KAPITOLA Z DIDAKTIKY BIOLOGIE: VÝVOJOVÉ TEORIE A PIAGETOVY EXPERIMENTY JAKO KLÍČ K POCHOPENÍ DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘIMĚŘENOSTI
Tento článek se zabývá významem vývojových teorií pro optimalizaci pedagogické praxe, konkrétně přírodovědného vzdělávání. Poukazuje na to, že lidská schopnost poznávat přírodu se s věkem vyvíjí, upozorňuje na riziko „předbíhání učiva“, které vede ke vzniku nežádoucích jevů, například miskonceptů, které se později obtížně napravují. Podtrhuje potřebu dodržovat didaktickou zásadu přiměřenosti. Klade si otázku, jak uchopit vyučování budoucích učitelů o ní. Teoretická část článku shrnuje klíčové vývojové teorie, od historických přístupů po moderní biopsychologické modely, se zvláštním zaměřením na kognitivní vývoj dle Jeana Piageta. Piagetovy vývojové etapy jsou prezentovány jako relevantní rámec pro učitele přírodních věd i pro přípravu budoucích pedagogů. Přestože Piagetovy metody čelily kritice, většina jeho předpokladů byla následně potvrzena a jeho práce zůstává stěžejní pro pochopení dětského myšlení. Součástí příspěvku je vlastní zkušenost s implementací Piagetových experimentů v rámci pregraduální přípravy budoucích učitelek předškolního vzdělávání. Je popsáno zařazení experimentů do výuky a proces „společného hledání pravdy“. Experimenty se ukázaly jako účinný didaktický nástroj pro ověření teoretických poznatků v praxi. Statistická analýza 129 provedených experimentů potvrdila Piagetem popsanou věkovou závislost dětských reakcí na úkoly, což zdůrazňuje nutnost respektovat vývojovou připravenost. Článek apeluje na pedagogy, aby se vývojovými teoriemi zabývali nejen pasivně (studiem materiálů), ale aktivně je ověřovali, promýšleli a diskutovali o nich. Piagetovy experimenty (v článku dostupné v úpravě pro okamžité použití) jsou prezentovány jako efektivní nástroj, který studentům učitelských oborů umožní hlubší porozumění dětskému myšlení i samotným vývojovým teoriím.
abstrakce, didaktická zásada přiměřenosti, didaktika biologie, miskoncepty, Piagetovy experimenty, příprava budoucích učitelů, vývojové teorie
Ahrens, S. (2021). Jak si dělat chytré poznámky: čtěte, pište a přemýšlejte s pomocí legendární metody zettelkasten. Brno: Jan Melvil Publishing.
Allen, K. E., & Marotz, L. R. (2002). Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál.
Ausubel, D. P. (1968). Educational Psychology: A cognitive view. New York: Holt, Rinehart and Winston.
Ausubel, D. P., & Robinson, F. G. (1969). School learning: An introduction to educational psychology. Holt, Rinehart Winston.
Donaldson, M. C. (1978). Children's minds. London: Croom Helm.
Dvořák, D. (2019). Podkladová studie k revizi RVP ZV pro 2. stupeň českého základního vzdělávání. Praha: NÚV.
Haggbloom, S. J., et al. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139–152. https://doi.org/10.1037/1089-2680.6.2.139
Heidbrink, H. (1997). Psychologie morálního vývoje. 1. vyd. Praha: Portál.
Heller, J. (2003). Symbolika čísel a její původ. Praha: Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském.
Heller, D. (2014). Psychologie vývojová a osobnosti. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Jančaříková, K. (2019). Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání předškolních dětí a mladších žáků. 2. rozšířené vyd. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Jančaříková, K., & Jančařík, A. (2022). How to Teach Photosynthesis? A Review of Academic Research. Sustainability, 14(20), 13529. https://doi.org/10.3390/su142013529
Kaslová, M. (2005). Vývoj písemné komunikace v matematice na 1. stupni ZŠ aneb cesta žáka P. In J. Zhouf (Ed.), Ani jeden matematický talent na zmar: Sborník příspěvků (s. 71–82). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Kohoutek, R. (2010). Psychologie v teorii a praxi: Vývojově psychologická teorie S. Freuda, E. H. Eriksona, J. Piageta a L. Kohlberga. [online]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/vyvojove-psychologicke-teorie
Komenský, J. A. (1930). Didaktika velká. (A. Krejčí, překl.). Praha: Dědictví Komenského.
Komenský, J. A. (2007). Informatorium školy mateřské. 2. vyd. Praha: Academia.
Koťátková, S. (2014). Dítě a mateřská škola: Co by měli rodiče znát, učitelé respektovat a rozvíjet. 2., akt. vyd. Praha: Grada.
Krejčířová, D., & Langmaier, J. (2006). Vývojová psychologie. 2. akt. vyd. Praha: Grada.
Matusov, E., & Hayes, R. (2000). Sociocultural critique of Piaget and Vygotsky. New Ideas in Psychology, 18(2), 215–239. https://doi.org/10.1016/S0732-118X(00)00009-X
Österlind, K. (2005). Concept formation in environmental education: 14-year olds’ work on the intensified greenhouse effect and the depletion of the ozone layer. Int. J. Sci. Educ., 27, 891–908. https://doi.org/10.1080/09500690500038264
Piaget, J. (1999). Psychologie inteligence. Praha: Portál.
Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. 2. vyd. Praha: Portál.
Rest, J. R. (1996). Larry Kohlberg remembered. World psychology: Focus on Lawrence Kohlberg, 2(3–4), 412–497. ISSN 1078-8468.
Vaňková, P. (2018). Pojmové mapy ve vzdělávání: Didaktická specifika pojmového mapování. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Vágnerová, M., & Lisá, L. (2021). Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.
Vygotskij, L. S. (2017). Psychologie myšlení a řeči. 2. upravené vydání (jako komentovaný výbor, celkově v češtině čtvrté). Praha: Portál.