článek Fluorescenční mikroskop ve výuce biologie a vliv na znalosti žáků
Jana Míková, Vanda Janštová
informace
rok: 2018
číslo: 1
plný text: PDF
elektronická příloha
datum elektronické publikace: 1. 4. 2018
DOI: 10.14712/25337556.2018.1.1
ISSN (elektronická verze): 2533-7556
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
abstrakt
Atraktivita výuky přírodovědných předmětů včetně přírodopisu a biologie je tématem diskutovaným bez nadsázky desetiletí. Generace učitelů i didaktiků řeší, jak žáky zaujmout pro krásy přírody a přírodních věd, potažmo je motivovat ke studiu biologie, rozšířit jejich znalosti a zlepšit jejich postoje k daným předmětům a oborům. Zajímalo nás, jaký vliv na znalosti žáků má využití neobvyklé pomůcky, konkrétně fluorescenčního mikroskopu ve výuce biologie ve srovnání s využitím mikrofotografií z daného mikroskopu. Výzkumu se zúčastnilo 102 žáků ze čtyř tříd prvních ročníků gymnázia, byla analyzována data od 69 žáků. Žáci absolvovali znalostní pre-test, post-test a opožděný post-test. V průběhu výuky všichni žáci připravovali dočasné preparáty a používali světelné mikroskopy. Dále byli rozděleni na dvě skupiny, jedna pracovala s fluorescenčním mikroskopem a druhá s mikrofotografiemi pořízenými daným fluorescenčním mikroskopem. Výsledky ukázaly, že způsob výuky (s fluorescenčním mikroskopem či s mikrofotografiemi) neměl na znalosti žáků po dvou týdnech vliv, všichni žáci získali nové znalosti. Rozdíl se ale ukázal ve výsledcích opožděného post-testu. Žáci, kteří pracovali s fluorescenčním mikroskopem, měli i po dalších šesti týdnech signifikantně větší znalosti ve srovnání s pre-testem. Využití fluorescenčního mikroskopu tedy podpořilo fixaci učiva více než využití mikrofotografií. Pečlivost žáků hodnocená na základě vyplněných pracovních protokolů korelovala s výsledkem žáků v post-testu, nikoliv už v opožděném post-testu. Odkazy na on-line fotogalerii použitých mikrofotografií a další vzniklé výukové materiály jsou součástí příspěvku.
klíčová slova
mikroskopie, mikroskopování, praktické cvičení
plný text (PDF )
Reference
Bukáčková, A. (2016). Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Bukáčková, A., & Janštová, V. (2016). Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin. In Trendy v didaktice biologie, sborník abstraktů (Roč. 2). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Çimer, A. (2012). What makes biology learning difficult and effective: Students’ views. Educational Research and Reviews, 7(3), 61–71.
Dee, F. R. (2009). Virtual microscopy in pathology education. Human Pathology, 40(8), 1112–1121. https://doi.org/10.1016/j.humpath.2009.04.010
Fančovičová, J. (2016). Effect of Practical Activities with Living Organisms to Reduce Disgust of animals. In Trendy v didaktice biologie, sborník abstraktů (Roč. 2, s. 42). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Fernandes, E. V. (2004). Učení a jeho problémy: mozek, emoce, mysl a činnost.
Fónyad, L., Gerely, L., Cserneky, M., Molnár, B., & Matolcsy, A. (2010). Shifting gears higher-digital slides in graduate education-4 years experience at Semmelweis University. Diagnostic pathology, 5(1), 73.
Harris, T., Leaven, T., Heidger, P., Kreiter, C., Duncan, J., & Dick, F. (2001). Comparison of a virtual microscope laboratory to a regular microscope laboratory for teaching histology. The Anatomical Record, 265(1), 10–14. https://doi.org/10.1002/ar.1036
Hunt, J. (2007). ICT-mediated science inquiry: the Remote Access Microscopy Project (RAMP). Australian Educational Computing, 22(1), 26–33.
Jäkel, L. (2011). Working with the microscope as a problem solving process. In E-Book Proceedings of the ESERA 2011 Conference: Science learning and Citizenship. Part: Pre-service science teacher education (s. poster). Lyon.
Jančaříková, K. (2017). Modely v didaktice biologie. Biologie-Chemie-Zeměpis, 26(1). https://doi.org/10.14712/25337556.2017.1.1
Janštová, V. (2015). What is actually taught in high school biology practical courses. In ICERI2015 Proceedings (Roč. 8, s. 1501–1507). Seville, Spain.
Janštová, V., & Jáč, M. (2014a). Modelování ve výuce biologie (1) aneb jak žákům přiblížit některé biologické jevy. Biologie Chemie Zeměpis, 23(2), 61–65.
Janštová, V., & Jáč, M. (2014b). Modelování ve výuce biologie (2) aneb jak žákům přiblížit některé biologické jevy. Biologie Chemie Zeměpis, 23(3), 111–116.
Janštová, V., & Pavlasová, L. (2016). Bioinformatics at grammar schools, view of pre-service teachers. In Project-based Education in Science Education (Roč. 13, s. 77–80). Praha: Charles University in Prague, Faculty of Education. Získáno z http://pages.pedf.cuni.cz/pvch/files/2016/02/proceedings_2015.pdf
Kumar, D., Singanamala, H., Achuthan, K., Srivastava, S., Nair, B., & Diwakar, S. (2014). Implementing a Remote-Triggered Light Microscope: Enabling Lab Access via VALUE Virtual labs. In Proceedings of the 2014 International Conference on Interdisciplinary Advances in Applied Computing (s. 49). ACM. Získáno z http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2660963
McHale, J. L., & Seybold, P. G. (1976). Luminescence experiment using adsorbed dyes. Journal of Chemical Education, 53(10), 654. https://doi.org/10.1021/ed053p654
Merk, M., Knuechel, R., & Perez-Bouza, A. (2010). Web-based virtual microscopy at the RWTH Aachen University: Didactic concept, methods and analysis of acceptance by the students. Annals of Anatomy - Anatomischer Anzeiger, 192(6), 383–387. https://doi.org/10.1016/j.aanat.2010.01.008
Odcházelová, T. (2014). Role multimédií ve výuce přírodních věd. Scientia in educatione, 5(2), 2–12.
O’Hara, P. B., St. Peter, W., & Engelson, C. (2005). Turning on the Light: Lessons from Luminescence. Journal of Chemical Education, 82(1), 49. https://doi.org/10.1021/ed082p49
Randler, C., & Bogner, F. X. (2006). Cognitive achievements in identification skills. Journal of Biological Education, 40(4), 161–165. https://doi.org/10.1080/00219266.2006.9656038
Scoville, S. A., & Buskirk, T. D. (2007). Traditional and virtual microscopy compared experimentally in a classroom setting. Clinical Anatomy, 20(5), 565–570. https://doi.org/10.1002/ca.20440
Triola, M. M., & Holloway, W. J. (2011). Enhanced virtual microscopy for collaborative education. BMC Medical Education, 11, 4. https://doi.org/10.1186/1472-6920-11-4
Vlaardingerbroek, B., Taylor, N., Bale, C., & Kennedy, J. (2017). Linking the experiential, affective and cognitive domains in biology education: a case study – microscopy. Journal of Biological Education, 51(2), 144–150. https://doi.org/10.1080/00219266.2016.1177574
Vohra, C. F. (2000). Changing trends in biology education. In BioEd International Symposium on Biology Education, UNESCO and IUBS (s. 15–18). Získáno z http://intl.concord.org/cbe/trends.html
Wood, L., & Gebhardt, P. (2013). Bioinformatics Goes to School—New Avenues for Teaching Contemporary Biology. PLoS Comput Biol, 9(6), e1003089. https://doi.org/10.1371/journal.pcbi.1003089
Younès, T. (2000). Biological Education: Challenges of the 21st Century. Biology International, 39, 8–13.