NÁMĚTY NA POKUSY A POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ VE ŠKOLNÍM AKVÁRIU XV (CHOV MLŽŮ, BIVALVIA)
Mlži jsou třídou mořských a sladkovodních měkkýšů, kteří mají bočně stlačená těla uzavřená schránkou sestávající ze dvou kloubových částí. Většina z nich jsou filtrátory. Jejich žábry jsou specializované orgány pro zachytávání drobných organických částic a dýchání. Většina mlžů se zahrabává do sedimentu, kde je relativně v bezpečí před predací. Lastury mlže jsou z uhličitanu vápenatého. Jsou spojeny dohromady pružným vazem, který obvykle ve spojení s do sebe zapadajícími „zuby“ či „lištami“ tvoří zámek. Toto uspořádání umožňuje otevření a zavření pláště, aniž by se obě poloviny oddělily. Mlži jsou již dlouho součástí potravy člověka. Několik druhů je využíváno k produkci pravých přírodních perel. Lastury mlžů se používají při řemeslné výrobě, výrobě šperků a knoflíků. Mlži se používají také jako bioindikátory čistoty vody. V článku jsou uvedeny návody na chov vybraných druhů mlžů a náměty na pokusy a pozorování ve školním akváriu.
školní akvárium, mlži, chov, pozorování, experimenty
Abele D., Strahl J., Brey T., Philipp E. E. R. 2008: Imperceptible senescence: Ageing in the ocean quahog Arctica islandica. Free Radical Research, 42, 5: 474–480. https://doi.org/10.1080/10715760802108849
Ackermann J. D. 1999: Effect of velocity on the filter feeding of dreissenid mussels (Dreissena polymorpha and Dreissena bugensis): implications for trophic dynamics. Canadian Journal of Fisheries and Aquatic Sciences, 56: 1551–1561. https://doi.org/10.1139/f99-079
Akiyama Y. B., Iwakuma T. 2009: Growth parameters of endangered freshwater pearl mussel (Margaritifera laevis, Unionoida). Fundamental and Applied Limnology, 175: 295–305. https://doi.org/10.1127/1863-9135/2009/0175-0295
Baker S. M., Levington J. S., Ward J. E. 2000: Particle Transport in the Zebra Mussel, Dreissena polymorpha (Pallas). Biological Bulletin, 199: 116–125. https://doi.org/10.2307/1542871
Bauer G., Vogel C. 1987: The parasitic stage of the freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera L.) I. Host response to Glochidiosis. Archiv für Hydrobiologie, 76, 4, 393–402.
Beran L. 1998: Vodní měkkýši ČR. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 17, 113 str.
Beran L. 2002: Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. Sborník Přírodovědného Klubu, Uherské Hradiště, Suppl. 10, 258 str.
Beran L. 2013: Současný stav invaze a neobvyklá lokalita korbikuly asijské. Živa, 1: 25.
Beran L. 2013: Je škeblička plochá skutečně vzácný druh? Z Červené knihy našich měkkýšů. Živa, 3: 121–122.
Beran L. 2017: Nepůvodní druhy vodních měkkýšů v ČR. Fórum ochrany přírody, 3: 31–34.
Beran L. 2018: Slávička mnohotvárná – náš nejstarší přistěhovalec mezi mlži. Živa, 5: 255–256.
Beran L., Juřičková L., Horsák M. 2017: Mollusca (měkkýši). In: Hejda R., Farkač J., Chobot T. (eds): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí. Příroda, Praha, 36, 71–76.
Bierbaum R. M., Ferson F. 1986: Do symbiotic pea crabs decrease growth rate in mussels? Biological Bulletin, 170: 51–61. https://doi.org/10.2307/1541380
Blažek R. 2008: Výskyt a distribuce mnohobuněčných parazitů ve společenstvech hostitelských ryb. Dizertační práce.
Blažek R., Gelnar M. 2006: Temporal and spatial distribution of glochidial larval stages of European unionid mussels (Mollusca: Unionidae) on host fishes. Folia Parasitologica, 53, 98–106. https://doi.org/10.14411/fp.2006.013
Brix L. 2013: New record: World´s oldest animal is 507 year old. Science Nordic. http://sciencenordic.com/new-record-world’s-oldest-animal-507-years-old
Cummings K. S., Graf D. L. 2015: Chapter 19 - Class Bivalvia1, 423–506. In: Thorp J. H., Rogers D. Ch. (eds.): Thorp and Covich's Freshwater Invertebrates (Fourth Edition), Academic Press, Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-385026-3.00019-X
Čech M. 2007: Srovnání věkového a velikostního složení populace uhynulých mlžů, škeble říční a velevruba malířského, na Chotýšance v roce 1999 a 2003. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 44–47: 95–105.
Douda K. 2018: Škeblice asijská – černý pasažér mezi jinak ohroženými mlži. Živa, 5: 254–255.
Ellis S., Haws M. 1999: Producing pearls using the black-lip pearl oyster (Pinctada margaritifera). Aquafarmer Information Sheet, Center for Tropical and Subtropical Aquaculture Publication Number 141, 7 s.
Francisco C. J., Hermida M. A., Santos M. J. 2010: Parasites and symbionts from Mytilus galloprovincialis (Lamark, 1819) (Bivalves: Mytilidae) of the Aveiro Estuary Portugal. Journal of Parasitology, 96, 1: 200–205. https://doi.org/10.1645/GE-2064.1
Fritsch E., Misiorowski E. B. 1987: The history and gemology of queen conch „pearls“, Gems & Gemology, 23, 4: 208–221. https://doi.org/10.5741/GEMS.23.4.208
Fustish C. A., Millemann R. E. 1978: Glochidiosis on salmonid fishes. II. Comparison of tissue response of coho and chinook salmon to experimental infection with Margaritifera margaritifera (L.) (Pelecypoda: Margaritanidae). Journal of Parasitology, 64, 1: 155–157. https://doi.org/10.2307/3279631
Gervis M. H., Sims N. A. 1992: The biology and culture of pearls oysters (Bivalvia: Pteriidae). ICLARM Studies and Reviews 21, Manila, Philippines.
Hänni H. A. 2012: Natural pearls and cultured pearls: A basic concept and its variations. The Australian Gemmologist, 24, 11: 258–266.
Haag, W. R., Warren, M. L., Jr. 1999: Mantle displays of freshwater mussels elicit attacks from fish. Freshwater Biology, 42: 35–40. https://doi.org/10.1046/j.1365-2427.1999.00454.x
Hinzmann M., Lopes‐Lima M., Teixeira A., Varandas S., Sousa R., Lopes A., Froufe E., Machado J. 2013: Reproductive cycle and strategy of Anodonta anatina (L., 1758): Notes on hermaphroditism. Journal of Experimental Zoology, 319, 7: 378–390. https://doi.org/10.1002/jez.1801
Horsák M., Juřičková L., Picka J. 2013: Měkkýši České a Slovenské republiky. Kabourek, 270 s.
https://www.em.muni.cz/vite/10078-bohatstvi-z-imunitni-reakce-aneb-jak-vznikaji-perly
https://www.forbes.com/sites/robertanaas/2016/08/23/100-million-pearl-hidden-under-bed-sets-world-record-as-largest-most-expensive-pearl-in-the-world/
Chaloupka M. 2012: Současný stav populace mlžů (Bivalvia, Unionidae) ve dvou rybnících: Malý Bolevický rybník a Semovický rybník. Bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 57 str.
Kat P. W. 1983: Sexual selection and simultaneous hermaphroditism among the Unionidae (Bivalvia: Mollusca). Journal of Zoology, 201, 3: 395–416. https://doi.org/10.1111/j.1469-7998.1983.tb04284.x
Komzák P., Beran L., Horsák M. 2018: The first record of Corbicula fluminea (O. F. Müller, 1774) in Moravia (SE Czech Republic). Malacologica Bohemoslovaca, 17: 28–30. https://doi.org/10.5817/MaB2018-17-28
Koopmans J. W. 2016: The Early 1730s shipworm disaster in Dutch News Media, Dutch Crossing, 40, 2: 139–150. https://doi.org/10.1080/03096564.2016.1159868
Lellák J., Kořínek V., Fott J., Kořínková J., Punčochář P. 1972: Biologie vodních živočichů. Skriptum, Fakulta přírodovědecká Univerzity Karlovy. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 220 str.
Loo L.-O., Rosenberg R. 1983: Mytilus edulis culture: Growth and production in western Sweden Aquaculture, 35: 137–150. https://doi.org/10.1016/0044-8486(83)90081-9
Lucy F. 2006: Early life stages of Dreissena polymorpha (zebra mussel): the importance of long-term datasets in invasion ecology. Aquatic Invasions, 1, 3: 171–182. https://doi.org/10.3391/ai.2006.1.3.12
Morton B., Machado F. M. 2019: Predatory marine bivalves: A review. Advances in Marine Biology, 84: 1–98. https://doi.org/10.1016/bs.amb.2019.10.001
Neves R. J., Moyer S. N. 1988: Evaluation of techniques for age determination of freshwater mussels (Unionidae). American Malacological Bulletin, 6, 2: 179–188.
Rao K. R.: 2021: Pearl formation in Pelecypoda (Mollusca). www.academia.edu/49080333/Pearl_formation?email_work_card=view-paper
Ridgway I., Richardson C. A. 2010: Arctica islandica: The longest lived non colonial animal known to science. Reviews in Fish Biology and Fisheries, 21, 2: 297–31. https://doi.org/10.1007/s11160-010-9171-9
Rong Y., Tang Y., Ren L., Taylor W. D., Razlutskij V., Naselli-Flores L., Liu Z., Zhang X. 2021: Effects of the filter-feeding benthic bivalve Corbicula fluminea on plankton community and water quality in aquatic ecosystems: A mesocosm study. Water, 13, 1827, 12 pp. https://doi.org/10.3390/w13131827
Sedlák E. 2003: Zoologie bezobratlých. Skriptum, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 338 str.
Simon M. 2015: Absurd Creature of the Week: This Mussel Does an Incredible Impression of a Fish. Science, Oct. 16.(https://www.wired.com/2015/10/absurd-creature-of-the-week-lampsilis/)
Snow M. R., Pring A., Self P., Losic D., Shapter J. 2004: The origin of the color of pearls in iridescence from nano-composite structures of the nacre. American Mineralogist, 89: 1353–1358. https://doi.org/10.2138/am-2004-1001
Soroka M., Burzyński A. 2017: Hermaphroditic freshwater mussel Anodonta cygnea does not have supranumerary open reading frames in the mitogenome, Mitochondrial DNA, Part B, 2, 2: 862–864. https://doi.org/10.1080/23802359.2017.1407705
Vanderploeg H. A., Liebig J. R., Carmichael W. W., Agy M. A., Johengen T. H., Fahnenstiel G. L., Thomas F., Nalepa T. F. 2001: Zebra mussel (Dreissena polymorpha) selective filtration promoted toxic Microcystis blooms in Saginaw Bay (Lake Huron) and Lake Erie. Canadian Journal of Fisheries and Aquatic Sciences, 58: 1208–1221. https://doi.org/10.1139/f01-066
Walker J. M., Bogan A. E., Garo K., Soliman G. N., Hoeh W. R. 2006: Hermaphroditism in the Iridinidae (Bivalvia: Etherioidea). Journal of Molluscan Studies, May 2006, 216–217. https://doi.org/10.1093/mollus/eyi072
Wentzell Ch. Y. 1998: Culture abalone blister from pearls from New Zealand, Gems & Gemology, 34, 3: 184–200. https://doi.org/10.5741/GEMS.34.3.184
Zanatta, David T., Murphy, Robert W. 2006: Evolution of active host-attraction strategies in the freshwater musel tribe Lampsilini (Bivalvia: Unionidae). Molecular Phylogenetics and Evolution, 41, 1: 195–208. https://doi.org/10.1016/j.ympev.2006.05.030