PŘÍRODOVĚDNÝ TEXT ANEB INTERNETOVÉ DISKUZNÍ KOMENTÁŘE A JEJICH VLIV NA VYJÁDŘENÍ NÁZORŮ ŽÁKŮ

Lucie Hlaváčová; Radka Holanová

doi:10.14712/25337556.2024.2.2

PŘÍRODOVĚDNÝ TEXT ANEB INTERNETOVÉ DISKUZNÍ KOMENTÁŘE A JEJICH VLIV NA VYJÁDŘENÍ NÁZORŮ ŽÁKŮ

Lucie Hlaváčová, Radka Holanová

Ročník 33 (2024), číslo 2 s. 15–25 vyšlo online 9. 10. 2024 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2024.2.2

Stáhnout PDF (811 kB) Otevřít v prohlížeči

Náhled PDF

Abstrakt

Tématem realizovaného výzkumu je vliv diskuzních komentářů na vyjádření názorů čtenářů, respektive žáků a na charakter jejich následných reakcí v diskuzi při čtení předloženého přírodovědného textu. Použitým nástrojem realizovaného výzkumu je formulář s výchozím textem mediálního sdělení a několika následnými diskuzními příspěvky. Výchozí text se zabývá ekologickým procesem, tzv. trofickou kaskádou, která je objasněna na příkladu návratu vlků do Yellowstonského národního parku a jejich dopadu na celý ekosystém. V rámci diskuzních komentářů k danému textu se však objevují čtyři rozdílné verze formulářů lišící se pouze v reakcích diskuzních komentářů. Smyslem těchto odlišností je zjistit, zda samotné komentáře k mediálnímu přírodovědnému sdělení mají vliv na utváření názoru diskutujících a jakým způsobem se v diskuzi projevují. Výzkumu se účastnilo 309 žáků nižšího i vyššího sekundárního stupně vzdělávání. Výsledky naznačují, že v důsledku výskytu určitých typů komentářů žáci reagují v diskuzi rozdílným způsobem. Například se ukázalo, že u komentářů apelujících na strach z vlků vyjadřovali i žáci výrazně častěji určité obavy z vlků, ale na druhou stranu se zde nejvíce objevovaly i názory, jež vyjadřovaly nesouhlas s komentáři. Odhalení určitých vlivů diskuzních komentářů umožňuje vhodně reagovat a výrazně přispět k rozvoji mediální gramotnosti, potažmo i gramotnosti přírodovědné.

Klíčová slova

mediální výchova · kritické myšlení · přírodovědná gramotnost · Yellowstonský národní park · vlci

Jak citovat

Hlaváčová, L., & Holanová, R. (2024). PŘÍRODOVĚDNÝ TEXT ANEB INTERNETOVÉ DISKUZNÍ KOMENTÁŘE A JEJICH VLIV NA VYJÁDŘENÍ NÁZORŮ ŽÁKŮ. Biologie-Chemie-Zeměpis, 33(2), 15–25. https://doi.org/10.14712/25337556.2024.2.2

Literatura (13)

Bastick, Z. 2021. „Would You Notice if Fake News Changed Your Behavior? An Experiment on the Unconscious Effects of Disinformation.“ Computers in Human Behavior, 116. https://doi.org/10.1016/j.chb.2020.106633.
Bell, B. T., J. A. Cassarly, L. Dunbar. 2018. „Selfie-Objectification: Self-Objectification and Positive Feedback ("Likes") are Associated with Frequency of Posting Sexually Objectifying Self-Images on Social Media.“ Body Image, 26, 83–89. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2018.06.005.
Brewer, P. R., M. Habegger, R. Harrington, L. H. Hoffman, P. E. Jones, J. L. Lambe. 2015. „Interactivity between Candidates and Citizens on a Social Networking Site: Effects on Perceptions and Vote Intentions.“ Journal of Experimental Political Science, 3 (1), 84–96. https://doi.org/10.1017/XPS.2014.29.
Gil de Zúñiga, H., P. González-González, M. Goyanes. 2021. „Pathways to Political Persuasion: Linking Online, Social Media, and Fake News with Political Attitude Change through Political Discussion.“ American Behavioral Scientist. https://doi.org/10.1177/00027642221118272.
Gregor, M., P. Vejvodová. 2018. Nejlepší kniha o fake news!!!. Brno: CPress.
Holanová, R., L. Hlaváčová. 2023a. Vliv internetových diskuzních komentářů na vyjadřovací prostředky žáků. Didaktické studie, 15 (1), 119–136.
Holanová, R., L. Hlaváčová. 2023b. Recepce internetových diskuzních komentářů a její vliv na projevy kritického myšlení, mediální gramotnosti a vyjadřování emocí dětských čtenářů. O dieťati, jazyku a literatúře, Prešov 11 (2), 106–113.
Innes, M., H. Innes, C. Roberts, D. Harmston, D. Grinnell. 2021. „The Normalisation and Domestication of Digital Disinformation: on the Alignment and Consequences of Far-right and Russian State (Dis) Information Operations and Campaigns in Europe.“ Journal of Cyber Policy, 6 (1), 31–49. https://doi.org/10.1080/23738871.2021.1937252.
Janoušková, S., V. Žák, M. Rusek. (2019). Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice: analýza a porovnání. Studia paedagogica, 24 (3), 93–109. https://doi.org/10.5817/SP2019-3-4.
Strauss, A., J. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
Švaříček, R., K. Šeďová. 2014. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Witte, K. 1992. „Putting the Fear Back into Fear Appeals: The Extended Parallel Process Model.“ Communication Monographs, 59 (4), 329–349. https://doi.org/10.1080/03637759209376276.
Wollebæk, D., R. Karlsen, K. Steen-Johnsen, B. Enjolras. (2019). „Anger, Fear, and Echo Chambers: The Emotional Basis for Online Behavior.“ Social Media+ Society, 5 (2). https://doi.org/10.1177/2056305119829859.

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.

[1] Bastick, Z. 2021. „Would You Notice if Fake News Changed Your Behavior? An Experiment on the Unconscious Effects of Disinformation.“ Computers in Human Behavior, 116. https://doi.org/10.1016/j.chb.2020.106633.

[2] Bell, B. T., J. A. Cassarly, L. Dunbar. 2018. „Selfie-Objectification: Self-Objectification and Positive Feedback ("Likes") are Associated with Frequency of Posting Sexually Objectifying Self-Images on Social Media.“ Body Image, 26, 83–89. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2018.06.005.

[3] Brewer, P. R., M. Habegger, R. Harrington, L. H. Hoffman, P. E. Jones, J. L. Lambe. 2015. „Interactivity between Candidates and Citizens on a Social Networking Site: Effects on Perceptions and Vote Intentions.“ Journal of Experimental Political Science, 3 (1), 84–96. https://doi.org/10.1017/XPS.2014.29.

[4] Gil de Zúñiga, H., P. González-González, M. Goyanes. 2021. „Pathways to Political Persuasion: Linking Online, Social Media, and Fake News with Political Attitude Change through Political Discussion.“ American Behavioral Scientist. https://doi.org/10.1177/00027642221118272.

[5] Gregor, M., P. Vejvodová. 2018. Nejlepší kniha o fake news!!!. Brno: CPress.

[6] Holanová, R., L. Hlaváčová. 2023a. Vliv internetových diskuzních komentářů na vyjadřovací prostředky žáků. Didaktické studie, 15 (1), 119–136.

[7] Holanová, R., L. Hlaváčová. 2023b. Recepce internetových diskuzních komentářů a její vliv na projevy kritického myšlení, mediální gramotnosti a vyjadřování emocí dětských čtenářů. O dieťati, jazyku a literatúře, Prešov 11 (2), 106–113.

[8] Innes, M., H. Innes, C. Roberts, D. Harmston, D. Grinnell. 2021. „The Normalisation and Domestication of Digital Disinformation: on the Alignment and Consequences of Far-right and Russian State (Dis) Information Operations and Campaigns in Europe.“ Journal of Cyber Policy, 6 (1), 31–49. https://doi.org/10.1080/23738871.2021.1937252.

[9] Janoušková, S., V. Žák, M. Rusek. (2019). Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice: analýza a porovnání. Studia paedagogica, 24 (3), 93–109. https://doi.org/10.5817/SP2019-3-4.

[10] Strauss, A., J. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.

[11] Švaříček, R., K. Šeďová. 2014. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

[12] Witte, K. 1992. „Putting the Fear Back into Fear Appeals: The Extended Parallel Process Model.“ Communication Monographs, 59 (4), 329–349. https://doi.org/10.1080/03637759209376276.

[13] Wollebæk, D., R. Karlsen, K. Steen-Johnsen, B. Enjolras. (2019). „Anger, Fear, and Echo Chambers: The Emotional Basis for Online Behavior.“ Social Media+ Society, 5 (2). https://doi.org/10.1177/2056305119829859.