PŘÍRODOVĚDNÝ TEXT ANEB INTERNETOVÉ DISKUZNÍ KOMENTÁŘE A JEJICH VLIV NA VYJÁDŘENÍ NÁZORŮ ŽÁKŮ
Tématem realizovaného výzkumu je vliv diskuzních komentářů na vyjádření názorů čtenářů, respektive žáků a na charakter jejich následných reakcí v diskuzi při čtení předloženého přírodovědného textu. Použitým nástrojem realizovaného výzkumu je formulář s výchozím textem mediálního sdělení a několika následnými diskuzními příspěvky. Výchozí text se zabývá ekologickým procesem, tzv. trofickou kaskádou, která je objasněna na příkladu návratu vlků do Yellowstonského národního parku a jejich dopadu na celý ekosystém. V rámci diskuzních komentářů k danému textu se však objevují čtyři rozdílné verze formulářů lišící se pouze v reakcích diskuzních komentářů. Smyslem těchto odlišností je zjistit, zda samotné komentáře k mediálnímu přírodovědnému sdělení mají vliv na utváření názoru diskutujících a jakým způsobem se v diskuzi projevují. Výzkumu se účastnilo 309 žáků nižšího i vyššího sekundárního stupně vzdělávání. Výsledky naznačují, že v důsledku výskytu určitých typů komentářů žáci reagují v diskuzi rozdílným způsobem. Například se ukázalo, že u komentářů apelujících na strach z vlků vyjadřovali i žáci výrazně častěji určité obavy z vlků, ale na druhou stranu se zde nejvíce objevovaly i názory, jež vyjadřovaly nesouhlas s komentáři. Odhalení určitých vlivů diskuzních komentářů umožňuje vhodně reagovat a výrazně přispět k rozvoji mediální gramotnosti, potažmo i gramotnosti přírodovědné.
mediální výchova, kritické myšlení, přírodovědná gramotnost, Yellowstonský národní park, vlci
Bastick, Z. 2021. „Would You Notice if Fake News Changed Your Behavior? An Experiment on the Unconscious Effects of Disinformation.“ Computers in Human Behavior, 116. https://doi.org/10.1016/j.chb.2020.106633.
Bell, B. T., J. A. Cassarly, L. Dunbar. 2018. „Selfie-Objectification: Self-Objectification and Positive Feedback ("Likes") are Associated with Frequency of Posting Sexually Objectifying Self-Images on Social Media.“ Body Image, 26, 83–89. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2018.06.005.
Brewer, P. R., M. Habegger, R. Harrington, L. H. Hoffman, P. E. Jones, J. L. Lambe. 2015. „Interactivity between Candidates and Citizens on a Social Networking Site: Effects on Perceptions and Vote Intentions.“ Journal of Experimental Political Science, 3 (1), 84–96. https://doi.org/10.1017/XPS.2014.29.
Gil de Zúñiga, H., P. González-González, M. Goyanes. 2021. „Pathways to Political Persuasion: Linking Online, Social Media, and Fake News with Political Attitude Change through Political Discussion.“ American Behavioral Scientist. https://doi.org/10.1177/00027642221118272.
Gregor, M., P. Vejvodová. 2018. Nejlepší kniha o fake news!!!. Brno: CPress.
Holanová, R., L. Hlaváčová. 2023a. Vliv internetových diskuzních komentářů na vyjadřovací prostředky žáků. Didaktické studie, 15 (1), 119–136.
Holanová, R., L. Hlaváčová. 2023b. Recepce internetových diskuzních komentářů a její vliv na projevy kritického myšlení, mediální gramotnosti a vyjadřování emocí dětských čtenářů. O dieťati, jazyku a literatúře, Prešov 11 (2), 106–113.
Innes, M., H. Innes, C. Roberts, D. Harmston, D. Grinnell. 2021. „The Normalisation and Domestication of Digital Disinformation: on the Alignment and Consequences of Far-right and Russian State (Dis) Information Operations and Campaigns in Europe.“ Journal of Cyber Policy, 6 (1), 31–49. https://doi.org/10.1080/23738871.2021.1937252.
Janoušková, S., V. Žák, M. Rusek. (2019). Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice: analýza a porovnání. Studia paedagogica, 24 (3), 93–109. https://doi.org/10.5817/SP2019-3-4.
Strauss, A., J. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
Švaříček, R., K. Šeďová. 2014. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Witte, K. 1992. „Putting the Fear Back into Fear Appeals: The Extended Parallel Process Model.“ Communication Monographs, 59 (4), 329–349. https://doi.org/10.1080/03637759209376276.
Wollebæk, D., R. Karlsen, K. Steen-Johnsen, B. Enjolras. (2019). „Anger, Fear, and Echo Chambers: The Emotional Basis for Online Behavior.“ Social Media+ Society, 5 (2). https://doi.org/10.1177/2056305119829859.