěny vpřed. Přední nohy mohou být přiloženy podél těla, aby bylo dosaženo hydrodynamického tvaru, např. u skokana hnědého (Rana temporaria), nebo namířeny dopředu jako u africké drápatky (Xenopus laevis).


klíčová slova

školní akvárium, ekologická a etologická pozorování, vodní bezobratlí a obratlovci, pohyb živočichů

plný text (PDF )

PDF

Reference

Caponigro M.A. & Eriksen C.H. (1976). Surface film locomotion by the water strider, Gerris remigis Say. The American Midland Naturalist, 95, 2: 268-278.

Dobrowolsi K.A. (1971). Jak živočichové plavou. Knižnice všeobecného vzdělání – Maják. 256 s.

Domenici P. & Kapoor B.G. (eds.) (2010). Fish locomotion: an Eco- ethological Perspective. CRC Press, 549 s.

Drahotušský Z. & Novák J. (2000). Akvaristika. Jota, 304 s.

Drewes Ch.D. (1999). Helical swimming and body reversal behaviors in Lumbriculus variegatus (Annelida: Clitellata: Lumbriculidae). Hydrobiologica, 406: 263-269. https://doi.org/10.1023/A:1003784100638

DUSIL V. (1957). Chov potápníka vroubeného. Živa, 1: 30.

Frank S. (2013). Akvaristika. 100+1 záludných otázek. Aventinum, Praha, 200 s.

Gazzola M., Argentina M. & Mahadevan L. (2014). Scaling macroscopic aquatic locomotion. Nature Physics, Letters, Published online 14.December 2014, 4 s. https://doi.org/10.1038/nphys3078

Hanel L. (2001). Akvaristika. Biologie a chov vodních živočichů. I. Obecná část. Skriptum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 228 s.

Hanel L. & Lišková E. (2003). Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 76 s.

Hanel L. (2004). Akvaristika. Biologie a chov vodních živočichů. II. Speciální část. Skriptum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 260 s.

Heráň I. (1982). Díváme se na zvířata. Panorama, Praha, 216 s.

Hofmann J. & Novák J. (1996). Akvaristika. X-Egem Nova, Praha, 197 s.

Hofmann J. & Novák J. (1998). Velký atlas akvarijních ryb. Brázda, Praha, 364 s.

Hofmann J. & Novák J. (1999). Akvárium sladkovodní a mořské – praktické návody k založení a ošetřování. Brázda, Praha, 204 s.

Hu L.D., Chan B. & Bush J.W. (2003). The hydrodynamics of water strider locomotion. Nature, 424: 663-666. https://doi.org/10.1038/nature01793

Hu D.L. & Bush J.W. M. (2010). The hydrodynamics of water-walking arthropods. Journal of Fluid Mechanics, 644: 5–33. https://doi.org/10.1017/S0022112009992205

Javorek V. (1978). Kapesní atlas ploštic a křísů. SPN Praha, 400 s.

Lellák J. et al. (1972). Biologie vodních živočichů, Skriptum přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 218 s.

Nachtigall W. (1974). Chapter 6, Locomotion: Mechanics and Hydrodynamics of swimming in aquatic insects, 382-395. In: Rockstein M. (1974). The physiology of Insecta. Vol. 3, Academic Press, New York, London, 536 s.

Nauwelaerts S., Stamhuis E.J. & Aerts P. (2005). Propulsive force calculations in swimming frogs I. A momentum–impulse approach. Journal of Experimental Biology, 208: 1435-1443. https://doi.org/10.1242/jeb.01509

Novák J. (1983). Vodní brouci v akváriu. Akvárium terárium, 3:16.

Patoka J. (2010). Krevety sladkovodní. Robi maus, 72 s.

Stamhuis E.J. & Nauwelaerts S. (2005). Propulsive force calculations in swimming frogs II. Aplication of vortex ring model to DPIV data. Journal of Experimental Biology, 208: 1445-1451. https://doi.org/10.1242/jeb.01530

Strickman D. (1989). Biosystematics of larval movement of Central American mosquitoes and its use in field identification. Journal of the American Mosquito Control Association, 5, 2: 208-218.

Taylor G., Triantafyllou M.S. & Tropea C. (eds.) (2010). Animal locomotion. Springer-Verlag Berlin Heidelberg 443 s. https://doi.org/10.1007/978-3-642-11633-9

Videler J.J. & Wardle C.S. (1991). Fish swimming stride by stride: speed limits and endurance. Reviews in Biology and Fisheries, 1: 23-40. https://doi.org/10.1007/BF00042660

Vogel S. (2008). Modes and scaling in aquatic locomotion. Integrative and Comparative Biology, 48, 6: 702-712. https://doi.org/10.1093/icb/icn014

Yeo K.B., Teo K.T.K. & Loong W.W. (2014). Brief development of underwater autonomous biomimetic fish. Journal of Applied Sciences, 14, 23: 3202-3210. https://doi.org/10.3923/jas.2014.3202.3210

ZipPe F.X.M. & Krejčí J. (1861). Přírodopis pro nižší reálné školy. Praha.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací