Biologie. Chemie. Zeměpis Odborný časopis pro učitele a didaktiky přírodních věd

Zázvorovité jako modelová skupina pro pozorování morfologie a fenologie jednoděložných rostlin

Kristýna Hlavatá

Ročník 35 (2026), číslo 1 s. 31–45 vyšlo online 29. 4. 2026 čeština

DOI https://doi.org/10.14712/25337556.2026.1.3

Stáhnout PDF (1,8 MB) Otevřít v prohlížeči
Náhled PDF

Abstrakt

Zázvorovité (Zingiberaceae) je čeleď tropických jednoděložných rostlin, které díky své příjemné vůni a velkým, nápadným květenstvím mohou napomoci k zatraktivnění výuky biologie ve školách. Kromě toho jsou tyto rostliny větší než trávy, které jsou v ČR původní, a je proto jednodušší pozorovat během výuky jejich anatomické a morfologické struktury. V tomto článku jsou uvedeni dva z nejznámějších členů čeledi, zázvorovník lékařský (Zingiber officinale) a kurkuma dlouhá (Curcuma longa), jako příklad zázvorovitých rostlin, které mohou být využity ve výuce vzhledem ke své dostupnosti a možnosti jejich pěstování ve třídě. Tyto vlastnosti dávají učitelům možnost připravit jednoduché vědecké pokusy na téma biologie a ekologie rostlin, zatímco žáci tak mají příležitost učit se rostlinnou anatomii a morfologii pozorováním živých rostlin. Dále je možné využít kurkumový prášek v jednoduchém chemickém pokusu jako indikátor pH. Zázvor ani kurkuma nejsou toxické, a žáci tak mohou být prakticky poučeni i o jejich využití v jídle. Mají rovněž bohatou historii a velké množství využití v medicíně, a mohou tak sloužit i k propojení biologie s ostatními oblastmi vědění v multidisciplinárním přístupu.

Klíčová slova

jednoděložné rostliny · Zingiberaceae · výuka · zázvorovník · kurkuma · pěstování · pH

Jak citovat

Hlavatá, K. (2026). Zázvorovité jako modelová skupina pro pozorování morfologie a fenologie jednoděložných rostlin. Biologie-Chemie-Zeměpis, 35(1), 31–45. https://doi.org/10.14712/25337556.2026.1.3

Literatura (35)

  1. Alhanshali, L., & Khachemoune, A. (2023). Clinical dermatologic applications of ginger: a focused review. International Journal of Dermatology, 63(4), 438–442 https://doi.org/10.1111/ijd.16963
  2. Appalasamy, S., Arumugam, N., Pasupuleti, V. R., Subramaniam, S., Kumaran, J. V., Nor, M. M., & Salam, M. A. (2023). An overview of the pollination interactions between the ginger family (Zingiberaceae) and insects in Asia. European Journal of Entomology, 120, 170–181 https://doi.org/10.14411/eje.2023.022
  3. Ayustaningwarno, F., Anjani, G., Ayu, A. M., Fogliano, V. (2024). A critical review of ginger’s (Zingiber officinale) antioxidant, anti-inflammatory, and immunomodulatory activities. Frontiers in Nutrition, Section of Food Chemistry, 11 https://doi.org/10.3389/fnut.2024.1364836
  4. ceff.info. (2016). Seznam éček | CEFF. Ceff.cz. Získáno z https://www.ceff.cz/cz/additives/detail/1?seo=e-100
  5. de Souza Tavares, W., Akhtar, Y., Gonçalves, G. L. P., Zanuncio, J. C., & Isman, M. B. (2016). Turmeric powder and its derivatives from Curcuma longa rhizomes: Insecticidal effects on cabbage looper and the role of synergists. Scientific Reports, 6(1) https://doi.org/10.1038/srep34093
  6. Ding, M., Leach, M. J., & Bradley, H. (2013). A Systematic Review of the Evidence for Topical Use of Ginger. EXPLORE, 9(6), 361–364 https://doi.org/10.1016/j.explore.2013.08.001
  7. El-Saadony, M. T., Yang, T., Korma, S. A., Sitohy, M., Abd El-Mageed, T. A., Selim, S., Al Jaouni, S. K., Salem, H. M., Mahmmod, Y., Soliman, S. M., Mo’men, S. A. A., Mosa, W. F. A., El-Wafai, N. A., Abou-Aly, H. E., Sitohy, B., Abd El-Hack, M. E., El-Tarabily, K. A., & Saad, A. M. (2023). Impacts of turmeric and its principal bioactive curcumin on human health: Pharmaceutical, medicinal, and food applications: A comprehensive review. Frontiers in Nutrition, 9 https://doi.org/10.3389/fnut.2022.1040259
  8. gov.cz – Portál veřejné správy. (2025). Vývozní rostlinolékařské šetření a vydání osvědčení. Získáno z https://portal.gov.cz/sluzby-vs/vyvozni-rostlinolekarske-setreni-a-vydani-osvedceni-S10880
  9. Chen, C., Long, L., Zhang, F., Chen, Q., Chen, C., Yu, X., Liu, Q., Bao, J., & Long, Z. (2018). Antifungal activity, main active components and mechanism of Curcuma longa extract against Fusarium graminearum. PLoS ONE, 13(3) https://doi.org/10.1371/journal.pone.0194284
  10. Cheshfar, F., Bani, S., Mirghafourvand, M., Hasanpour, S. & Javadzadeh, Y. (2023). The Effects of Ginger (Zingiber officinale) Extract Ointment on Pain and Episiotomy Wound Healing in Nulliparous Women: A Randomized Clinical Trial. Journal of Caring Sciences, 12(3), 181–187 https://doi.org/10.34172/jcs.2023.31842
  11. Choon, S. Y., & Ding, P. (2017). Developmental changes in cellular structure and cell wall metabolism of torch ginger (Etlingera elatior (Jack) R. M. Smith) inflorescence. Current Plant Biology, 9–10, 3–10 https://doi.org/10.1016/j.cpb.2017.01.001
  12. Karthik, D. R. (2023). Advances in production technology of ginger. Získáno z https://www.researchgate.net/publication/375994290_Advances_in_production_technology_of_Ginger
  13. Kawamoto, Y., Ueno, Y., Nakahashi, E., Obayashi, M., Sugihara, K., Qiao, S., Iida, M., Kumasaka, M. Y., Yajima, I., Goto, Y., Ohgami, N., Kato, M., & Takeda, K. (2016). Prevention of allergic rhinitis by ginger and the molecular basis of immunosuppression by 6-gingerol through T cell inactivation. The Journal of Nutritional Biochemistry, 27, 112–122 https://doi.org/10.1016/j.jnutbio.2015.08.025
  14. Lalruatfela, B., Lalthanpuii, P. B., Lalrinmawia, C., & Lalchhandama, K. (2023). Immunomodulatory and antiallergic potentials of the bioactive compounds of ginger. Pharmacognosy Journal, 15(6), 1166–1176 https://doi.org/10.5530/pj.2023.15.212
  15. Legabão, B. C., Galinari, C. B., dos Santos, R. S., Bruschi, M. L., Gremião, I. D. F., Boechat, J. S., Pereira, S. A., Malacarne, L. C., Caetano, W., Bonfim-Mendonça, P. S., & Svidzinski, T. I. E. (2023). In vitro antifungal activity of curcumin mediated by photodynamic therapy on Sporothrix brasiliensis. Photodiagnosis and Photodynamic Therapy, 43, 103659 https://doi.org/10.1016/j.pdpdt.2023.103659
  16. Leong-Škorničková, J., Newman, M. (2015). Gingers of Cambodia, Laos and Vietnam. Singapur: Singapore Botanic Gardens, in association with Royal Botanic Garden Edinburgh & Pha Tad Ke Botanical Garden.
  17. Li, Z., Wu, J., Song, J., & Wen, Y. (2023). Ginger for treating nausea and vomiting: an overview of systematic reviews and meta-analyses. International Journal of Food Sciences and Nutrition, 1–12 https://doi.org/10.1080/09637486.2023.2284647
  18. Mao, Q.-Q., Xu, X.-Y., Cao, S.-Y., Gan, R.-Y., Corke, H., Beta, T., & Li, H.-B. (2019). Bioactive compounds and bioactivities of ginger (Zingiber officinale Roscoe). Foods, 8(6), 185 https://doi.org/10.3390/foods8060185
  19. Munekata, P. E. S., Pateiro, M., Zhang, W., Dominguez, R., Xing, L., Fierro, E. M., & Lorenzo, J. M. (2021). Health benefits, extraction and development of functional foods with curcuminoids. Journal of Functional Foods, 79, 104392 https://doi.org/10.1016/j.jff.2021.104392
  20. Nia, F. R., Zamani, S., Ebadi, M. T. (2025). Ginger (Zingiber officinale Roscoe): Analysis of global production, market and Iran’s potentials in production and trade. Journal of Horticultural Science, 39(1), 73–92 https://doi.org/10.22067/jhs.2024.88778.1358
  21. Nocerino, R., Cecere, G., Micillo, M., De Marco, G., Ferri, P., Russo, M., Bedogni, G., & Berni Canani, R. (2021). Efficacy of ginger as antiemetic in children with acute gastroenteritis: a randomised controlled trial. Alimentary Pharmacology & Therapeutics, 54(1), 24–31 https://doi.org/10.1111/apt.16404
  22. Ozkur, M., Benlier, N., Takan, I., Vasileiou, C., Georgakilas, A. G., Pavlopoulou, A., Cetin, Z., & Saygili, E. I. (2022). Ginger for healthy ageing: a systematic review on current evidence of its antioxidant, anti-inflammatory, and anticancer properties. Oxidative Medicine and Cellular Longevity, 2022, 1–16 https://doi.org/10.1155/2022/4748447
  23. Plants of the World Online. Spravováno Královskou botanickou zahradou v Kew. Publikováno na internetu, získáno z https://powo.science.kew.org/
  24. Prance, S. G., & Nesbitt, M. (Eds.). (2005). The Cultural History of Plants (1st ed.). New York: Routledge https://doi.org/10.4324/9780203020906
  25. Prasad, S., & Aggarwal, B. B. (2011). Turmeric, the Golden Spice. In Benzie, I. F. F., Wachtel-Galor, S., & Packer, L. (Eds.). Herbal Medicine: Biomolecular and Clinical Aspects. CRC Press https://doi.org/10.1201/b10787-14
  26. Sharifi-Rad, J., Sureda, A., Tenore, G., Daglia, M., Sharifi-Rad, M., Valussi, M., Tundis, R., Sharifi-Rad, M., Loizzo, M., Ademiluyi, A., Sharifi-Rad, R., Ayatollahi, S., & Iriti, M. (2017). Biological activities of essential oils: From plant chemoecology to traditional healing systems. Molecules, 22(1), 70 https://doi.org/10.3390/molecules22010070
  27. Skrbková J. (2025). Jak pěstovat zázvor: kompletní návod pěstováním zázvoru. Zahrada.cz, získáno z https://www.zahrada.cz/clanky/jak-pestovat-zazvor-kompletni-navod-pestovanim-zazvoru/
  28. Tresina, P. S., Santhiya Selvam, M., Doss, A., Mohan, V. R. (2022). Antidiabetic bioactive natural products from medicinal plants. Studies in Natural Products Chemistry, 75, 75–118 https://doi.org/10.1016/B978-0-323-91250-1.00004-5
  29. Valíček, P. (1989). Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia. ISBN 80-200-0000-3.
  30. Velayudhan, K. C., Dikshit, N., & Abdul Nizar, M. (2012). Ethnobotany of turmeric (Curcuma longa L.).
  31. Verma, P. K., Singh, B., Sharma, P., Tukra, S., Aït-Kaddour, A., & Bhat, Z. F. (2025). Mechanistic advances and therapeutic applications of Zingiber officinale Roscoe. Food Chemistry Advances, 8, 101060–101060 https://doi.org/10.1016/j.focha.2025.101060
  32. Visakh, N. U., Pathrose, B., Chellappan, M., Ranjith, M. T., Sindhu, P. V., & Mathew, D. (2023). Extraction and chemical characterisation of agro-waste from turmeric leaves as a source of bioactive essential oils with insecticidal and antioxidant activities. Waste Management, 169, 1–10 https://doi.org/10.1016/j.wasman.2023.06.030
  33. Wood, T. (1995). Ornamental Zingiberaceae. Revista Brasileira de Horticultura Ornamental, Campinas, 1(1), 12–13 https://doi.org/10.14295/rbho.v1i1.104
  34. Wulandari, A., Sunarti, T. C., Fahma, F., & Enomae, T. (2020). The potential of bioactives as biosensors for detection of pH. IOP Conference Series: Earth and Environmental Science, 460(1), 012034 https://doi.org/10.1088/1755-1315/460/1/012034
  35. Zahradnická kuchařka, redakce (2017). Naučte se pěstovat zázvor a vyrábějte čaj z vlastních surovin. Zahradnická kuchařka, získáno z https://zahradnickakucharka.cz/naucte-se-pestovat-zazvor-a-vyrabejte-caj-z-vlastnich-surovin/

Licence

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.