Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

Jírovec maďal ve výuce – reprodukční orgány

Petr Novotný, Vanda Janštová

Ročník 28 (2019), číslo 3 s. 2–14 vyšlo online 30. 9. 2019 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2019.3.1

Stáhnout PDF (4,0 MB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Tento příspěvek je věnován jírovci maďalu jako vhodnému modelovému organismu pro výuku botaniky na všech stupních našich škol. Jírovec je díky obecnému rozšíření, velkým a nápadným orgánům doslova predisponován k didaktizaci ve výuce botaniky. Protože můžeme s jistotou předpokládat, že je žákům obecně známý, umožňuje snadné propojení výuky a jejich předchozích znalostí a zkušeností. Příspěvek se soustředí zejména na ty morfologicko-anatomické vlastnosti, které mohou posloužit pro demonstraci výukových témat a které jsou nápadné či typicky vyvinuté – nejprve představuje původ stromu (geografický i etymologický), poté je věnován vegetativním a závěrem reprodukčním orgánům. Část představuje také parazita klíněnku jírovcovou. Podává popis všech aspektů a širších souvislostí, které mohou být ve školní výuce přínosné; nesnaží se je prezentovat formou návrhu projektu či ucelených aktivit, spíše by měl inspirovat a podnítit k laboratorní a terénní práci v hodinách biologie. Věříme, že vyučující si sami vyberou aktivity, které jsou vhodné právě pro jejich výuku. Vedle botanického obsahu přináší také souvislosti k výuce mikrobiologie či chemie; usnadňuje tak využití mezioborových témat jak v rámci biologie, tak v rámci přírodních věd. Článek je rozdělen do dvou navazujících dílů, tento, závěrečný, je věnován generativním orgánům.

Klíčová slova

modelový organismus · anatomie · rostliny · morfologie · Aesculus hippocastanum · exkurze · výuka botaniky · pokus

Jak citovat

Novotný, P., & Janštová, V. (2019). Jírovec maďal ve výuce – reprodukční orgány. Biologie-Chemie-Zeměpis, 28(3), 2–14. https://doi.org/10.14712/25337556.2019.3.1

Literatura (27)

  1. Benedix, E. H., Fukarek, F., & Danert, S. (1973). Urania Pflanzenreich in 3 Bänden. Bd. 3: Höhere Pflanzen. Leipzig: Urania.
  2. Calic, D., & Radojevic, L. (2017). Horse chestnut pollen quality. Genetika, 49(1), 105–115. https://doi.org/10.2298/GENSR1701105C
  3. Durka, W. (2002). Blüten-und Reproduktionsbiologie. BIOLFLOR – eine Datenbank zu biologisch-ökologischen Merkmalen der Gefässpflanzen in Deutschland. Schriftenreihe für Vegetationskunde, 38, 133–175.
  4. Horáček, P. (2007). Encyklopedie listnatých stromů a keřů (Vyd. 1). Brno: Computer Press.
  5. Horáková, I. (1993). Morfologicko-ekologická studie květenství a květu druhu Aesculus hippocastanum L. (Diplomová práce). Univerzita Karlova v Praze, Praha.
  6. Chwil, M., Weryszko-Chmielewska, E., Sulborska, A., & Michonska, M. (2013). Micromorphology of trichomes in the flowers of the horse chestnut Aesculus hippocastanum L. Acta Agrobotanica, 66(4). https://doi.org/10.5586/aa.2013.050
  7. Jakub, J. (2018). SBĚR KAŠTANŮ A ŽALUDŮ | Oficiální webové stránky NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Získáno 8. říjen 2018, z http://www.npcs.cz/sberkastanuazaludu
  8. Klotz, S., Kühn, I., Durka, W., & Briemle, G. (2002). BIOLFLOR: Eine Datenbank mit biologisch-ökologischen Merkmalen zur Flora von Deutschland (Roč. 38). Bundesamt für Naturschutz Bonn.
  9. Krahulcová, A., Trávníček, P., Krahulec, F., & Rejmánek, M. (2017). Small genomes and large seeds: chromosome numbers, genome size and seed mass in diploid Aesculus species (Sapindaceae). Annals of Botany, 119(6), 957–964. https://doi.org/10.1093/aob/mcw261
  10. Lunau, K. (1996). Unidirectionality of floral colour changes. Plant Systematics and Evolution, 200(1–2), 125–140. https://doi.org/10.1007/BF00984753
  11. Macior, L. W. (1978). Pollination Ecology of Vernal Angiosperms. Oikos, 30(3), 452–460. https://doi.org/10.2307/3543340
  12. McMillan Browse, P. (1982). Propagation of the Hardy Horse Chestnuts and Buckeyes. The Plantsman, (4), 150–164.
  13. Missouri Botanical Garden. (2015). Aesculus hippocastanum „Baumannii" – Plant Finder. Získáno 14. září 2018, z http://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?taxonid=243485&isprofile=0&;
  14. Nefronus. (2018a). English: floral diagram of Aesculus hippocastanum. Získáno z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aesculus_hippocastanum_floral_diagram_colored.svg
  15. Nefronus. (2018b). English: stamens in the flower of Aesculus hippocastanum: left – young, right – older flower. Získáno z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aesculus_hippocastanum_stamens.svg
  16. Percival, M. S. (1955). The presentation of pollen in certain angoi-sperms and its collection by Apis mellifera. New Phytologist, 54(3), 353–368. https://doi.org/10.1111/j.1469-8137.1955.tb06192.x
  17. Radojevic, L., Marinkovic, N., & Jervremovic, S. (2000). Influence of the sex of flowers on androgenesis in Aesculus hippocastanum L. anther culture. In Vitro Cellular & Developmental Biology-Plant, 36(6), 464–469. https://doi.org/10.1007/s11627-000-0083-6
  18. Reddi, C. S., & Bai, G. M. (1984). Butterflies and pollination biology. Proceedings: Animal Sciences, 93(4), 391–396. https://doi.org/10.1007/BF03186258
  19. Rizzi‐Longo, L., Pizzulin‐Sauli, M., Stravisi, F., & Ganis, P. (2007). Airborne pollen calendar for Trieste (Italy), 1990–2004. Grana, 46(2), 98–109. https://doi.org/10.1080/00173130701302826
  20. Ronse De Craene, L. P. (2010). Floral diagrams: an aid to understanding flower morphology and evolution (1st publ.). New York: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511806711
  21. Skalická, A. (1997). Květena ČR, díl 5. (B. Slavík, Ed.). Praha: Academia.
  22. Slavíková, Z., & Svobodová, D. (1976). Stavba květu a průběh kvetení u jírovce obecného – Aesculus hippocastanum L. Živa, 24(3), 93–94.
  23. van der Pijl, L. (1957). On the arilloids of Nephelium, Euphoria, Litchi and Aesculus, and the seeds of Sapindaceae in general. Acta botanica neerlandica, 6(5), 618–641. https://doi.org/10.1111/j.1438-8677.1957.tb00601.x
  24. Weryszko-Chmielewska, E., & Chwil, M. (2017). Structure of floral nectaries in Aesculus hippocastanum L. Acta Botanica Croatica, 76(1), 41–48. https://doi.org/10.1515/botcro-2016-0049
  25. Weryszko-Chmielewska, E., Tietze, M., & Michonska, M. (2012). Ecological features of the flowers of Aesculus hippocastanum L. and characteristics of Aesculus L. pollen seasons under the conditions of central-eastern Poland. Acta agrobotanica, 65(4). https://doi.org/10.5586/aa.2012.022
  26. Wright, D. (1985). Aesculus in the Garden. The Plantsman, (6), 228–247.
  27. www.pladias.cz. (2018). Pladias. Databáze české flóry a vegetace. Získáno z http://pladias.ibot.cas.cz/taxon/data/Aesculus%20hippocastanum

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.